Přišel, viděl, zvítězil. Šéf stáje Mercedesu Toto Wolff je puntičkář, kterému F1 vydělala miliardy

Díky neodolatelné nabídce Mercedesu se stal šéfem a zároveň spolumajitelem stáje se špatnými výsledky. To se ovšem s jeho příchodem změnilo.

m311121-1-minStory

Foto: Mercedes-Benz

Toto Wolff, spolumajitel a šéf stáje Mercedes-AMG Petronas F1

0Zobrazit komentáře

Formule 1 je fenomén, který v posledních letech nabírá na obrovské popularitě i finanční váze. Více se přiblížila obyčejným fanouškům, začala ve velkém oslovovat publikum ve Spojených státech a díky Netflixu a pořadu Formula 1: Drive to Survive se dostala i do povědomí těch, které předtím vůbec nezajímala. Z této změny těží nejen pořadatelé F1, ale i samotné týmy a osobnosti, které za nimi stojí. Jednou z nich je i Toto Wolff, šéf závodního týmu Mercedesu, který si díky absolutní dominanci stáje během minulé dekády a dobrým investičním rozhodnutím přišel na slušné jmění.

Formule 1 je sport plný rychlosti, adrenalinu a také velkých peněz. Jezdci se stávají celebritami s výplatní páskou v milionových sumách, cena vstupenky na Velkou cenu Miami překonala cenu vstupenky na legendární Super Bowl a závodní víkendy vždy přitahují řadu místních milionářů a miliardářů, kteří ze svých VIP lóží shlíží dolů na závodní trať.

Jednou z výrazných postav formule 1 se v posledních letech stal také Toto Wolff, šéf týmu Mercedes-AMG Petronas F1, který tuto stáj nejen řídí, ale také ji z části vlastní. Pod jeho vedením se Mercedes proměnil na jednoho z nejnebezpečnějších hráčů v celé historii šampionátu. Díky tomu je Toto Wolff, celým jménem Torger Christian Wolff, považován za jednu z nejúspěšnějších a nejmocnějších osobností F1.

Ne není odpověď

Dnes jedenapadesátiletý Wolff je muž odkojený vysokooktanovým benzínem. Coby rodilý Rakušan zahájil závodní kariéru v roce 1992 v rakouském a později i německém šampionátu formule Ford. Po úspěchu ve 24hodinovce na Nürburgringu se přesunul do FIA GT. Ovšem závodění nebylo to jediné, co jej zajímalo. Místo studia vysoké školy ještě před koncem milénia založil vlastní investiční společnost, která se zaměřovala na investice do firem z IT a technologického sektoru. K závodění ho to ale stále táhlo.

mercedes9

Foto: Mercedes-Benz

Toto Wolf (třetí zleva) s týmem a monopostem F1

Vrátit se k němu rozhodl roce 2009, ovšem z obchodního hlediska. Odkoupil 16procentní podíl v závodním týmu Williams, čímž si otevřel cestu do F1. Několik dalších let působil v čele představenstva této stáje a od roku 2012 dokonce celému Williamsu začal šéfovat. Jenže o rok později bylo všechno jinak, když do Wolffova života vstoupil Mercedes.

Mercedes-Benz patří mezi tradiční jména světa motorsportu, ve kterém o sobě dával vědět již na počátku minulého století. V letech 1954 a 1955 dokonce vybojoval titul mistra světa, ovšem v roce 1955 přišla i tragická nehoda ve slavném závodě Le Mans, kdy kusy havarovaného vozu automobilky vlétly mezi diváky na tribuně a zabily desítky z nich. Po tomto incidentu, který je dodnes považován za nejstrašlivější havárii světa motorsportu, se Mercedes ze závodních tratí na dlouhých čtyřicet let zcela stáhnul.

Zpět naskočil až v 90. letech, ovšem pouze coby dodavatel motorů pro stáje jako Sauber, McLaren či Brawn GP. Plnohodnotný návrat přišel až s nákupem posledního jmenovaného týmu, ovšem věci nešly vůbec podle plánu. V sezónách 2010 až 2012 nově vzniklá stáj nevyhrála ani jeden závod. Něco bylo špatně. A právě Toto Wolff měl přijít na to, co.

Toto Wolff, spolumajitel a šéf stáje Mercedes-AMG Petronas F1

Důvodem, proč Mercedes oslovil právě Wolffa, byl progres, který pod jeho rukama zaznamenal Wiliams. Wolffovi bylo umožněno nahlédnout pod pokličku fungování celého Mercedesu – a jeho verdikt byl jednoznačný. Pokud se chce stát německá stáj šampionem, musí do hry nalít daleko víc peněz.

Reakce Mercedesu? Nejenže byl ochotný investovat cokoliv, aby se dostal až na vrchol, ale nabídnul Wolffovi, zda nechce usednout do křesla ředitele týmu. Wolff měl tehdy nabídku odmítnou s tím, že svou budoucnost vidí ve Williamsu, tedy stáji, ve které drží podíl, jenže to Mercedes nebral jako odpověď. Přišel proto s ještě zajímavější nabídkou. Wolffovi nabídnul 30procentní podíl ve stáji, a to za částku 30 milionů dolarů.

