Protesty kvůli platům: v Praze šli do ulic kurýři Woltu, u Žatce stávkují dělníci gumáren

V centru Prahy se sešla stovka kurýrů, ve společnosti Nexen je ve stávce asi 190 lidí z celkových 1100. Ti i ti si stěžují na nízké odměny.

Luboš KrečLuboš Kreč

wolt-brno

Foto: Wolt

Kurýr rozvozové služby Wolt

0Zobrazit komentáře

Stávky kvůli příliš nízkým mzdám jsou něco, co poslední dva roky z Česka v podstatě zmizelo. Jenže s příchodem vysoké inflace a prudkých poklesů reálných mezd roste také aktivita odborářů a lidí, kteří si myslí, že nejsou spravedlivě odměňováni. Dobře to dokumentují dva protesty, které probíhají souběžně: v centru Prahy se sešli kurýři přepravní služby Wolt a na Lounsku nenastoupili do práce stovky dělníků továrny na pneumatiky.

Ve fabrice Nexen u Žatce vstoupilo v úterý do stávky na 190 lidí z celkových 1100 zaměstnanců, další pracovníci jejich kroky prý ale podporují. Tím, že tak učiní, vyhrožovali odboráři bezmála rok. Důvodem protestu je snaha uzavřít kolektivní smlouvu, která by řešila mimo jiné zvyšování mezd.

Jihokorejská firma zmínila, že je momentálně ve ztrátě a že mzdy v minulosti všem svým zaměstnancům zvedla. Odbory naopak tvrdí, že se mzdy velké části pracovníků nezvýšily od roku 2018. Podle údajů z výročních zpráv ve Sbírce listin Nexen v roce 2021 vykázal zisk po zdanění přes 709 milionů korun, o rok dříve byl ale ve ztrátě 1,4 miliardy korun. „Neřekl bych, že je na tom firma tak špatně,“ reagoval na argumenty managementu předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.

Mezi požadavky odborů vycházející z kolektivní smlouvy patří mimo jiné zvýšení mezd o 8,3 procenta, dvacetiprocentní příplatek za noční směnu a víkendy nebo dvě koruny navíc k hodinové sazbě směnařů, uvedli už dříve odboráři. Ti odhadují denní ztrátu podniku na 15 milionů korun, společnost hovoří až o 20 milionech korun denně. S návrhem nějakého řešení chtějí zástupci Nexenu přijít do týdne.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V Praze na Václavském náměstí pak ve středu dopoledne zahájili svůj protest kurýři aplikace Wolt, sešla se jich zhruba stovka. Podobně jako stávkujícím v Nexenu i jim jde o výši odměn, nicméně okolnosti jsou odlišné – organizátoři protestu uvedli, že Wolt jednostranně změnil systém a většině kurýrů se tak snížila finanční odměna za rozvážky o zhruba 20 procent. Po započtení inflace podle nich klesly příjmy kurýrů až o 50 procent.

Účastníci protestu dorazili na Václavské náměstí v modrých bundách s logem firmy Wolt. Někteří přijeli i na kolech. S sebou přinesli transparenty s nápisy jako Kurýr není otrok nebo Wolt = bída, pískali na píšťalky a provolávali různá hesla, nejčastěji bylo slyšet „hanba“.

wolt-plzen

Přečtěte si takéWolt rozbíhá doručení do 30 minut. I pro klienty, kteří nejsou v jeho aplikaciWolt rozbíhá expresní doručení do 30 minut. Služba je i pro obchody, které nejsou v jeho aplikaci

Společnost k protestu uvedla, že model odměňování změnila s cílem dosáhnout spravedlivější výše odměn a vycházela z pravidelných dotazníků mezi kurýry. Očekává, že výdělky kurýrů brzy stoupnou. Firma také řekla, že kurýři dlouhodobě požadovali stanovení odměn podle délky trasy nebo po zobrazení částky za rozvoz před přijetím objednávky. Wolt má v Česku přes 7000 kurýrů a dotazníkové šetření provedl mezi 1000 respondentů, většina z nich zavedené změny údajně vnímá pozitivně.

U firem, které spoléhají na služby kurýrů, často fungujících jako živnostníci v režimu OSVČ, bývají úpravy systémů, které mění způsob odměňování, citlivé téma. Naposledy se o tom před rokem přesvědčil on-line supermarket Rohlík, jeho krok také vyvolal dočasnou nevoli minimálně některých jeho spolupracovníků.

S využitím ČTK.

Spotify rekordně roste, ale přesto propouští kvůli špatným investicím. Slibuje, že ztráty sníží

Zakladatel a šéf Spotify Daniel Ek přiznal, že se unáhlil s investicemi. Výsledný nárůst ztrát má zmírnit propuštění stovek zaměstnanců.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

daniel-ek-spotify2

Foto: Spotify

Spoluzakladatel a CEO Spotify Daniel Ek

0Zobrazit komentáře

Švédské Spotify se zanedlouho stane první hudební streamovací službou s půlmiliardou aktivních uživatelů a na konci loňského roku jako první překonalo dvě stě milionů platících účtů. Přes dobré výsledky, které překonávají odhady, ale stejně jako mnoho jiných velkých jmen z technologického sektoru propouští velkou část svých zaměstnanců.

