Problém firmy Jacka Dorseyho: falešný Donald Trump, rappeři v cele i stamilionové podvody

Společnost Block si vzali do parády známí shortaři z Hindenburg Research, kteří nedávno položili indický kolos Adani.

Luboš KrečLuboš Kreč

Jack Dorsey, zakladatel Twitteru a Blocku

0Zobrazit komentáře

Jack Dorsey se svým plnovousem, piercingem a tetováním spíš než byznysmena připomíná rockovou hvězdu. Navíc mu patří hudební streamovací služba Tidal. Takže žádný div, že se tu a tam rád pochlubil, že jeho další společnost Block a její aplikace Cash App jsou středem zájmu mnoha umělců a rapperů, kteří o ní skládají dokonce své songy. Co už nedodal, bylo, že mnoho z nich v písních popisuje, jak je snadné ji využít k podvodům. Hip hop a gangsteři, to dohromady jde, ale gangsteři a veřejně obchodovaná firma? To už ne…

Loni v létě zatkli policisté na letišti v New Yorku rappera známého jako 22GZ kvůli obvinění, že se při střelbě v klubu pokusil zabít několik lidí. A právě jeho píseň s názvem Cash App, v níž mimo jiné popisuje, jak lze přes službu zaplatit nájemným vrahům, společnost Block dokonce finančně podpořila v rámci digitálního marketingu.

Jiný rapper Nuke Bizzle zase skončil za mřížemi, protože prostřednictvím karty od Cash Appu vytáhl z úřadů přes milion dolarů na dávkách v nezaměstnanosti vystavených na neexistující osoby. I on o tomto svém obchodním modelu natočil písničku nazvanou EDD, což je zkratka pro anglický název Employment Development Department, což je vládní agentura zabývající se zaměstnaností.

Tohle všechno jsme se dozvěděli díky skupině analytiků, kteří si říkají Hindenburg Research. Jde o tým finančních detektivů vedených Natem Andersonem, kteří se specializují na takzvané shortování – sází na to, že akcie některé firmy poklesnou a oni na tom vydělají. Jak? Shortaři najdou nadhodnocené podniky, odhalí jejich slabá místa a pak počítají s tím, že cena akcií spadne. Na trhu si v předstihu půjčí akcie dané firmy, ty draze prodají a spoléhají, že až je budou kupovat zpět, aby je mohli vrátit, budou už díky jejich detektivnímu úsilí levnější. Rozdíl v ceně je pak jejich zisk.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Hindenburg Research jsou v tom, co dělají, neuvěřitelně dobří. Jsou to vlastně takoví čističi, kteří pomáhají odhalovat špínu a hnus na burzách. Byli to právě oni, kdo zveřejnil, že automobilka Nikola a její zakladatel Trevor Milton pustili svůj elektrický kamion z kopce, aby jej vůbec mohli natočit, jak jede.

Před pár týdny zase poslali do kolen průmyslové impérium indického miliardáře Gautama Adaniho, když upozornili, jak jeho holding neprůhledně hospodaří, nesedí mu účetnictví, má problémy s dodržováním zákonů a extrémně spoléhá na daňové ráje. Firma se z propadu nevzpamatovala, analýza Hindenburgu rozjela několik kriminálních vyšetřování a na žebříčku Forbesu zmizelo Adanimu 60 miliard dolarů.

Společnost Block Jack Dorsey, spoluzakladatel Twitteru, rozjel v roce 2009. Původně se jmenovala Square a je to v Americe populární fintech, který zjednodušuje platby kartami. Aplikaci Cash App přidali v roce 2013 a funguje tak, že klientům, i když nemají bankovní účet, vystaví kartu, na niž pak mohou přijímat peníze nebo z ní platit. Dorsey celý proces udělal tak jednoduchý, až to otevřelo kriminální stavidla.

Výbuch vzducholodi Hindenburg od společnosti Zeppelin, po níž se detektivové pojmenovali

„Abychom to otestovali, založili jsme si účty pod jmény Donald Trump a Elon Musk. Objednali jsme si od služby kreditní kartu na zjevně falešné jméno Donald Trump a čekali jsme, zda kontrolní mechanismy Cash Appu nějak zareagují, jenže digitální karta okamžitě dorazila do mailu,“ napsali ve své zprávě Hindenburg Research.

