Ve vědeckém prostředí to jsou velmi známá jména. Jan Lukačevič je mimo jiné kosmický inženýr a mladý poradce generálního tajemníka NATO. Markéta Klíčová vedle dalších činností vyvíjí chirurgické nanonáplasti a má za sebou stáž na Harvardu. Lucie Kalousová je držitelkou Ceny Neuron za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace. Oni i další velmi zajímavé osobnosti se poprvé sešli v rámci nově ustaveného neformálního orgánu, aby řekli Česku, jak posunout inovace, vědu a výzkum. Nebo co může stát dělat, aby si doma udržel mladé vědce.

Jako své poradce je dala dohromady ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Obsadila experty, z nichž mnozí mají za sebou zkušenosti z prestižních univerzit a přispěli k důležitým vědeckým objevům. Někteří získali významná vědecká ocenění, další se umístili například v žebříčku Forbes 30 pod 30, který upozorňuje na nadané mladé lidi, část vybudovala vlastní úspěšné firmy.

Skupina bude diskutovat především o rozvoji lidských zdrojů ve vědě nebo o transferu technologií a znalostí. Jde zejména o vznik firem z univerzitních výzkumů, takzvaných spin-offů, a mladých startupových projektů, ale i o podporu excelence. V rámci těchto témat mají mladí odborníci nabízet vhled do různých zahraničních systémů, ale také do české praxe z pozice kariérně juniornějších pracovnic a pracovníků.

„Razím názor, že vnímat potřeby a nápady juniorních vědkyň a vědců je mimořádně důležité. Nechceme-li, aby docházelo k brain-drainu, musíme přesně těmto mladým nadaným lidem nastavit takové podmínky, aby se i z prestižních světových univerzit měli kam vrátit a předávat dál své zkušenosti,“ říká ministryně Helena Langšádlová.

Vedle Lukačevice, Klíčové a Kalousové jsou členy poradního orgánu další vědci a vědkyně, ale nejen oni. Lenka Slavíková je odbornou asistentka na matfyzu, kde se zaměřuje na harmonickou analýzu a teorii prostorů funkcí. Stanislav Fořt se ve Spojených státech věnuje výzkumu umělé inteligence – aktuálně pracuje ve startupu Antrhopic – nebo automatizaci vědy.

Filip Široký už ve 20 letech působil ve švýcarském CERNu, ženevském centru pro jaderný výzkum, a věnuje se strojovému učení. Denis Dudáš se zabývá implementací nových detektorů záření a strojového učení v radiační onkologii. Hynek Roubík je specialistou na zemědělství třetího světa a řeší organický odpad a udržitelné technologie, Zuzana Musilová zkoumá rybí život a vývoj našeho světa z interdisciplinárních úhlů.

Matěj Bajgar je absolventem Oxfordu a zkoumá inovační ekonomiky, Lukáš Kolek se zaměřuje na vliv videoher na hráče a je projektovým ředitelem v Charles Games, Karel Zheng je zakladatelem startupu Accomango a má zkušenosti s investicemi do technologických firem, Kateřina Kovaříková je zakladatelkou a generální ředitelkou společnosti urbiq a pomáhá uskutečňovat udržitelná a cirkulární řešení ve městech a Jan Čečrdle kromě dalšího pomáhá vzdělávat v tématech z oblasti termojaderné fúze.

Formát už se nám osvědčil

Langšádlová je také předsedkyní Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která je složena z kariérně seniorních vědců a vědkyň. Inspirací pro založení poradního orgánu mladších odborníků jí bylo fungování pracovní skupiny organizace Youth, Speak Up! na podporu začínajících vědkyň a vědců, která fungovala v Poslanecké sněmovně v mezi roky 2019 a 2021.

„Osvědčil se nám formát spolupráce mezi politiky a političkami a mladou generací,“ vysvětluje Jana Soukupová, zakladatelka Youth, Speak Up! a ředitelka Kabinetu ministryně Langšádlové. Podle ní se na názor a nekonvenční myšlenky mladých často ve veřejných politikách zapomíná.

Skupina se bude pravidelně scházet každý měsíc. Na prvním jednání diskutovala o otevřenosti české vědy, a to jak z hlediska motivace českých výzkumníků získávat zahraniční zkušenosti, tak i schopnosti systému přilákat zahraniční talenty.

Orgán například doporučuje motivovat k výjezdům na zahraniční stáže již v rámci bakalářského a magisterského studia, ale také podpořit výuku v anglickém jazyce nebo řešit nekompatibilitu zahraničních titulů s českým systémem. Ani uznávání titulů z takové univerzity jako Cambridge není totiž v českém systému samozřejmost. Úřad ministryně uvedl, že se nyní doporučeními bude zabývat.