Pro udržitelné zemědělství a lepší potraviny. Estonský startup i díky Čechům získal 150 milionů

Startup eAgronom již pomáhá také českým zemědělcům, v novém investičním kole nabírá zásadní částku i od největší švédské banky.

Peter BrejčákPeter Brejčák

eagronom

Foto: eAgronom

Robin Saluoks, CEO projektu eAgronom

0Zobrazit komentáře

Hospodařit s půdou udržitelně a produkovat kvalitnější potraviny pomáhá již více než třem tisícům zemědělců ve čtrnácti zemích včetně Česka. Estonskému startupu eAgronom v tažení napříč Evropou a Afrikou pomáhají také zdejší investoři ze Soulmates Ventures, kteří jej poprvé podpořili loni a nyní se přidali k dalšímu investičnímu kolu. Přinášíme všechny nejdůležitější informace.

Zainvestovaný startup: eAgronom

Kdo a kolik investuje: Kolo vede švédská Swedbank AB, přidali se i čeští Soulmates Ventures, Icos Capital a SmartCap Green Fund. Dohromady firmě posílají 5,8 milionu eur (145 milionů korun).

Kdo již investoval: Akcelerátor Soulmates Ventures pomohl estonskému startupu investicí ve výši jednoho milionu eur již loni. Nyní jej podpořil dalším půlmilionem eur, jeho celková investice tedy dosáhla 1,5 milionu eur (asi 37,5 milionu korun). Do čela současného kola se postavila největší švédská banka Swedbank AB, která eAgronom podpořila čtyřmi miliony eur.

Kolik již získal celkem: Dle portálu Crunchbase 26,7 milionu eur (672 milionů korun)

sochor gregor

Foto: Soulmates Ventures

Hynek Sochor a Václav Gregor ze Soulmates Ventures

Co eAgronom dělá: Vyvíjí aplikace, které zemědělci využívají pro práci na farmě, jako je hlídání stavu a polohy strojů či údaje o půdě. Kromě toho se soustředí na udržitelnost, kdy nabízí sledování emisí skleníkových plynů, systém uhlíkových kreditů a ověřovací službu, jež zajišťuje certifikaci toho, že potraviny byly vyprodukovány udržitelně. Zemědělci tak mají přehled o vlivu své činnosti na životní prostředí, systém uhlíkových kreditů jim zas umožňuje zajistit si nový zdroj příjmů.

Kredity tvořené regenerativním zemědělstvím od nich totiž můžou odkoupit společnosti, které v kontextu ESG regulací potřebují snížit svou uhlíkovou stopu. Zmíněná ověřovací služba má pak sloužit jako oficiální doklad potravinářským firmám či obchodním řetězcům, ale i bankám a pojišťovnám v případě financování či pojištění projektů.

Jaký je kontext: Výroba potravin je zodpovědná za přibližně 31 procent celkových emisí skleníkových plynů, přičemž 70 procent těchto emisí vzniká na úrovni zemědělských podniků. Do roku 2050 bude potřeba vyprodukovat o 60 procent více potravin pro uživení rostoucí populace. Zemědělci jsou tudíž nepostradatelnou součástí snahy o globální snížení emisí. eAgronom si klade za cíl tuto uhlíkovou stopu výrazně snížit a zároveň poskytovat skutečné finanční pobídky a vzdělávání pro zemědělce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Průměrný zemědělec zažije pouze čtyřicet sklizní, nemá tedy příliš možností experimentovat s optimalizací produkce. Proto je zemědělské odvětví extrémně konzervativní. Pokud něco víceméně funguje, má smysl v tom pokračovat. eAgronom pomáhá snižovat rizika pro zemědělce tím, že poskytuje vzdělávání a jasné incentivy,“ vysvětluje Robin Saluoks, spoluzakladatel a ředitel eAgronomu.

Jak je eAgronom velký: Jde o estonský startup, který byl založen v roce 2016 a nyní spolupracuje s více než třemi tisíci zemědělci ve čtrnácti zemích. Partnerské zemědělské podniky v Evropě a Africe ukládají 525 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, což zhruba odpovídá ročním emisím uhlíku 100 tisíc lidí. Společnost hodlá do roku 2025 rozšířit své působení na zemědělské ploše 4,1 milionu hektarů.

Proč je to zajímavé: „V udržitelném, inovacemi poháněném a profitabilním zemědělství dlouhodobě vidíme velký environmentální a společenský přínos. Technologie pro optimalizaci hospodaření s půdou, které eAgronom vyvíjí, nás již před rokem přesvědčily, abychom jako Soulmates Ventures do tohoto ambiciózního startupu investovali,“ vysvětluje Hynek Sochor, zakladatel Soulmates Ventures.

Na co startup plánuje využít investici: Pro rozšiřování působení na trzích včetně regionu střední a východní Evropy, na podporu vzdělávání zemědělců a k zahájení prodeje uhlíkových kreditů v rámci svého programu, které zemědělcům přinášejí nové zdroje příjmů.

Vše o startupových investicích

Nemají čas, a už vůbec ne peníze, i tak jsou spokojení. Začínající startupisté se vymykají normě

Proč tomu tak je, zkoumala dvojice výzkumníků z VŠE. Zároveň upozorňuje, že podnikání je životní náplň, která ale umí být toxická.