Podle mnoha bývalých zaměstnanců, s nimiž agentura hovořila, jsou v Blocku záměrně osekaná pravidla, jak bránit zneužívání karet. „Zdá se, že je to důsledek snahy maximálně zvýšit počet uživatelů,“ dodávají Hindenburg Research. A připomínají, že v covidové pandemii vyplácely úřady na karty od Cash Appu miliardy dolarů v rámci finanční pomoci – a později stovky milionů vymáhaly zpět, protože se zjistilo, že příjemci byli buď vymyšlení, nebo na jejich jméno uplatňoval nárok někdo cizí.

Nate Anderson a spol. upozornili i na několik čistě byznysových přehmatů Jacka Dorseyho, například na akvizici společnosti Afterpay za 29 miliard dolarů z počátku roku 2022. Afterpay nabízí službu kup a zaplať později, jenže podobně jako české Twisto nebo švédská Klarna zaznamenala po splasknutí technologické bubliny a nástupu inflace ohromný propad v ceně.

Akcie Blocku udělaly to, co se dalo čekat – v úterý ráno se ještě obchodovaly za více než 77 dolarů, na konci týdne u nich svítilo 60 dolarů. To je propad o téměř 20 procent. Jack Dorsey a jím vedená firma už se proti zjištěním ohradili a oznámili, že ve spolupráci s Komisí pro cenné papíry, která dohlíží na dění na burzách, se budou soudně bránit.

Zatím ale trh tak úplně nepřesvědčili, ostatně zjištění Hindenburg Research berou s ohledem na jejich track record všichni velmi vážně. Například známý český shortař Aleš Vávra na Twitteru napsal, že na základě práce Nata Andersona také začal spekulovat na pokles akcií Blocku. „Ten short proti Jackovi jsem otevřít musel už jen z principu,“ uvedl.

A proč se ti, kteří za nájezdy na Block či Adaniho stojí, pojmenovali po slavné vzducholodi Zeppelin LZ-129 Hindenburg, která explodovala v květnu 1937 a po nehodě zůstaly tři desítky mrtvých? „Hindenburg bereme jako jen a pouze člověkem stvořenou a naprosto vyhnutelnou katastrofu. Téměř sto lidí usadili do balonu, jenž byl naplněný tou nejhořlavější látkou ve vesmíru. V minulosti přitom skončila jiná létající zařízení postavená na vodíku stejně. Ani to jeho tvůrce nijak neovlivnilo, zaštiťovali se tvrzením dobře známým i z Wall Street, že tentokrát to bude jiné,“ píše Anderson na webu své společnosti. A připomíná: „Pátráme po podobných uměle stvořených katastrofách na trzích a snažíme se na ně posvítit, než způsobí škodu dalším nevinným obětem.“

 

Sotva padl režim, vrhla se do podnikání. Dnes pomáhá rozjet byznys i dětem z azylových domů

Olga Girstlová po úspěšné vlastní kariéře začala podporovat mladistvé ze znevýhodněných podmínek v tom, aby si plnili své sny.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

girstlova1Story

Foto: Ladislav Rostaš / Letní podnikatelský kemp

Olga Girstlová se od technologií a ekologie dostala až k podpoře podnikání jako takového

0Zobrazit komentáře

Krátce poté, co v roce 1989 padl komunistický režim, už Olga Girstlová běžela na úřad s dokumentací na založení své první firmy. Od té doby se vypracovala na úspěšnou podnikatelku, která se věnovala komunikačním technologiím či ekologii, a za svůj přístup k byznysu posbírala mnoho ocenění. Nakonec se ale našla v pomoci těm, kteří nemají start do života lehký, a podnikatelské myšlení a zkušenosti nyní předává dětem z azylových či dětských domovů.

Společností, kterou už květnu 1990 založila se svým otcem a manželem, byla firma GiTy. Vsadila na tehdy zcela nový trend – počítače, respektive komunikační infrastrukturu, po které se postupně začala tvořit poptávka. Dodávali širokou paletu produktů od kabelů přes servery po GPS systémy a další. S heslem „od zásuvky po satelit“ budovali firmu následující téměř dvě dekády.

