Proč je Satya Nadella nejlepší šéf? Microsoft polidštil a otočil naruby, akcie zhodnotil o 700 procent

Z kdysi proklínané a nenáviděné firmy se pod vedením jejího ředitele stala dravá, byť stále obří společnost, která začíná udávat technologické tempo.

Luboš KrečLuboš Kreč

satya-nadella-microsoftKomentář

Foto: Microsoft

Satya Nadella, výkonný ředitel Microsoftu

0Zobrazit komentáře

Komentář Luboše Kreče: Nikdy kolem něj nebylo tolik fanfár jako kolem Tima Cooka, Jeffa Bezose nebo snad Elona Muska. I takový Bob Iger z Disney si pro sebe nakonec urval víc pozornosti. Byznysovým šampionem uplynulé dekády je – aspoň pro mě – ale Satya Nadella, šéf Microsoftu. To, co dokázal, už dávno vstoupilo do byznysových dějin. A nynější dění kolem umělé inteligence od OpenAI a její integrace do vyhledávače Bing je toho jen dalším důkazem.

Nejdřív pár faktů. Satya Nadella se generálním ředitelem Microsoftu stal zkraje roku 2014. Tedy v době prohlubující se frustrace akcionářů i uživatelů z dlouholetého šéfa Steva Ballmera, pod nímž se Microsoft stal zoufale nezajímavou, neprogresivní a zkostnatělou korporací. Ballmer ale jen dokonal to, co začalo ještě za Billa Gatese: proměna Microsoftu v symbol arogance a stagnace.

Jednou z mála částí firmy, která jevila známky dravosti, byla cloudová divize vedená Nadellou. V prozíravém záchvatu sebezáchrany ho dozorčí rada zvolila novým CEO, protože v něm viděla naději: řekla si, že jestli má někdo šanci kdysi vzývaný kolos obrátit vzhůru nohama a udělat z něj opět respektovaný (a nikoliv pouze obávaný) podnik, je to právě talentovaný rodák z Indie.

Dnes, po devíti letech, už lze s klidem říct, že sázka se vyplatila. Minimálně sedminásobně – tolikrát totiž vzrostla hodnota celého Microsoftu od chvíle, kdy jej Nadella převzal. V únoru 2014 měla jedna akcie cenu zhruba 38 dolarů, dnes se obchoduje kolem 270 dolarů. Nejde ale jen o to, postupně se mu podařilo otočit i vnímání a image firmy, která sice není v pozici lovebrandu jako Apple nebo Tesla, ale rozhodně přitahuje pozornost a stojí zato sledovat, co a proč dělá: od cloudu, přes herní byznys a hardware až po komunikační a firemní systémy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aktuální dění kolem umělé inteligence to jen podtrhuje. Microsoft investoval deset miliard dolarů do startupu OpenAI, který stojí za populárními službami na malování DALL-E nebo generování textu ChatGPT. A právě chytrou chatovací službu teď integroval do svého vyhledávače Bing a reakce z technologického světa je jasná: WOW!

Přední světová média jako The New York Times, The Wall Street Journal nebo The Verge, ale i analytici se shodují, že jsme svědky nové éry toho, jak používáme internet. A že tentokrát to není Google, respektive Alphabet, kdo udává tón, ale Microsoft. Stále častěji se přitom mluví o „AI Wars“, tedy válce umělých inteligencí, protože právě ty mají největší šanci zatřást s poněkud strnulým, ale extrémně lukrativním byznysem s vyhledáváním na internetu. V něm se protočí kolem 200 miliard dolarů ročně a drtivá část z toho připadne Googlu, jenže Microsoft a jeho dosud vysmívaný Bing teď vyrazily na zteč.

V případě Satya Nadelly se nabízí srovnání s Timem Cookem, který převzal Apple ještě o dva roky dřív. Startovní pozice obou byly nesmírně těžké, byť hodně odlišné: Nadella měl zachránit kymácející se kolos, Cook měl navázat na působení legendárního Steva Jobse a do rukou dostal neuvěřitelně rychle stoupající firmu. Jeden jako druhý se ukázali těmi správnými, Apple i Microsoft jsou dnes chloubami amerického technologického vesmíru.

tim-cook2

Foto: Apple

Tim Cook, výkonný ředitel společnosti Apple

Přesto si, aspoň podle mě, o něco víc potlesku zaslouží Nadella, ač se mu ho asi nedostane. Vím, Tim Cook také dokázal náramně zhodnotit akcie firmy, kterou vede, dokonce víc než Nadella. Jenže jeho více než jedenáctileté působení je ve znamení kontinuálního vylepšování a opečovávání toho, co rozjel jeho předchůdce. Apple býval firmou, která udávala nejen designové, ale i technické tempo, což už ale dnes neplatí. Slovy Jaroslava Haška je Apple „firmou mírného pokroku v mezích zákona“.

