V časech, kdy ceny pohonných hmot stoupají, se počítá každá koruna. A co teprv, když se může ušetřit půl milionu eur, což je v přepočtu bezmála dvanáct milionů korun. V Bratislavě spočítali, že právě tolik by jim mohlo ušetřit, pokud autobusy a trolejbusy nebudou automaticky zastavovat v každé stanici. Už od začátku týdne jsou tak všechny autobusové a trolejbusové zastávky slovenské metropole na znamení.

Půlmilionová úspora vychází z propočtu, že by se díky tomu mohlo ušetřit až 317 tisíc litrů nafty. Ty by měly být k mání především díky tomu, že autobusy tak často nezastavují a nerozjíždějí se. Dopravní podnik počítá, že kdyby ze třiceti zastávek nezastavil vůz třeba na třech, ušetřil by při každé jízdě zhruba deset procent energie vynaložené na startování.

Dalším důvodem je úspora času. Cestovní doba se mimo dopravní špičku zkrátí asi o deset procent. Dalším benefitem je také menší produkce emisí. Podle propočtů by mohlo jít až o 1100 tun škodlivin ročně. To odpovídá asi množství, které od ledna do prosince vyprodukuje 240 osobních aut.

Hlavní motivací ale bylo šetření, a tak kromě tohoto opatření bratislavský dopravní podnik u některých spojů upravil provoz a řadu z nich zrušil úplně. „Pro cestující, kteří stojí na zastávce, se nic nemění. Vozidlo v takovém případě zastaví automaticky, a to i v případě, že už v zastávce staví i spoj jiné linky,“ uvedl dopravní podnik. Největší změna se tak týká těch, kdo jedou ve voze. Kdo chce vystupovat, musí zmáčknout tlačítko na dveřích nebo stopku na držadle.

Podle dopravce opatření nijak neovlivní to, kdy budou autobusy a trolejbusy ze stanic odjíždět. To znamená, že se nemůže stát, že by spoj odjel dřív, než je dáno v jízdním řádu. Ostatně bratislavské autobusy mají časovač. Pokud svítí zeleně, řidiči vědí, že jedou buď na čas, nebo mají maximálně dvě minuty zpoždění. Pokud svítí fialově, vědí, že se blíží ke stanici v předstihu. Pokud bude potřeba, pak se řády změní. To by ale měla ukázat až analýza.

V reálu to znamená, že všude jsou plakáty, které hlásí: „Vždy stiskni stopku.“ Před každou zastávkou také cestující na změnu upozorňuje hlášení. I tak je dobré se ve voze nezačíst, pokud nikdo nedá znamení a na zastávce ani nikdo nestojí, řidič na pozdější námitky nebude brát ohled a nezastaví.

„Změna se dotkne přibližně třetiny všech zastávek ve městě, protože na ostatních už toto pravidlo platilo. Bratislava se tímto opatřením zařadí mezi zahraniční i jiná slovenská města. Například v Nitře už podobné opatření šetří peníze,“ uvedl mluvčí dopravního podniku Martin Chlebovec. V metropoli jsou na znamení i všechny zastávky regionální dopravy v Bratislavském kraji, které jsou součástí integrovaného dopravního systému, a to od listopadu 2021. Jen na znamení zastavují už nějakou dobu také noční spoje.

U tramvají se k podobnému kroku nepřistoupilo, a to především proto, že jimi jezdí tolik lidí, že by to nemělo smysl. Navíc v případě, že tramvaje ve slovenské metropoli brzdí, vyrábějí elektřinu. Příliš by se tak ani neušetřilo.

Stejně chtěla postupovat i Praha

O opatření se hovořilo před pár lety také v Praze. V roce 2019 přišel s nápadem regionální organizátor pražské integrované dopravy, tedy ROPID, který chtěl dosáhnout podobných cílů, jako nyní v Bratislavě. Jednak úspor za palivo, jednak zrychlení některých spojů i redukce emisí. Plán schválil i výbor pro dopravu pražského zastupitelstva. Rada ale spuštění zatím odmítla. Důvodem byl zastaralý vozový park, kdy ne všechny vozy disponovaly tolika tlačítky.

V Praze se každopádně proti nápadu zdvihl velký odpor. Opatření se kritizovalo nejen na sociálních sítích, ozvali se proti němu například také zástupci důchodců a postižených.

Česká metropole má na svém území dohromady 2510 zastávek autobusů. Víc než třináct set jich je na znamení, přičemž zhruba u čtyř stovek se režimy střídají. To znamená, že ty na znamení tvoří zhruba šedesát procent.

ROPID tehdy spočítal, že každé rozjetí autobusu stojí asi korunu navíc. To by ve finále mohlo znamenat úsporu okolo pěti milionů korun. Vzhledem k dnešním cenám by to pravděpodobně bylo ještě víc. Výhodou by bylo i to, že by v létě lépe fungovala klimatizace, protože by do vozu tak často neproudil horký vzduch. V zimě zase ledový.

ROPID pro inspiraci nemusel chodit daleko. Podobný režim funguje i v některých místech v Česku. Je to například Ústecký nebo Liberecký kraj. Ostatně funguje to tak i v některých částech Prahy. V roce 2017 se na stopku sjednotily všechny zastávky v Horních Počernicích. Počet zastavení tu klesl o asi patnáct procent a došlo i ke zmírnění některých zpoždění. Lidé si prý stěžují jen málo, většinou jen na malý počet tlačítek, což se dá vyřešit v nových vozech.

Radní původně odložili rozhodnutí o změně o rok, nakonec k němu nedošlo ani v roce 2020. To už v Česku řádila covidová pandemie, která naopak vyřadila z provozu i všechna tlačítka u dveří, aby na ně cestující nemuseli sahat a šířit tak covid-19.