Prodávat začal na základce, z panelákového bytu rodičů udělal sklad. Dnes má stamilionový byznys
Patrik Jokl vybudoval holding několika firem, kromě reverzní logistiky provozuje outlet s rozbalenou elektronikou či vlastní e-shop.
Patrik Jokl
Z přeprodávání použitého zboží na Aukru vybudoval Patrik Jokl v průběhu let mezinárodní byznys. Do jeho holdingu spadá několik firem, z nichž největší se věnuje vratkám zboží, které repasuje a zpracovává na další prodej, a má klienty mezi nadnárodními potravinářskými řetězci, fashion e-shopy i výrobci elektroniky. Nebo také jeden z největších elektro outletů v Česku iPrice.cz. Dnes devětadvacetiletý podnikatel má tak pod palcem skupinu firem s obraty dohromady ve stovkách milionů korun.
K podnikání se Jokl dostal díky osobní motivaci. Společně s dvěma bratry vyrůstal v rodině patřící do běžné střední třídy, a když mu bylo čtrnáct let, na Vánoce si přál notebook. „Chtěl jsem MacBook a pro nás bylo tehdy nemyslitelné, abychom všichni dostávali tak drahé dárky. Místo toho jsem dostal Lenovo, které museli rodiče koupit na splátky,“ vypráví.
Právě tyto Vánoce ale byly v jeho životě zlomové. „Byl jsem samozřejmě rád, ale pokud jsem chtěl lepší věci, jednoduše jsem si na ně musel vydělat. A tak jsem začal podnikat,“ říká Jokl. Právě díky notebooku se dostal na online tržiště Aukro, kde zkusil prodat první věci.
Nakupoval jsem na eBayi za směšné peníze. Měl jsem marži jako blázen.
Šlo zejména o harampádí z domácího sklepa, kterého se roky nikdo nedotkl. „Hrníčky, vázičky, příšerný porcelán… prostě blbosti. Máma byla ráda, že jsem vyklidil prostor,“ usmívá se při vzpomínce na úplné začátky podnikání, které mu dokázalo vynést pár tisícovek. „Když je vám čtrnáct, jsou to hezké peníze.“
Když zjišťoval, co by mohl prodávat dál, narazil na LED diody a diodové pásy. „Tehdy jeden pětimetrový pás stál asi patnáct stovek, já je kupoval na eBayi za směšné peníze. Měl jsem marži jako blázen,“ přibližuje Jokl. Do této doby přitom fungoval na principu, že zboží z eBaye objednával až tehdy, když dostal zaplaceno za objednávku na Aukru.
S tím, jak jeho podnikatelský počin rostl, ale už dokázal investovat do zásob, které skladoval u sebe v dětském pokojíčku. Když hledal způsob, jak si zlepšit marži, začal oslovovat přímo také distributory a vozil zboží z Číny – i když ne celé kontejnery, alespoň několik kartonových krabic.
Oklikou se navíc dostal k německému distributorovi repasované elektroniky, která se v Česku také prodávala na dračku. Zákazníkům tak nabízel i elektronické čtečky knih, repráčky či malé přenosné televizory. To vše jen během několika měsíců, co Jokl začal prodávat na Aukru. Rychlý růst pak ale vystřídalo vystřízlivění.
Jednou mi volal naštvaný zákazník a já seděl ve škole, takže jsem nemohl zvednout telefon.
„Jednou mi volal naštvaný zákazník a já seděl ve škole, takže jsem nemohl zvednout telefon. Večer mi na Aukru zablokovali účet, protože mě nahlásili, že jsem nezletilý. To byl průser,“ vypráví s tím, že kromě nezletilosti porušoval také další podmínku Aukra – i když už fungoval jako podnikatel, pořád zboží prodával z klasického účtu, který byl určen spíše pro občasný prodej, jako když se jednou za rok zbavujete starého telefonu.
Situaci vyřešil tak, že si na Aukru založil účet na mámu, který ale platforma po chvíli zablokovala také. A tak ji přemluvil, ať si založí oficiální živnost, aby mohl pokračovat ve své obchodnické štaci. „Chtěl jsem se také nechat zplnoletnit, abych mohl podnikat, ale celý proces trval hrozně dlouho. Žádost na živnostenský úřad jsme podali, když mi bylo šestnáct. A pak jen čekali a čekali… Rozhodnutí přišlo, když mi za pár týdnů mělo být osmnáct, byl to marný boj,“ přibližuje.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsV mezičase ale byznys dál rostl. Další zlomový bod nastal, když k Joklovi domů přijel kamion z poloviny naložený paletami jen pro něj. „Bydleli jsme v paneláku ve čtvrtém patře bez výtahu. Dovezli mi několik desítek malých televizorů, takže s bratry a rodiči jsme celý náklad museli vynést do bytu. Krabice byly v pokojíčku, obýváku, kuchyni, koupelně… prostě všude,“ směje se teď.