To, co udělal Nadella, bylo hodně jiné, vlastně pravý opak. Microsoft musel zevnitř překopat a přenastavit jeho mindset. Udělal z něj znovu technologickou firmu se vším všudy. Před jeho příchodem připomínala spíš General Electric než Google či Amazon. Ano, ani Microsoft není perfektní, spousta jeho produktů je pořád na houby, je to megakorporace…

Ale zatímco Tim Cook přebíral firmu, kterou zbožňovaly stamiliony lidí, Nadella dostal do vínku podnik, který bylo in nenávidět – měl za sebou sérii obřích pokut v USA i EU a totálně prošvihl nástup chytrých mobilů, což ještě dokonal spojením s Nokií… Povedlo se mu ale vybrat smrtící zatáčku a silným důrazem na inovace a zároveň polidštěním celé firmy z ní udělal opět obdivovaný podnik. A za to mu prostě patří hluboká poklona a respekt.

xy

Přečtěte si takéUmělá inteligence z Karlína v předstihu sečte, kdo bude prezidentUmělá inteligence z Karlína ví, jak správně naplnit kontejner. A v předstihu sečte, kdo bude prezident

A mimochodem, víte, co o Nadellovi píše jeho ChatGPT? Nejdřív jsem se zeptal, zda je nejlepším generálním ředitelem: „Nelze jednoznačně říci, že Satya Nadella je nejlepší generální ředitel. Jeho úspěchy a schopnosti jako generálního ředitele jsou vysoko hodnoceny a Microsoft se pod jeho vedením stal jednou z nejvýznamnějších technologických společností na světě. Avšak posouzení, zda je nejlepší, závisí na mnoha faktorech a subjektivních hodnoceních a může se lišit mezi odborníky a analýzami.“

A pak jsem požádal o dovysvětlení, proč je považovaný za tak dobrého manažera: „Satya Nadella je považován za dobrého manažera zejména kvůli svým úspěchům v oblasti technologií a inovací. Během svého působení v roli generálního ředitele společnosti Microsoft došlo k významnému rozvoji produktů a služeb společnosti, jako například rozšíření cloudových služeb a umístění Microsoftu na významné pozice na trhu s komerčními cloudovými službami. Nadella také významně podporoval inovace a nové technologie, jako například kvantový počítač a umělou inteligenci. Kromě toho, Nadella je znám svým zaměřením na zákazníky a zaměstnance, což vedlo ke zlepšení kultury a produktivity společnosti.“

Takže tak.

Světlo místo ovladačů a tlačítek. Česká firma promítá výrobcům instrukce na pás, na rozvoj má miliony

Liberečtí vývojáři z nullspaces zrealizovali plán, ve kterém nahradili návody, tlačítka i stroje světlem. Výrobní firmy už nápad zavedly do praxe.

Iva BrejlováIva Brejlová

zacho-dobrovsky-skrla-kula-roden

Foto: nullspaces

David Zacho, Petr Dobrovský, Petr Skrla, Jiří Kula a Philipp Roden při investici do nullspaces

0Zobrazit komentáře

Přenášejí virtuální svět do reálného prostoru a stačí jim k tomu světlo. To ovšem vnímá, jak s ním interagujete. V továrnách tak mohou lidé podle světelného návodu třeba sestavovat součástky, aniž by sami věděli, jak mají postupovat. Mladá technologická firma nullspaces z Liberce se do výrobních hal společností už dostala. A právě teď našla i andělského investora.

Vše, co se děje na ploše výrobního prostoru, sledují tři kamery. Jedna barevná, dvě stereo, fungují v infračerveném spektru. Spolu s projektorem dávají dohromady kompaktní celek, takže když pracovník třeba sáhne na tlačítko s funkcí „potvrdit“ přímo před ním, systém mu ukáže další postup. Vzít šroub, na který svítí projektor. Umístit ho do správného otvoru. Zvolit další šroub jiného průměru.

