Přestavba nádraží Vyšehrad se blíží. Mikrobytů v něm ale bude míň, pod střechou je nahradí penthousy

Společnost Karlin Port Real Estate chce začít stavět ještě letos, k nastěhování by projekt měl být počátkem roku 2028. Mikrobytů nebude 171, ale 142.

Luboš KrečLuboš Kreč

milorad-miskovic

Foto: Archina Design / Archiv MM

Milorad Miškovič a vizualizace hlavní budovy vyšehradského nádraží

1Zobrazit komentáře

Pohled na vyšehradské železniční nádraží je už řadu let hodně bezútěšný. Objekt, který projektoval podobně jako Obecní dům na Náměstí republiky Antonín Balšánek, chátrá už několik dekád. Ještě letos by se ale mělo začít s jeho přestavbou – očekává to majitel objektu, známý developer Milorad Miškovič. A nejpozději v roce 2028 se do něj mají nastěhovat noví majitelé, v budově a jejím okolí totiž vznikne na 150 bytů.

Miškovič, vlivná figura pražské developerské scény, získal projekt včetně nádražní budovy loni touto dobou. Koupil jej se stavebním povolením, následně ale přistoupil k jeho úpravám, mimo jiné i pod tlakem památkářů. Očekává ale, že i od nich už  v nejbližších dnech dostane poslední chybějící souhlasné stanovisko, aby mohl začít stavět.

„Objekt nádražní budovy jsme nicméně na základě připomínek památkářů opakovaně předělali, takže věřím, že nejpozději během března dostaneme kladné stanovisko i od nich. Jelikož jsme projekt koupili s platným stavebním povolením, jakmile toto uzavřeme, stavební úřad vydá stavební změnu před dokončením a my vysoutěžíme generálního dodavatele. K nastěhování by to mohlo být začátkem roku 2028,“ říká Miškovič v obsáhlém rozhovoru, který na CzechCrunchi vyjde v pondělí.

V původních plánech se počítalo s tím, že podél nádražní budovy vyrostou další dvě několikapatrové stavby a že nabídnou celkem 171 malometrážních – byť prémiových – bytů. Nakonec to podle Miškoviče bude vypadat trochu jinak – vedle mikrobytů dojde totiž i na luxusní penthousy.

„Jak jsme se s projektem víc a víc seznamovali a sžívali se i s lokalitou, dospěli jsme s architektem k tomu, že v nejvyšších patrech všech tří objektů nebudou mikrobyty, ale velkolepé penthousy. Budou z nich výhledy na náplavku, na Vyšehrad, bude to velmi atraktivní. To by přece byla škoda, abychom tam nechali jen mikrobyty,“ uvedl pro CzechCrunch podnikatel, který byl jedním z klíčových hybatelů přeměny Karlína ze zanedbané lokality v atraktivní a drahou pražskou čtvrť.

To, že se má jednat primárně o mikrobyty, nijak nebrání tomu, aby Miškovič a spol. pojali projekt velkoryse – v každé budově, které budou vzájemně propojené pasarelou, tedy jakýmsi tunelem, bude recepce, přičemž ta v centrální nádražní stavbě bude nejvelkorysejší. Podle vizualizací má připomínat spíše lobby luxusních hotelů. V jejím středu pak bude rozměrná plastika okřídleného kola, což je historický symbol československých drah.

Jak jde ale noblesní zázemí dohromady s malometrážními byty? „Chceme, aby se lidé ve veřejných prostorech potkávali, aby v nich byli rádi, aby na ně dělaly dojem,“ vysvětluje Miškovič, kterému s úpravou projektu pomáhá architekt Ivo Nahálka z ateliéru Archina, který s původně černohorským byznysmenem spolupracoval už třeba na přestavbě Paláce Karlín na rohu Křižíkovy a Thámovy ulice a který se podílel i na kontroverzním vinohradském hotelu Don Giovanni.

Harmonogram přestavby vyšehradského nádraží je takový, že ještě letos by se mělo začít stavět, náklady se mají pohybovat kolem miliardy korun. Hotovo by mělo být na konci roku 2027 a první majitelé, resp. nájemníci by se mohli stěhovat na počátku roku 2028.

Celkem v projektu vznikne 142 malometrážních bytů, zhruba desítka luxusních apartmánů a také dvě restaurace a kavárny a desítka obchodních prostor. Pod jednou z budov vznikne i 51 parkovacích míst.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Na Pankráci vyroste budova za 1,5 miliardy. Její fasáda se bude proměňovat s denní dobou

Budova nazvaná Boka vzdává hold černohorskému zálivu Boka Kotorska, který je v mnohém spojený s Čechy. Budova navíc stojí u stanice Kotorská.