„V každé době je rozjíždění firmy stejné. Prostě musíte chytit správný vítr. Konkurenci jsme měli i na začátku 90. let v mezinárodních firmách, které před námi měly náskok. Velice rychle nám pak rostla i ta domácí. Musíte mít něco navíc. My jsme dodržovali termíny a stavěli na kvalitě,“ zmiňuje Girstlová poučku, které se drží dodnes. Po prodeji GiTy se před třinácti lety vrhla do ekologie a podobně jako u komunikací zachytila v zárodku nástup šetrnějšího přístupu k podnikání.

Inspirovala se ve Spojených státech, kde se už tehdy razilo heslo „ecology is a good business“, a s manželem založila startup, který se věnoval recyklaci tetrapakových obalů. Na ekologický stavební materiál, který z nich začali vyrábět, získali patent v Evropě i Spojených státech. Takzvaný Packwall byl použit například i americkým partnerem při výstavbě továrny Tesly v Arizoně.

girslova6

Foto: Ladislav Rostaš / Letní podnikatelský kemp

Podnikatelka Olga Girstlová má mnoho zkušeností, které se rozhodla předávat dál

To vše dnes však považuje za uzavřené kapitoly. Neustále plná energie se totiž vrhla do zcela nové výzvy. „Žila jsem šťastný život. Překonala jsem i vážnou nemoc, za což jsem byla ráda. A pak jsem si říkala, co budu dělat dál. Najednou jsem dostala myšlenku, že chci předávat své schopnosti lidem, kteří mají nějaký handicap na startu,“ popisuje Girstlová.

Zaměřila se tak na děti z azylových domů a dětských domovů a spojila se za tím účelem s Nadací ZET českého profesora managementu Milana Zeleného. Ten působí na několika zahraničních vysokých školách a zabývá se třeba produktivitou práce nebo teorií řízení.

„Lidé z dětských domovů nebo azylových domů handicap na začátku prokazatelně mají,“ říká úspěšná podnikatelka, která se před osmi lety rozhodla, že je začne podporovat, a založila ve spolupráci s nadací neziskové Letní podnikatelské kempy. Podnikatelského ducha prý nemá každý, ale jde pomoci těm, kteří ho v sobě mají skrytý.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Každé léto se tak do jihomoravských Nemojan sjede na týden přibližně dvacítka mladých nadějných talentů pocházejících právě ze znevýhodněných podmínek. Cílem kempu je tyto lidi prostřednictvím přednášek a workshopů lídrů českých firem inspirovat a pomocí mentoringu nasměrovat v další profesi, podnikání či projektu.

Minulý rok přijeli na kemp třeba Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy, Martin Vohánka z Eurowagu nebo někdejší manažer Alzy Tomáš Havryluk. Žádná podobná, podnikatelsky zaměřená akce pro mladistvé ze znevýhodněných rodin prý neexistuje. Neznamená to však, že by byli účastníci nutně tlačeni jen do podnikání.

Je jasné, že taková profesní dráha není pro každého, proto Girstlová zdůrazňuje i potřebu dalších cest. „Uvědomujeme si, jaký je podnikatelský ekosystém a že síla je v propojení třech rolí – podnikatelů, odborníků a zaměstnanců. Už Baťa věděl, že zaměstnanec je spolupracovník,“ zmiňuje Girstlová svůj velký podnikatelský vzor, kterým byl Tomáš Baťa, jehož zásady se snaží na kempech šířit.

girstlova3

Foto: Ladislav Rostaš / Letní podnikatelský kemp

Účastníci Letního podnikatelského kempu 2022

Ambice má přitom tato skupina lidí často nemalé. Na loňském ročníku se vyprofilovaly třeba budoucí učitelka v mateřské školce, psycholožka, pekařka nebo nakladatelka knih pro nevidomé. Cílem týdenního setkání je nicméně především vytvořit s účastníky projekt, byť malý, který určí jejich další směřování. Po kempu ho pak obvykle dále rozvíjí.

