Předminulý týden do kin vstoupil první film z páté fáze univerza Marvelu Ant-Man a Wasp: Quantumania. Zprvu se zdálo, že by mohl odolat kritickému hodnocení, kterého se dočkal od novinářů i části diváků, jeho premiéra totiž po finanční stránce dopadla nadmíru dobře. Druhý víkend v kinech ale znamenal rekordní propad zájmu. Možná je to jen tím, že Ant-Man nikdy mezi nejoblíbenější hrdiny MCU nepatřil. Možná se ale také ukazuje, že syndrom únavy z vzájemně podobných superhrdinských filmů je skutečný a začíná se výrazně projevovat.

Ant-Man a Wasp: Quantumania zavedl hrdiny se zmenšujícími obleky do subatomárního světa, kde objevili vyvinutou civilizaci připomínající cizí planety ze Star Wars. Hlavním aktérem byl ale Kang Dobyvatel, geniální zloduch schopný cestovat časem a disponující extrémně pokročilou technologií, která z něj činí oponenta prakticky formátu Thanose. Kvůli tomu má být také hlavní hrozbou pro celou multiverzní ságu MCU, jež začala v roce 2021 filmem Black Widow a má končit v roce 2026 filmem Avengers: Secret Wars.

Ačkoliv se většina recenzí (ta naše vybočovala) shodla v ocenění hereckého výkonu Jonathana Majorse jako Kanga, prakticky všechny ostatní aspekty filmu sklidily kritiku. Vyprávění tiká mezi příliš mnoha postavami, kvantovému světu chybí osobitost jakoby ho automaticky vygenerovala umělá inteligence, příběh nemá výraznější emocionální jádro.

O prvním víkendu se výtky na příjmech filmu takřka neprojevily, jelikož v Severní Americe vydělal 104 milionů dolarů a celosvětově přes 225 milionů – více než předchozí dva Ant-Manové. Druhý víkend ale znamenal rekordní propad. V Severní Americe Quantumania dosáhla 32,2 milionu dolarů, což je o 69 procent méně oproti premiéře. Je to nejhorší statistika v dosavadní historii Marvelu a jedna z nejhorších pro podobný formát blockbusteru vůbec.

Foto: Falcon

Paul Rudd jako Scott Lang neboli Ant-Man a Jonathan Majors coby Kang Dobyvatel

Globální příjmy se po druhém víkendu zastavily na 363,3 milionu dolarů a neočekává se, že ve finále výrazněji překročí 500 milionů dolarů. To znamená potenciálně nižší příjmy než první Ant-Man a při produkčním rozpočtu přes 200 milionů se jen tak tak pokryjí náklady. Znamená to zkázu MCU? Samozřejmě že ne, ostatně mizerně hodnocené loňské díly Thora i Doctora Strange finančně uspěly. Je ale na místě se ptát, proč je zklamání ve světě Marvelu nyní častější než dříve.

Problémy, kterými superhrdinské filmy trpí, mohou paradoxně vycházet z toho, díky čemu se staly tak úspěšnými. MCU si v průběhu více než deseti let vybudovalo velké oddané publikum tím, že vytvořilo neustále rostoucí svět přinášející stále další hrdiny i zloduchy a zároveň jistotu, že do sebe vše nakonec zapadne v epickém serializovaném příběhu. 

Vysoká konzistence se ale časem začala stávat kamenem úrazu. Už v předchozí éře, točící se kolem Thanose, figurovaly snímky jako druhý (možná i první) Thor, první Captain America nebo právě Ant-Man, které nedokázaly přinést něco vlastního a ve zpětném pohledu zapadly do šedi. Opakující se zápletky, jejichž tematickou vyprázdněnost a dramatickou banalitu mají překrýt velkolepé vizuální efekty, jsou ale už dlouho typické pro velkou část MCU. Pozvedá je buď osobitý style režiséra, nebo hra se žánry.

Jenže i to má evidentně svoje limity. Zatímco dříve propojenost univerza fungovala jako způsob, jak diváky přilákat k dalšímu příběhu, nyní působí svazujícím dojmem. Když Marvel v roce 2008 přišel s konceptem nenáročné, ale megalomanské zábavy s ikonickými postavami, bylo zajímavé jeho svět objevovat. Teď je to dlouhodobě zavedená franšíza, která, zdá se, vyčerpala svoje možnosti a potřeba dodržovat nastavená pravidla limituje kreativní možnosti tvůrců.

Například Thor: Ragnarok tak v minulosti překvapil svým humorným pojetím, loňský Thor: Láska jako hrom mohl ale tentýž koncept nanejvýš posunout dále a narazil. Něco podobného platí i pro vizuálně hravého Doctora Strange, který se v pokračování utopil v mišmaši multiverza. Estetika superhrdinů zakládající si na mnoha vizuálních atrakcích a akčních scénách, jakou Marvel uvedl, se může stupňovat jen do určité míry, než přejde do nesmyslné fantasmagorie.

Foto: Falcon

Film Ant-Man a Wasp: Quantumania

Na druhou stranu Black Panther: Wakanda nechť žije ukazuje, že problém je ještě jinde – Marvelu chybí zajímavé postavy, například jako komplexní zloduch Killmonger nebo Namor se silnou osobní historií. Na osobní zápletku, byť výrazně posílenou poněkud cynickým fan servicem, úspěšně vsadil i Spider-Man: Bez domova.

Snad jedinou stále běžící marvelovkou, která úspěšně pracuje s charakterovými oblouky hrdinů, jsou Strážci galaxie. Ti přitom už v květnu míří ke svému závěru ve třetím filmu, po němž režisér a scenárista James Gunn MCU na delší dobu opustí, jelikož je teď šéfem konkurenčních DC Studios. 

Zatím je otázkou, zda se střídmé příjmy třetího Ant-Mana, který měl velkolepě otevřít novou kapitolu se zloduchem Kangem, v blízké době nějak projeví na rozhodnutích Marvelu. Oznámené jsou totiž projekty na další tři roky a neveřejné plány mají aktuálně sahat až do roku 2032. Ředitel studia Kevin Feige v nedávném rozhovoru nicméně zmínil, že novinky mají vycházet „trochu jiným způsobem“ než v posledních letech.

Předpokládá se, že by to mělo znamenat nižší kadenci, jelikož osm nebo devět filmů a seriálů ročně je příliš mnoho. Část i zainteresovaných diváků nestíhá vše sledovat, tvůrci efektů zase nemají dostatek času vše správně dokončit a musejí se uchylovat k dlouhým přesčasům nebo technickým zkratkám. Jestli ale Marvel spolu s tím změní i to, jaký typ filmů natáčí, se teprve ukáže.