V sobotu ve dvě hodiny odpoledne se uzavřely volební místnosti a skončila historicky třetí přímá volba českého prezidenta. Nástupcem Miloše Zemana se podle očekávání stane bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel, a to s výsledkem 58,1 procenta, Andrej Babiš za ním zaostal se ziskem necelých 42 procent. O výsledku bylo tentokrát jasno velmi záhy, s vysokou mírou pravděpodobnosti ho totiž správně v předstihu spočítal prediktivní model od společnosti Blindspot AI.

Miloš Zeman na Pražském hradě skončí 8. března. Jeho nástupce čeští voliči vybírali nejprve z devítky uchazečů v prvním kole prezidentské volby před dvěma týdny, z níž do finálového, druhého kola postoupili jen dva nejsilnější kandidáti: Petr Pavel a Andrej Babiš. Po celou dobu z průzkumů veřejného mínění i z dat sázkových kanceláří vycházelo, že favoritem je prvně jmenovaný. To se následně i potvrdilo a Pavel získal přes 3,3 milionu hlasů, má tedy výrazně silnější mandát, než jakým disponoval Miloš Zeman. Ten v roce 2018 dostal 2,85 milionu hlasů a v roce 2013 „jen“ 2,7 milionu hlasů.

Pavel byl v letech 2012 až 2015 nejvyšším představitelem české armády, následně působil jako předseda vojenského výboru NATO. Svou kandidaturu na prezidenta ohlásil sice oficiálně až v září 2022, nicméně pracoval na ní v podstatě od chvíle, kdy odešel do civilu, tedy od roku 2018. Jeho tažení na Hrad podporovala řada význačných postav tuzemské byznysové i umělecké scény.

Babiš vstoupil do politiky v roce 2013, když se svým hnutím ANO uspěl ve sněmovních volbách a následně utvořili s ČSSD a KDU-ČSL vládu. Babiš v ní působil jako ministr financí. Volby v roce 2017 už jeho hnutí vyhrálo a pak se na čtyři roky stal premiérem. Po minulých volbách na podzim 2021 ale skončil v opozici. Babiš je podle magazínu Forbes pátým nejbohatším Čechem, založil zemědělskou a potravinářskou skupinu Agrofert.

Především kampaň před druhým kolem voleb poznamenala hodně vypjatá a emocionální atmosféra. Babišův tým vsadil na negativní notu a snažil se Pavla vykreslit jako někoho, kdo touží po válce. Pavlovi se ovšem podařilo získat na svou stranu většinu voličů, kteří v prvním kole podpořili Danuši Nerudovou nebo Pavla Fischera. Volby ovlivnila také vysoká účast, svůj hlas v druhém kole odevzdalo přes 70 procent oprávněných voličů.

Letošní čekání na konečné výsledky hodně ovlivnily prediktivní modely postavené na umělé inteligenci. Jeden z nich vyvinula společnost Blindspot AI, která správný a přesný výsledek volby dokázala odhadnout už po pár procentech sečtených volebních okrsků. Firma se specializuje na zapojování umělé inteligence do praxe a pomáhá s jejím nasazením v podnicích a jejich systémech. Svůj prediktivní volební model vyvinula už v roce 2017.

Jak to funguje? Sice se to nezdá, ale některé volby probíhají podle identického mustru, takže dříve jsou sečtené malé obce, kde bodují spíš levicoví a populističtí kandidáti, až později nabíhají výsledky z velkých měst, kde bývají úspěšní liberálové a pravice. Zjednodušeně řečeno je pak třeba umělou inteligenci natrénovat, jak se v minulých volbách průběžné výsledky vyvíjely, jak se měnily podle toho, jak dobíhaly další a další sečtené okrsky a jaký byl konečný výsledek.

Klíč leží ve statistice a matematických výpočtech. „Prezidentské volby jsou ideální příležitost pro takový prediktivní model, protože celá republika je jen jeden volební obvod, je málo kandidátů, je to velmi přehledné,“ řekl v rozhovoru pro CzechCrunch Jiří Čermák, který tým zodpovědný na volební model vede.