Od restaurace ke speciálce na řízky

S velkými ambicemi se na Letní podnikatelský kemp dostal v jeho druhém ročníku i Jan Oulehla. Tehdy sedmnáctiletý mladík měl za sebou dva roky v azylovém domě, kam se dostal poté, co se mu rozpadlo rodinné zázemí, a v Brně studoval hotelovou školu. K pohostinství měl blízko, proto Olze Girstlové na podnikatelském kempu přednesl grandiózní vizi otevřít si restauraci na střeše brněnského mrakodrapu AZ Tower. Zkušená manažerka mu ale rychle zbořila vzdušné zámky.

„Řekla mi, ať si sednu, vezmu si tužku a papír a spočítám si fixní náklady. A já na to: ‚Co jsou to fixní náklady?‘“ říká Oulehla s tím, že měl příliš velké sny. Na kempu ale i díky profesoru Zelenému vycizeloval naopak mnohem realističtější projekt, který nazval Honzovy řízky.

Vznikla tak cateringová speciálka, která dodává českou klasiku na několik způsobů. Za dva roky fungování dodala kolem deseti tisíc řízků více než stovce klientů a v obratu překonala milion korun. To vše Oulehla stíhá, zatímco studuje vysokou školu se zaměřením na podnikání a finanční řízení.

girstlova7

Foto: Ladislav Rostaš / Letní podnikatelský kemp

Jan Oulehla, zakladatel Honzových řízků a účastník Letního podnikatelského tábora

„Honza je zářným příkladem toho, že na podnikatelských kempech posouváme lidi k tomu, aby místo toho, že by systém zatěžovali, tak do něj přinášejí,“ popisuje Girstlová. „Kdybych tehdy Olgu nepotkal, je dost možné, že bych dnes pobíral dávky. Takhle už odvádím daně,“ říká Oulehla. Dnes už kromě vlastní podnikatelské aktivity pomáhá dalším generacím nadějných, avšak znevýhodněných mladých na kempu i on.

Jelikož je ale Olga Girstlová energická žena, u jednoho kempu nezůstala. Stále hledá podporovatele z řad podnikatelů i dotačních titulů a loni neziskovou organizaci rozšířila i o takzvané Regionální podnikatelské kempy. Ty vychází programově z původního konceptu Letního podnikatelského tábora, ale jsou strukturované do víkendů po dobu šesti měsíců.

Pilotní projekt se konal na jaře roku 2022 v Moravskoslezském kraji. Na podzim pak zahájil svou činnost ten ve Zlínském kraji, který skončí v dubnu letošního roku. V lednu 2023 začal i v Brně a Jihomoravském kraji.

girstlova8

Foto: Ladislav Rostaš / Letní podnikatelský kemp

Účastníci Letního podnikatelského tábora na jednom z workshopů

Přihlásit se do nich mohou mladí lidé z dětských domovů a pěstounských rodin z jednotlivých krajů. Nejlepší absolventi regionálních kempů se pak mohou nominovat na intenzivní letní kemp, jehož další ročník se bude letos konat od 16. do 23. července v Nemojanech.

„Regionální kempy slouží k tomu, aby účastníci především nabrali odvahu a naplánovali si své další kroky. Jednou za měsíc se schází s organizátory osobně a mezitím mají možnost dvakrát i online konzultace. Velký důraz klademe na osobní zodpovědnost. Chceme po nich, aby měli prozákaznické myšlení, aby věděli, co je to být odborníkem ve svém oboru a že jim nikdo nebude říkat, co máte studovat a co ne,“ popisuje Girstlová ideu kempu.

Z původního nápadu pomáhat mladým, kteří neměli začátek života lehký, tak vzniká postupně velká iniciativa. Ročně dokáže aktuálně pomoci do nového života více než sedmdesáti mladým lidem a v šuplíku má i další nápady – třeba na specializované kempy výhradně pro gastronomii nebo na komerční kempy, kterými by se rozšířil jejich záběr i mimo znevýhodněné děti.

A co víc, zájem o projekt je prý i v zahraničí. Není tak vyloučené, že se koncept podnikatelských kempů se rozšíří z Česka. O tom, že je toho zkušená podnikatelka schopná Honza Oulehla nepochybuje: „Olga velmi často vymyslí něco, čemu na začátku někdo málokdo věří. A ono to ale nakonec vždycky nějak vyjde.“