Přes 400 tisíc lidí si stáhlo do svého mobilu takzvané eDoklady. V aplikaci je občanský průkaz, kterým se lze prokazovat na čím dál více místech. Do pár let by něco podobného mělo fungovat také v rámci celé Evropy, a to s mnohem větším počtem funkcionalit. To v zásadě znamená, že si člověk bude moci velmi snadno otevřít účet například u zahraniční banky nebo si snáze pořídit nemovitost v rámci evropské sedmadvacítky.

„Představte si, že chcete shánět práci v sousední zemi. I když je to součást Evropské unie, čeká vás nekonečně mnoho papírování. Za pár let by to mohlo být o moc snazší, a to díky Evropské digitální peněžence. To znamená, že uchazeč o práci v zahraničí prokáže díky jedné aplikaci digitálně svoji totožnost, vzdělání, certifikace, pojištění a další dokumenty,“ líčí pro CzechCrunch Pavel Šiška ze společnosti Deloitte.

To všechno díky takzvané evropské digitální identitě. Nařízení, které ji dává jasné obrysy, dostalo na konci dubna finální podobu. Lidé by tak do dvou let měli mít možnost stáhnout si evropskou peněženku do mobilu. V ní by mohli mít nahraný nejen občanský průkaz, ale také řidičák a spoustu dalších dokumentů, jako je například maturitní vysvědčení, diplom z vysoké školy, atestace, rodný list, cestovní pas či kartička zdravotní pojišťovny. Demo verzi je ke stažení na stránkách GitHubu.

Foto: eDoklady/CzechCrunch

Mobilní aplikace eDoklady s digitálním občanským průkazem

Co všechno bude v digitální peněžence obsaženo, záleží také na české i evropské legislativě, respektive na tom, jaká nařízení jsou pro dané oblasti. „Samozřejmě se budeme snažit, aby využití peněženek bylo co nejširší a využil se tak jejich potenciál,“ říká Anna Marie Lichtenbergerová, mluvčí Digitální a informační agentury, která do českého prostředí zavedla eDoklady. Ty mají posloužit jako jakási příprava na evropský nástroj.

„eDoklady jsou určitě dobrá příprava pro využití digitálních dokladů v běžných životních situacích, zejména z pohledu adopce digitální identity občany, ale i úřady, policií a dalšími institucemi. Pro běžné lidi pak bude snazší pochopit, k čemu Evropská digitální peněženka slouží,“ míní Šiška z Deloittu.

Evropská digitální peněženka nebude pro jednotlivce povinná. Pokud ji ale bude mít, výrazně by to člověku mělo usnadnit život, zejména pokud některé jeho aktivity budou směřovat do zahraničí. Jednotlivé státy EU totiž budou muset údaje z peněženky přijímat. Používat by je přitom měly nejenom úřady, ale i soukromé firmy.

To v zásadě znamená, že to usnadní lidem přístup nejen k práci, ale třeba i k zahraničním bankám. Zpřístupnit by se v zásadě měly služby napříč Evropou. „Evropská peněženka má ambici digitalizovat téměř vše, co můžeme nosit v klasické peněžence i mimo ni. Kromě průkazů může jít i o různé certifikáty nebo například zbrojní průkazy. Často se hovoří také o platebních funkcích, to znamená, že by aplikace fungovala podobně jako Apple nebo Google Pay,“ dodává Šiška.

Pro veřejný a komerční sektor má digitální peněženka znamenat úsporu nákladů, které jsou spojené s papírováním, a pro firmy by to mělo znamenat rozšíření obchodního potenciálu. Všem by to pak především mělo také výrazně šetřit čas. Zatímco například nedávno zavedené české eDoklady jsou k prokazování, s Evropskou digitální peněženkou budou uživatelé moci vést i elektronickou komunikaci a svoji totožnost a další údaje prokázat na dálku.

„Digitální peněženky mají rovněž umožnit fyzickým osobám používat kvalifikované elektronické podpisy zdarma pro osobní účely. Je to jedna z funkcionalit, kterou peněženky musí plnit,“ uvádí mluvčí Digitální a informační agentury. Součástí by mohly být například také e-recepty, byť podle Lichtenbergerové je zatím na bližší informace v tuto chvíli brzy.

„E-preskripce je jeden z use casů, který se testuje v rámci jednoho z pilotního programů budoucí evropské peněženky,“ dodává mluvčí. Česko se do přeshraniční výměny receptů připojilo loni v červnu, léky je tak možné na český recept vyzvednout dnes v Polsku a Chorvatsku.

Pro běžné životní události

„Evropská peněženka je základem pro celkovou digitalizaci Evropy, což je i jeden z hlavních důvodů, proč byla vytvořena. Měla by zároveň pomoci snížit náklady a zvýšit efektivitu, mnoho procesů se totiž převede do výhradně elektronického styku, bez potřeby fyzické návštěvy a papírování,“ uvádí Šiška s tím, že je klíčové, aby se veřejný i státní sektor začal zabývat tím, jak může tyto příležitosti co nejlépe využít ve svůj prospěch.

„Cílem je, aby se evropské peněženky staly součástí každodenního života a pomáhaly řešit řadu běžných životních událostí, a to jak ve vztahu k orgánům veřejné moci, tak i k soukromému sektoru,“ dodává také Lichtenbergerová.

Podobně jako v případě českých eDokladů, i v tomto případě bude uživatel kontrolovat, které údaje a komu ukáže. To znamená, že v obchodě bude moci zvolit například jen prokázání věku, v případě zájmu o práci pak třeba jen diplom. „Evropské digitální peněženky mají mít primárně formu mobilní aplikace, nicméně nejsou vyloučeny také jiné formy, jako například webová cloudová aplikace,“ uvádí Lichtenbergerová.

Nedávno představené eDoklady mají být předskokanem evropské širší verze. Počítá se s tím, že lidé si na takovou formu prokazování rychleji zvyknou, připravená má být ale díky tomu také veřejná správa a další subjekty. Evropská digitální peněženka by měla být v jednotlivých státech ke stažení do dvou let. Jednotlivé funkcionality pak budou v mnoha případech záležet na české legislativě. Zda si ji vyvinou jednotlivé státy sami, nebo to zadají nějaké soukromé firmě, je na nich.