Zatímco političtí lídři téměř všech zemí světa diskutovali v egyptském Šarm aš-Šajchu na konferenci Organizace Spojených národů COP27, Českem rezonovaly studentské klimatické stávky. Ať už s těmito iniciativami souhlasíte, nebo ne (ostatně i Greta Thunbergová označila COP27 za greenwashing), jisté je, že mantra ekologičtějšího přístupu k životu získává na viditelnosti i reálné legislativní podobě.

Přímo u zdroje těchto snah je i současný náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík. Absolvent Oxfordu má na starosti ochranu klimatu a je vládním zmocněncem pro mezinárodní jednání o klimatu. Své dojmy z konference COP27 poodhalil i v podcastu Weekly, který jsme pořídili v pátek, tedy těsně před koncem konference.

Dvoutýdenní sešlost v Egyptě měla především navázat na loňské, ostře sledované jednání v Glasgow a dojednat to, co se nepovedlo. První mezinárodní reakce na finální výstupy COP27 jsou ale smíšené. Ačkoliv se vyjednavači dokázali shodnout na fondu na financování ztrát a škod způsobených klimatem, dohoda nijak zásadně neposouvá odklon od fosilních paliv.

Jedna z aktuálně nejdůležitějších otázek je, jak zůstat na už dříve stanoveném limitu zvýšení globální teploty maximálně o jeden půl stupně Celsia.  Jaké jsou konkrétní kroky, k nimž jste se na COP27  v tomto směru uchýlili?
Celé je to o tom, jak rychle se dokážeme zbavit naší závislosti na fosilních palivech. Samozřejmě pro nás v Evropě je to nyní obtížná otázka i proto, že dodávky energií jsou složité a drahé. Odcházíme třeba od plynu a vracíme se dočasně k uhlí, ale naše cíle do roku 2030 a 2050 platí. Rok 2030 je zásadní právě proto, co se stane dlouhodobě s klimatem. Čili rychlost odchodu od emisí je důležitá.

Rokem 2030 se zabývá i evropský balíček Fit for 55. Jeho cílem je snížení evropských emisí do roku 2030. Jak je vlastně daleko?
Byli bychom velmi rádi, kdyby se nám podařilo ten balíček dojednat během českého předsednictví v Radě EU. Podařilo se nám vyjednat tři z pěti předpisů. První bylo snižování emisí CO2 z aut, dále to bylo nařízení o sdíleném úsilí a konečně zachytávání uhlíku v lesích a půdě. Držíme náš cíl nejméně 55 procent napsaný v evropském klimatickém zákoně a tyto tři předpisy, které jsme dohodli, de facto znamenají, že můžeme snížit emise až o 57 procent. A uvidíme, jak bude vypadat celý součet balíčku Fit for 55 a iniciativy REPowerEU.

V souvislosti s COP27 se hodně mluví o regulacích důsledků klimatických změn. Řeší se ale třeba i preventivní stránka věci? Myslím tím třeba investice do ekologičtější výroby materiálů, jako jsou ocel nebo beton, při jejichž výrobě také vznikají neustále nové emise. Jsou i tohle témata, která se řeší?
Rozhodně se řeší, ať už na mezinárodní, národní úrovni, nebo mezi soukromým sektorem. Pro vaši představu – na této konferenci se každý den pohybuje asi deset tisíc lidí, celkem organizátoři uvádějí číslo okolo 60 tisíc účastníků. Probíhají jak představování různých technologií, bilaterální schůzky, tak výměna know-how, uzavírání investičních kontaktů. Takže je to takové velké transakční centrum a nejsou to jen vyjednávání mezi vládami.

S jakými pocity vlastně budete z COP27 odjíždět?
(Pozn. red: rozhovor jsme pořídili v pátek před koncem konference)
Většina klíčových věcí je ještě otevřená. Nechceme udělat z konference v Šarmu udělat tu, která rozhodla o tom, že cíl 1,5 stupně neudržíme. Takovým hmatatelným prvkem, k němuž se Česká republika také připojí, je zvýšení ambice v oblasti snižování emisí metanu. Což je jednak z těžby, spalování fosilních paliv, ale i v oblasti zemědělství a dalších. A tam ambice snížení emisí do roku 203 také zásadním způsobem může pomoci, abychom snížili deficit, který máme vůči tomu jednomu a půl stupni Celsia.

V Česku jsme minulý týden měli klimatické univerzitní stávky, v nichž studenti mimo jiné vyjadřovali své znepokojení s tím, jak si v tomto tématu počítá současná vláda. Co tedy bude vláda v oblasti klimatu řešit v nejbližších měsících?
Až se teď vrátíme z Šarmu, budeme připravovat novou politiku ochrany klimatu České republiky. Měla by být připravena i nová státní energetická koncepce, ta bude pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu. A jsme domluveni, že tyto dokumenty budou vznikat současně. Budou i nové přepisy ohledně obnovitelných zdrojů, úspor energie v budovách, energetické účinnosti atd. Takže nás v návaznosti na ně čeká poměrně intenzivní politická a legislativní práce. Je předpoklad, že nová politika ochrany klimatu a energetická koncepce by měly být předloženy vládě ke konci příštího roku, takže lze očekávat poměrně intenzitní vývoj.