Wolff tak měl získat část Mercedesu v podstatě za hubičku, už jen z toho důvodu, že celý tým Brawn GP F1 byl pár let předtím odkoupen za 176 milionů dolarů. Wolff proto dlouho neváhal, nabídku přijal a pustil se do práce.

I čisté záchody jsou cesta k úspěchu

S jeho příchodem se pojilo hned několik zásadních změn. Okamžitě si u Mercedesu vydupal, aby byl týmu dáván větší marketingový prostor. Zároveň také zahájil program pro mladé jezdce, aby si stáj zajistila dostatek talentů do budoucna. A v neposlední řadě zavedl soubor detailních pravidel, kterými se měl celý tým řídit.

V jednom z rozhovorů například uvedl, že součástí těchto změn bylo i najmutí uklízeče, kterému sám osobně ukázal, jak má během závodních víkendů pečovat o toalety, mít rozestavené mýdlenky a dezinfikovat kliky dveří. Zároveň mu vytvořil jasný harmonogram na celý týden a v den nedělních závodů jej pak posadil přímo ke dveřím na toalety, aby je šel zkontrolovat po každém hostovi, který je použije.

mercedes1

Foto: Mercedes-Benz

Dokonalost do posledního detailu je vyžadována v paddocku i centrále stáje

Vyvoněné záchody ovšem nebyly tím důvodem, proč se Mercedesu nakonec začalo výrazně dařit. V roce 2014 přišla FIA se zásadní změnou v předpisech pro povolenou konstrukci motorů monopostů jednotlivých stájí. Mercedesu se podařilo vyždímat z povolených limitů maximum, díky čemuž začal v závodech dominovat.

Mezi roky 2014 až 2020 dokázal získat sedm po sobě jdoucích titulů mistra světa, kdy hned šest z nich vyhrál Lewis Hamilton. Mercedes byl během této éry schopen vyhrát 70 procent závodů a dnes je toto období považováno za nejdominantnější v celé historii F1 z pohledu jednoho týmu.

Velké výhry, velké zisky

Úspěchy na trati automaticky znamenaly také finanční prosperitu celého týmu i jednotlivců, kteří tento úspěch ztělesňovali. Z Lewise Hamiltona se stala celebrita světového formátu a z Tota Wolffa jeden z nejmocnějších mužů celé F1. Stáj se pod jeho rukama rozrostla ze 650 zaměstnanců na aktuální tisícovku. Výrazně také narostly roční příjmy týmu, které měly v roce 2013 představovat 196 milionů dolarů, dnes se tato suma blíží k půl miliardě dolarů, tedy přibližně 10,6 miliardy korun, zatímco čistý zisk představuje zhruba 75 milionů dolarů, tedy okolo 1,6 miliardy korun.

Zajímavý je i pohled na růst hodnoty Mercedesu. Díky jízdě na špici a rostoucí popularitě si z každého šampionátu pro sebe ukrajoval přibližně 25 procent televizního času, což pomohlo značce narůst od roku 2013 o 75 procent.

Mercedes měl také štěstí v tom, že se jeho úspěchy trefily do celkového růstu popularity F1. Společnost Liberty Media koupila závody v roce 2016 za 4,4 miliardy dolarů, přičemž dnes je jejich hodnota odhadována na 16 miliard dolarů, tedy neuvěřitelných 340 miliard korun. F1 také v loňském roce přinesla rekordní příjmy ve výši 2,6 miliardy dolarů. Tento růst se propsal i do hodnoty jednotlivých stájí F1.

mercedes7

Foto: Mercedes-Benz

Lewis Hamilton je dalším dílkem skládačky úspěchů Mercedesu

Wolff se sice v roce 2016 nadobro vzdal podílu, který držel ve Williamsu, dnes ho to ovšem vůbec trápit nemusí. Jeho podíl v Mercedesu – v současnosti jde už o čistou třetinu – má hodnotu okolo půl miliardy dolarů. Celková hodnota stáje je pak odhadovaná na 1,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 31,8 miliardy korun, přičemž zbytek podílu si mezi sebou rovnocenně dělí mateřská společnost Mercedes a britská nadnárodní chemická společnost Ineos. Wolffův roční plat navíc činí 25 milionů dolarů, tedy zhruba půl miliardy korun, jen tím ale výčet zdrojů jeho příjmů zdaleka nekončí.

Vedle Mercedesu by měl být menšinovým podílníkem také ve společnosti Aston Martin a zároveň spolu s bývalým jezdcem F1 Mikou Häkkinenem vlastní sportovní manažerskou společnost. Pod křídly Mercedesu se také svého času věnoval správě týmu Mercedes-EQ Formula E. Čisté jmění Tota Wolffa je tak aktuálně odhadováno zhruba na 1,25 miliardy dolarů, tedy přibližně 26,5 miliardy korun.