Spotify na konci roku 2022, při uzavření čtvrtého fiskálního kvartálu, mělo konkrétně 489 milionů aktivních uživatelů měsíčně. To představuje až dvacetiprocentní nárůst mezi čtvrtletími, což je pro společnost rekordní. Počet předplatitelů se pak od předchozího reportovaného období zvýšil o čtrnáct procent na 205 milionů. Obě čísla jsou výrazně výše, než firma a analytici čekali.

Přirozeně s tím rostly také příjmy, které se meziročně zvýšily skoro o pětinu na 3,2 miliardy eur, asi 76 miliard korun. „Poslední čtvrtletí roku 2022 přineslo skvělý růst naší platformy. Rok jsme zakončili se silnými výsledky i přesto, že se ukázal jako náročný. V roce 2023 můžete očekávat, že se budeme posouvat rychleji, s větší inztenzitou a úsilím,“ napsal šéf Spotify Daniel Ek na Twitter.

V hovoru s investory a novináři se nicméně vyjadřoval jiným způsobem. Spotify totiž zároveň se zmíněnými položkami narostly také náklady, meziročně až o čtyřiačtyřicet procent. Také kvůli tomu firma oznámila poměrně vysoké operační ztráty, dosahující 231 milionů eur. Příjmy na uživatele pak stagnují – meziročně jsou o tři procenta vyšší, ale mírně nižší než v předchozím kvartálu.

„Ve zpětném pohledu jsem se trochu unáhlil a vzhledem k relativní nejistotě na trhu příliš investoval,“ řekl Ek. Spotify nabíralo nové zaměstnance a nadále investovalo do podcastů, audioknih nebo menších startupů jako Sonatic, jenž disponuje technologií pro syntézu lidského hlasu pomocí umělé inteligence.

daniel-ek

Foto: Spotify

Daniel Ek, spoluzakladatel a šéf Spotify

Zejména podcasty mají patřit k dlouhodobé strategii na zvyšování příjmů, jelikož pro Spotify představují exkluzivní obsah schopný získávat nové uživatele či je přetahovat od konkurence. Nejvýraznější investici v tomto ohledu představovala už dřívější smlouva za 200 milionů dolarů (původně se odhadovalo polovina) s podcasterem Joem Roganem. Firma ale do audioobsahu od true crime po fikci investovala miliardy dolarů. Investoři si nyní nejsou jistí, jak dobře tato strategie funguje.

Vyjádřil se k tomu také přímo Ek, když teď řekl: „Některé investice se vyplatily, jiné ne. Některé pořady zafungovaly, jiným se nedařilo tak, jak jsme očekávali. A to je známka dospívání trhu.“ Vedení streamovací služby v souvislosti s tím slíbilo, že rok 2022 představoval vrchol jejího ztrátového období. Zatímco dosud byl primárním cílem růst, nyní se má pozornost přesunout spíše k efektivitě byznysu.

Tato slova přicházejí týden po tom, co Ek oznámil propuštění šesti procent zaměstnanců, tedy zhruba pěti stovek lidí. „V poslední době jsme vynaložili značné úsilí, abychom snížili náklady, ale prostě to nestačilo,“ napsal v dopise svým zaměstnancům. Přiznal také, že špatně odhadnul vývoj trhu po pandemii.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ačkoliv tak Spotify v době covidu hlásilo rekordní přírůstky uživatelů – a závěr roku 2022 v tom do značné míry pokračovalo –, nyní se přistoupilo k propouštění lidí, představujících dlouhodobé náklady. Snížení ztrát je přitom především významnou položkou pro investory, kteří na poslední oznámení výsledků reagovali desetiprocentním nárůstem hodnoty akcií společnosti.

Kromě pojištění důvěry investorů se Spotify může připravovat také na možnou recesi. Server The Verge nicméně cituje výrazně jednodušší interpretaci profesora ekonomické fakulty univerzity ve Stanfordu Jeffreyho Pfeffera, podle něhož za terminací pracovních míst nemusí stát racionální úvahy: „Firmy často nemají problém s náklady, ale s příjmy – a ty propouštění nezvýší. Spíše naopak.“ Argumentuje proto, že firmy jednoduše kopírují jedna druhou a manažeři nad skutečným problémem příliš nepřemýšlejí.

Spotify mezitím nadále čelí tlaku ze strany umělců, kteří službu ostře kritizují za velice nízké odměny za profitování z jejich hudby. Ačkoliv služba podle serveru Financial Times držitelům autorských práv vyplácí asi sedmdesát procent svých příjmů, tvůrci od ní stále dostávají i několikanásobně méně než od konkurence typu Apple Music a Tidal. Nemluvě o srovnání s platformami jako Bandcamp, která prodává jednotlivá alba místo univerzálního předplatného.