Eliška NováEliška Nová

boka-pankrac-2360-x-1180-px

Foto: Crestyl

Boka Pankrác

0Zobrazit komentáře

Češi sem jezdili už za Rakouska Uherska, zájem o černohorské moře ale přetrval až do první republiky, a tak se sem první zájezd uskutečnil už v roce 1934. Mnoho našinců tady ale i pracovalo. A sehráli také velkou roli během místní vzpoury v roce 1918. Její vůdce, český rodák František Rasch, tu má dodnes pomník. I proto se dnes jedna z ulic a zastávek pražské MHD – Kotorská – jmenuje po zdejší zátoce Boka Kotorska. Nyní k ní přibude také Boka – nový multifunkční dům.

Za projektem na pražské Pankráci stojí developerská společnost Crestyl. Ta tu plánuje postavit budovu za 1,5 miliardy korun. Uvnitř mají být kanceláře, ale rovněž obchody či supermarket. Stavět by se měla začít letos. Hotová bude pak o dva roky později.

„Boka Kotorská je malebná, strategicky položená zátoka v Jaderském moři. V dějinách vždy představovala bránu obchodu, příznivé klima zaručovalo vysokou úrodnost, úzké skalnaté vstupní hrdlo zase bezpečí. Ulice a tramvajová zastávka Kotorská obklopují budovu nového projektu, který leží na strategickém místě podnikání a jeho promyšlená architektura nabídne bezpočet zálivů, zátok a závětří pro práci i odpočinek,“ líčí Crestyl.

Boka je dílem architektonického studia Perspektiv, které do prostoru mezi stanicemi metra Pankrác a Pražského povstání umisťuje podlouhlou budovu. Dům má nahradit dva stávající objekty, místo kterých má vzniknout energeticky úsporné stavení. K tomu mají dopomoci nejen ekologické materiály, ale také rekuperace nebo dešťová voda. Ta se bude akumulovat v retenční nádrži a sloužit bude nejen jako závlaha, ale také ke splachování v celém objektu. Vytápění i chlazení má mít na starosti alternativní zdroj, na střeše pak budou fotovoltaické panely.

Budova je ale zajímavá také pro svou podobu. Perspektiv ji navrhl s fasádou, která se mění spolu se světlem, které na ni dopadá. Během dne tak mění vzhled i atmosféru. K tomu využívá i zeleň, která má ochlazovat prostředí. „Energetické řešení propojuje moderní technologie s důrazem na praktičnost. Alternativní zdroje energie i fotovoltaické panely zajišťují energetickou efektivitu a minimalizují ekologickou stopu,“ říká k tomu architekt Jan Juráš.

Z jedné části pak Boka představuje klidnou oázu, na jednu stranu totiž směřuje do klidné obytné čtvrti. V této části sem architekti navrhli klidné pobytové terasy, které budou v nejvyšších patrech budovy vytvářet kaskádu. Na druhou stranu, směrem do ulice Na Pankráci, kde se nachází i tramvajová zastávka Kotorská, bude mít budova aktivní parter s obchody. Ty se budou nacházet také v suterénu, kde bude obchodní pasáž a zmíněný supermarket. Celkem mají mít obchodní plochy rozlohu 3 700 metrů čtverečních.

„Vznikne tu i veřejná pasáž procházející středem budovy, která celému projektu dodává dynamiku. Nestane se tak v území bariérou, ale jeho přirozenou součástí, obyvatele bytových domů v sousedství navíc odcloní od rušné ulice s tramvajemi,“ popisuje Crestyl.

Jedenáct tisíc metrů čtverečních má v budově připadnout kancelářím v nejvyšším standardu. Firmy tady najdou dvoupatrové foyer s recepcí a také s kavárnou. „Přestože se nejedná o rozsáhlý projekt, vidíme v něm obrovský potenciál. Má veškeré parametry stát se sídlem velké společnosti, která si ho může plně přizpůsobit vlastním potřebám s veškerým komfortem pro víc než tisícovku zaměstnanců,“ líčí obchodní ředitelka Crestylu Lenka Prestlová. Stejně tak se ale kanceláře mohou rozdělit na menší jednotky. Ať tak nebo tak, k dispozici bude mít budoucí nájemce v podzemních garážích parkovací místa i místa pro kola.