Vánoce západního střihu jsou přeplácané, proto se není co divit, že právě taková je i jedna z největších předvánočních novinek v českých kinech, nový film o Willym Wonkovi. Jmenuje se jednoduše Wonka a je přesně takový jako všeobecný předvánoční shon – či chcete-li Wonkovy čokolády – barevný a naplněný vším možným. Za normálních okolností by se vám na něj možná ani nechtělo, do vhodně zvolené doby vánočních zázraků, netrpělivého očekávání, pohádek a hromad sladkého ale tak nějak patří.

Příběh o Karlíkovi a továrně na čokoládu z pera Roalda Dahla patří k anglosaské pohádkové klasice. Jeho výraznou postavou je majitel zmíněné výrobny sladkostí, výstřední podnikatel a milovník cukru Willy Wonka. V příběhu, který se dočkal už dvou zfilmování, naposledy v roce 2005 v titulní roli s Johnnym Deppem a v režii Tima Burtona, a který se točí okolo hledání jeho nástupce, se toho ale o Wonkovi moc nedozvíme.

Právě to má napravit nový snímek s Timothéem Chalametem, jenž vypráví, jak se známý čokoládovník dostal tam, kam se dostal. Pokud se teď začínáte bát, nebojte se. Podivnosti, které doprovází duo Burton & Depp, tady nečekejte. Wonka je pořád svéráz, ale není na hraně úchylnosti, namísto toho se opravdu nalaďte na milou pohádkovou atmosféru. A také spoustu songů. Jak už to tak o Vánocích bývá, Wonka je tak trochu muzikál.

Nového Wonku režíroval a napsal Paul King, jenž už na plátno převedl jinou britskou rodinnou klasiku, knižního medvídka Paddingtona. A nový film má s dvojicí milých snímků o malém medvědovi mnoho společného, ať už je to pohodová a správně předvánoční atmosféra, mísení skutečného světa s až kouzelnými prvky, nebo obsazení menších i větších rolí. Však spoluautor scénáře Simon Farnaby si stejně jako v medvědím filmu i ve Wonkovi střihne epizodickou roli poťouchlého hlídače.

V podobných momentech Wonka, jenž vypráví příběh o tom, jak se mladý snílek ve městě ovládaném bezskrupulózními majiteli zavedených čokoládoven snaží prorazit se svými cukrovinkami a splnit si tak svůj dětský sen, baví asi nejvíc. Rozesměje totiž opravdu celou rodinu. Děti se baví při za vlasy přitažené situaci, která zároveň vtipně pomrkává na rodiče. Prostě přesně jako v Paddingtonovi. Jenže při sledování vás napadá, že všechno, co Wonka dělá dobře – a ono toho není málo – už prostě dělal chlupatý marmeládojed z Peru oblečený do modrého pršipláště líp.

Čokoládový snímek je na rozdíl od nerozjuchaného Paddingtona místy prostě až moc přeslazený a přeplácaný. Tu se tančí a zpívá – a především Timothée Chalamet zní opravdu pěkně, tu někomu čokoládový kartel vyhrožuje smrtí (a kritizuje se kapitalismus, chudoba a zločin…). Jindy se řeší nutné ponaučení o lásce, snech a rodině, pak zase sledujete ztřeštěnou komedii s pitvořícími se postavami a obézním policajtem, co se láduje sladkými úplatky. Nic z toho není nutně nepovedené, dohromady je toho ale až moc. A je to o pár desítek minut delší, než by bylo potřeba.

V příběhu o Willym Wonkovi samozřejmě nemůžou chybět Umpa-Lumpové, oranžoví trpasličí pomocníci. Ve filmu tedy pořádně uvidíte jediného. Vzhledem k tomu, že působí jako skřítčí James Bond a hraje ho Hugh Grant, bohatě to stačí. Rozesměje vás, ne že ne, nicméně je to další příchuť do téhle bonboniéry.

Co nelze Wonkovi ale upřít, je to, s jakou lehkostí vytváří velice příjemnou atmosféru. Pomáhá si k tomu z velké části i tím, že se řada záběrů natáčela v nejrůznějších evropských městech, které filmu propůjčily něco ze své vlastní magie, jako třeba slavná milánská nákupní galerie Viktora Emanuela II., jež sama o sobě bere dech. Podobných lokací ale v jemné, samozřejmě zimní stylizaci najdete ve filmu víc.

Až se tedy o víkendu s rodinou vydáte do obchodního centra, vyberte si takové, kde mají kino, a na Wonku si zajděte. Budou to příjemnější dvě hodiny, než které strávíte sháněním dárků na poslední chvíli a postáváním ve frontě. Neuvidíte sice budoucí vánoční klasiku, ale pobavíte se. A na ty opravdové klasiky dojde o svátcích v televizi.

Foto: Warner Bros.

+4