Jen to tlačítko není reálné. Tvoří ho zelený proud světla a různé barvy předávají i jakoukoliv další instrukci. „Systém operátora provádí správným postupem, intuitivně ho navádí celým procesem. Jde o kombinaci kamer, které sledují výrobu, a složitých algoritmů, díky kterým dokážou počítače vyhodnotit, co vidí. Například jestli je díl správně sestavený nebo jestli není vadný,“ říká David Zacho, jeden ze dvou spoluzakladatelů nullspaces, která s nápadem přišla.

Za libereckou firmou stojí spolu s Jiřím Kulou. Oba působili jako vývojáři se zkušeností se smíšenou realitou, hlubokými neuronovými sítěmi i technologickým zaměřením na zobrazování. Vysvětlují, že využití jejich nápadu se nemusí omezit jen na průmysl, ale uplatní se ve zdravotnictví, herní oblasti i v každodenním řízení. Z toho by podle jejich představ mohly zmizet externí zařízení, jako jsou počítače a mobilní telefony.

nullspaces

Foto: nullspaces

Systém nullspaces

„Nullspaces přeměňuje skutečné věci na vizuálně bohaté, interaktivní a na dotek citlivé materiály prostřednictvím vlastní vyvinuté technologie poháněné projektovanou augmentovanou realitou a umělou inteligencí. Žádná myš, klávesnice, žádný displej ani náhlavní souprava XR. Každý může vytvořit úžasný obsah v AR pomocí vlastních holých rukou,“ popisuje Kula.

Nápad se ujal u mnoha důležitých dodavatelů v automobilovém průmyslu a strojírenství. Třeba v Lutíně u Olomouce, kde má výrobní závod a vývojové centrum firma Edwards, jedna z největších světových v oblasti vakuové techniky. Používají ho u výrobce brzdových systémů Knorr-Bremse. Nebo u producenta dílů pro automobilky Magna Exteriors.

Ve všech třech případech jde o komerční, nicméně pilotní spolupráce. V nullspaces už teď pracují na další generaci produktu, který má být k prodeji koncem tohoto roku. Tentokrát chtějí zaujmout v oblasti průmyslové výroby. „Díky investici ale můžeme otevřít i další segmenty,“ říká Zacho.

První finanční injekci, kterou firma získala, posílá Petr Skrla, andělský investor a mimo jiné spoluzakladatel asociace Czech Business Angel Association. Do firmy vkládá pět milionů korun výměnou za podíl. Má však pomoct i s usazením se v byznysovém světe či vývojem produktu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dalším krokem společnosti má být rozšíření týmu. Teď je v něm pět lidí, Kula si však představuje, že by to do konce roku mohl být trojnásobek. Firma sídlí v libereckém podnikatelském inkubátoru Lipo.ink, který ji po celou dobu existence provází.

„Je to první inkubovaná firma, která vznikla v době covidových opatření a svépomocí přežila téměř tři těžké roky. Investor jí otevře dveře na další trhy,“ věří Philipp Roden, jeho ředitel.

Lidi sledují systém, ten zase je

První vize o tom, že počítačový program může „vyjádřit“ výsledek kamerové kontroly přímo na díl, a operátor na výrobní lince pak nemusí sledovat monitor, vznikla zhruba před čtyřmi lety. Společnost nullspaces jako takovou však založili Kula se Zachem v roce 2020, kdy se odhodlali směřovat veškeré své úsilí ke vzniku nové technologie, kterou označují jako digitálního asistenta.

Nullspaces kromě kamer a projektoru zahrnuje umělou inteligenci, která zpracovává informace ze senzorů. To můžou být třeba vada na výrobku či gesta rukou, ale také například poloha samotného zařízení v prostoru a sledování objektů na pracovišti.

Pokud firma chce, může se zařízením komunikovat, třeba i přes internet. Je tak možné se dostat k údajům o dění na lince a získat přehled o tom, zda s některou fází montáže nejsou potíže.

Výsledné modely běží na počítači, který se vejde člověku do dlaně. „Vtipné je na tom to, že část neuronových sítí může zákazník učit přímo na výrobní lince během pár minut, přitom slova jako artificial intelligence, computer vision, information technology mu mohou zůstat cizí,“ uzavírá Kula.