Peter BrejčákPeter Brejčák

dalle-2024-06-28-13-46-46-a-broke-and-tired-but-happy-startup-founder-sitting-at-a-cluttered-desk-in-a-small-office-the-founder-has-slightly-messy-hair-mild-dark-circles-unde-copy

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E

Začínající podnikatelé nemají čas ani peníze, ale jsou spokojeni

0Zobrazit komentáře

Nejčastěji se Češi pouští do podnikání kvůli tomu, aby dosáhli větší nezávislosti a zlepšili svoji finanční situaci. Nicméně první roky podnikání většinou vypadají přesně opačně – musí investovat hodně času, úsilí i peněz, aby byznys či živnost rozběhli a udrželi ji v chodu, navíc s vidinou nejistého výsledku. Nová studie ukazuje, že i přes tyto útrapy si začínající podnikatelé a startupisté drží podobně vysokou úroveň osobní pohody jako majitelé zavedených firem.

Na tento paradox se blíže podívali Martin Lukeš a Jan Zouhar z Fakulty podnikohospodářské pražské Vysoké školy ekonomické a výsledky své studie publikovali v odborném vydavatelství. Během výzkumu, kterého se účastnilo 1 136 respondentů, zjistili, že v případě začínajících podnikatelů neznamená nepříznivá finanční situace horší osobní pohodu neboli well-being, jak tomu obecně v populaci bývá.

Podle výsledků finanční potíže přiznalo přibližně 70 procent začínajících podnikatelů proti 37 procentům mezi podnikateli se zavedenými firmami. Přitom procenta těch, kteří vykazovali převážně pozitivní odpovědi v otázkách směřovaných na duševní pohodu, byla v obou skupinách prakticky totožná (49 respektive 48 procent).

Vůbec v nejhorší finanční situaci se dle dat autorů studie ocitají zakladatelé startupů, což je segment, kterému věnovali speciální pozornost. Startupy vyžadují nejvíce času a investic, aby dokázaly růst a škálovat svůj byznys. Finanční problémy postihovaly celých 88 procent startupistů. Ani v případě zakladatelů startupů ale well-being neklesá a jeho úroveň je srovnatelná s ostatními podnikateli (49 procent).

Mohou se stát příliš optimistickými a sebevědomými, což může vést k tomu, že nejsou schopni podnikání včas ukončit, i když se jim dlouhodobě nedaří.

Výsledky zároveň poukazují na skutečnost, že zatímco začínající podnikatelé jsou ochotni uskromnit se a finanční nesnáze krátkodobě tolerovat bez újmy na osobní pohodě, u zavedených podniků se finanční situace do míry well-beingu bezprostředně promítá. Spokojenost začínajících podnikatelů pak podle autorů plyne z několika pozitivních okolností.

„Jde o soběstačnost a autonomii, kterou rozhodnutím podnikat získali, o pestrost práce, či dokonce o pocit nalezení životní náplně a smyslu. Začínající podnikatelé cítí také mnohem větší zadostiučinění z prodejů, byť jsou třeba nižší či nedostatečné k tomu, aby zažehnaly finanční problémy,“ přibližuje Lukeš, jenž na škole vede katedru podnikání.

Podle Lukeše ale výše zmíněný mix pocitů a stimulů, které začínajícím podnikatelům pomáhají pokračovat, může také uškodit. „Mohou se stát příliš optimistickými a sebevědomými, což může vést k tomu, že nejsou schopni podnikání včas ukončit, i když se jim dlouhodobě nedaří. Jsou to pak ty nešťastné případy, kdy podnikatel či podnikatelka investuje další a další peníze a úsilí, půjčuje si na podnikání, ale tím jen oddaluje krach a ve finále se ocitá v závažných finančních a osobních problémech,“ vysvětluje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Autoři zároveň přináší několik doporučení, která by měla vést k vyšší spokojenosti začínajících podnikatelů a snížení negativních dopadů. „Naše doporučení je nezaměřovat se pouze na ty nejperspektivnější projekty, ale zajistit to, aby bylo snazší a levnější podnikání nastartovat a také v něm selhat,“ říká Lukeš.

Konkrétně se toho podle něj docílí nízkou administrativní zátěží, srozumitelnou legislativou a efektivním úřednickým aparátem. Doporučuje také, aby stát i investoři a byznysmeni svou podporu směřovali nejen do technologických startupů, ale i do projektů a začínajících firem z širokého spektra oborů.

soustal-krsek2

Přečtěte si takéMiliardové přepřahání v Polsku. Krsek prodává obchody ŠoustaloviMiliardářské přepřahání v Polsku. Tomáš Krsek prodává deset nákupních center Zdeňku Šoustalovi

Dle autorů studie je zároveň vhodné vést studenty k podnikatelské sebedůvěře, která prokazatelně pomáhá podnikání nastartovat i v něm uspět. Zároveň je ale podle nich třeba je učit i takzvanému lean startup přístupu, který spočívá v častém a opakovaném vylepšování podnikatelského nápadu, získávání zpětné vazby od zákazníků i dalších odborníků a schopnosti nápad opustit, pokud se ukáže jako ne dost dobrý.

„Konkrétně lze tyto dovednosti ve vzdělávání tříbit důrazem na praktická cvičení, která umožňují učit se ze svých chyb. Důležité je také budoucím podnikatelům vštípit, aby se na svém nápadu nestali závislými a udržovali si nad ním zdravý racionální nadhled,“ dodává Lukeš.