Od známého si tak pronajal holobyt v novostavbě a začal jej využívat jako sklad. „Měl jsem tam pracovní stůl, kde jsem balil objednávky, navíc to bylo jen kousek od střední školy, kam jsem tehdy nastupoval,“ vypráví. S růstem počtu objednávek v průběhu let musel k sobě najmout i první brigádnici, která mu s vyřizováním pomáhala.
Školu jsem flákal, ale dokončil ji. Neměl jsem žádné ambice, mně stačilo projít.
„Pak už jsem se nestíhal ani vracet domů, tak jsem tam přespával. Školu jsem flákal, ale dokončil ji. Neměl jsem žádné ambice, takže jsem dostával trojky, mně stačilo projít,“ pokračuje. A v byznysu jej nepřímo podporovala také škola. Protože byla obchodně-technická, žáci museli povinně během roku chodit na praxe. Vzhledem k tehdejším možnostem většina z nich skončila například v supermarketech, kam se dostal i Jokl.
„Po týdnu mě vyhodili, protože jsem je poučoval, jak to mají dělat správně,“ směje se. Avšak s ředitelkou školy dokázali najít kompromis – praxi žákům poskytoval přímo Jokl ve své firmě. „Díky tomu ke mně chodili zdarma pracovat kamarádi. A mně se to vyplatilo,“ doplňuje. Shodou okolností je jeden z jeho tehdejších spolužáků ve firmě doteď, a to na jedné z vyšších pozic.
Po několika stěhováních do větších a větších prostor si dnes Joklův holding pronajímá celkem až dvanáct tisíc metrů čtverečních. Rozdíl oproti původnímu byznysu je zjevný – mládežnický punk vystřídala klasická a auditovaná struktura s profesionálním managementem. „Dnes už nic nekupujeme od překupníků, to je dávno pryč,“ přibližuje Jokl.
Největší z celého holdingu je iPrice Recare se zaměřením na reverzní logistiku. Jednotlivým firmám sbírá vratky po obchodech a logistických centrech, následně je třídí, přelepuje štítky, repasuje a nabízí i další navazující služby. „V podstatě pro ně děláme celý reverzní proces,“ přibližuje Jokl s tím, že pro některé klienty takovým způsobem pracuje po celé Evropě a kamiony denně odvážejí zboží.
Skupina byznysů
Pracuje například pro největšího výrobce vysavačů na světě, pro nadnárodní potravinářské řetězce, největší fashion e-shopy, prodejce elektroniky i zboží na zahrady a do domácností. Z konkrétních jmen jde o Ecovacs, Sharp či Bauhaus.
„Garantujeme přitom, že zboží v určité kvalitě skončí na daném místě, a ne například vysypané někde v moři. Nebo jej případně recyklujeme,“ říká Jokl s tím, že v případě repasovaného zboží je největším odbytištěm Afrika, ale také Dubaj či Pobaltí. Podle poslední oficiální závěrky z roku 2022 firma dosáhla obratu 218 milionů korun, dle zakladatele měla mezi lety 2023 a 2024 růst o polovinu a letos prý chce dosáhnout 410 milionů.
K reverzní logistice navíc začal přidávat i další byznysy. Společnost iPrice Digital pro celý holding zpracovává IT záležitosti, kromě toho do skupiny spadá například i e-shop iPrice.cz, největší outlet s rozbalenou elektronikou v Česku a na Slovensku, nebo další e-shop Bestberg, kde Jokl prodává zboží do domácnosti a na zahradu a v němž také využívá know-how z vratkové logistiky.
„Víme, jaké zboží se vrací, a hlavně víme proč – jaké jsou nejčastější závady. Proto máme na zboží prodlouženou záruku, jelikož jsme si jistí kvalitou,“ přibližuje. Aktuálně ale další firmy rozbíhat nechce. „Myslím, že toto mi úplně stačí,“ směje se. „Plány máme, ale jsme ostře sledovaní konkurencí. Proto si je zatím nechám pro sebe.“