V kontextu posledních dní by mohlo mnoho občanů Česka propadnout dojmu, že naše země není tak bezpečná, jak bývala. A i když bezpečnostní situaci rozhodně nelze podceňovat a minimálně do 1. ledna budou na celém území země platit speciální preventivní opatření, ministryně obrany Jana Černochová poukázala na to, že je Česko stále bezpečnou zemí. Její tvrzení podporuje i fakt, že absolutní počty registrovaných vražd jsou u nás naštěstí dlouhodobě nízké, i když každá z nich je ohromnou tragédií pro pozůstalé i celou společnost.

„Média se samozřejmě takovým událostem věnují intenzivně a detailně, mimo jiné jsou v nich často reportáže o tom, že přibylo vražd, a tak to veřejnost přijímá jako fakt, i když skutečnost je složitější. Rozhodně nelze hovořit o trendu nárůstu počtu vražd, jak se v médiích v současnosti nezřídka uvádí,“ vysvětluje forenzní psycholožka Šárka Blatníková z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.

Upřesňuje, že v roce 2022 bylo sice registrováno nejvíce vražd od roku 2015, přesně 150, avšak v roce 2014 jich bylo 160 a v letech předcházejících přibližně 170 až 200. Absolutní počty registrovaných vražd včetně těch, které zůstaly ve stadiu pokusu, tak v Česku zásadně nerostou.

„To pak u těch statistických srovnání dělá trochu neplechu, protože nárůst počtu registrovaných vražd mezi lety 2021 a 2022 o více než 40 procent vypadá děsivě, ale v absolutních číslech jde o nárůst o 45 případů. Pro srovnání – kdyby mezi lety 2021 a 2022 vzrostly registrované případy krádeže také o 40 procent, jednalo by se o nárůst o bezmála 23 tisíc případů,“ dodává pro kontext Blatníková.

Foto: CzechCrunch

Střelba na FF UK otřásla celou Českou republikou

Podmínky, které přispívají ke spáchání trestného činu takového rozsahu, je momentálně stále velmi těžké posuzovat. Někoho by mohlo napadnout zhoršení ekonomické situace podstatné části obyvatelstva v posledních měsících, to ale podle psycholožky může přispět spíše k nárůstu majetkové kriminality, tedy krádeží, menších podvodů, možná by se to mohlo projevit na loupežích, ale ty u nás bývají motivovány spíše jinak, například konflikty v mezilidských vztazích.

„Zvýšená míra frustrace z okolních podmínek může spáchání vraždy spíše usnadnit, než že by byla primárním motivem. Navzdory všem složitým a těžkým okolnostem se podle mého názoru česká společnost nenachází ve stavu, kdy by frustrovaní lidé začali úmyslně usmrcovat jiné lidi,“ říká.

V případě střelce na FF UK vyplynulo na povrch, že mohl být pod tlakem rodinných příslušníků na jeho výkon ve škole. Je však otázkou, jaký vliv to mělo na jeho psychický stav. „Pokud se ve forenzní psychologii posuzuje motivace, tak je třeba znát celý kontext, zejména pak osobnost daného jedince,“ vysvětluje Blatníková.

V souvislosti se čtvrtečním útokem se začala probírat zbraňová legislativa v Česku. V Poslanecké sněmovně nyní leží nový návrh zákona o zbraních a střelivu, který by podle ministra vnitra Víta Rakušana umožnil preventivně zajistit zbraň na základě bezpečnostních informací a podnikatelé by díky němu měli povinnost oznamovat policii podezřelé nákupy zbraní nebo střeliva.

Stoprocentní prevenci útoků podobných tomu, jaký se odehrál ve čtvrtek, však podle Rakušana nezajistí žádná zbraňová legislativa. České předpisy jsou navíc podle něj v mnoha ohledech přísnější než ty zahraniční. Zahraniční média však hojně informovala o tom, že Česko má v rámci Evropy relativně mírné zbraňové zákony a držení zbraně je u nás poměrně rozšířené. Například deník The Guardian napsal, že česká zbraňová legislativa patří k nejbenevolentnějším v EU. Magazín Time pak informoval, že podle loňských policejních dat je v Česku legálně držen více než milion střelných zbraní.

„Právo nabývat, držet a nosit střelnou zbraň je uznáno v českém zákoně o střelných zbraních a ústavní novela Listiny základních práv a svobod z roku 2021 zaručuje právo bránit svůj život nebo život jiné osoby se zbraní,“ píše The Guardian. Zmíněná novela byla přijata na základě petice, kterou podepsalo 102 tisíc občanů Česka a která byla zorganizována jako nesouhlas s návrhem EU na omezení držení střelných zbraní napříč celou unií.

K záležitosti držení zbraní se vyjádřil i předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. „Zákaz všech zbraní mi nedává smysl, protože zločinci si cesty najdou a postihl by jen lidi, kteří mají zbraně na legitimní účely jako lov, sportovní střelba či sebeobrana,“ uvedl. S předsedou senátní ústavní komise Zdeňkem Hrabou z klubu ODS a TOP 09 se shodl na tom, že naprostá většina držitelů střelných zbraní jsou řádní občané a že úplný zákaz by vedl k nelegálnímu pořizování zbraní. Platné předpisy o držení střelných zbraní jsou podle Hraby kvalitní a vyvážené, v úvahu by mohly připadat úpravy týkající se psychické stránky držitele zbraně.

S přispěním ČTK