Po zahrnutí inflace klesá reálná mzda v Česku už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém kvartálu se snížila meziročně o 9,8 procenta, přestože průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta a poprvé překonala 40 tisíc korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1 696 korun více než loni. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila po očištění od sezónních vlivů o 1,3 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,3 procenta na 34 111 korun. Rozdíl mezi muži a ženami je i nadále výrazný – mužský medián byl 36 925 korun, u žen jen 31 170 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 a 65 383 korun.

„Ač průměrná mzda překonala dle statistiků hranici 40 tisíc korun, reálně si lidé za svůj příjem kvůli rychle rostoucím cenám kupují méně výrobků a služeb než před rokem. Tento negativní trend, kdy růst mezd zdaleka nestačí inflaci, bude ve třetím a čtvrtém čtvrtletí letošního roku ještě silnější. Velká část společností totiž nemá kvůli růstu cen energií a surovin kde brát, naopak začínají čelit existenčním problémům,“ uvedl k datům Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Nejvíce ve srovnání krajů berou lidé v Praze, a to průměrně 49 221 korun. V metropoli ve druhém čtvrtletí průměrná mzda také nejvýrazněji vzrostla, meziročně o 5,7 procenta. Nejmenší výdělky si domů nadále nosí lidé v Karlovarském kraji, tam v průměru dostávají 34 725 korun hrubého. Nejmenší nárůst průměrné mzdy ČSÚ zaznamenal v Ústeckém kraji – šlo o 1,6 procenta.

V předchozím, prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně také vzrostla, po revizi to bylo o 7,3 procenta na 37 969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek ale i tehdy reálně klesl o 3,5 procenta. Výsledky nicméně vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.

„Aktuální data, která ukazují na naprosto bezprecedentní meziroční pokles reálných mezd, je u nás nutno brát s rezervou, jelikož jsou zkreslována loňskými výplatami mimořádných odměn ve zdravotnictví. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že k reálnému chudnutí českých zaměstnanců vlivem raketové inflace dochází a docházet i nadále bude,“ komentoval mzdový vývoj hlavní ekonom investiční skupiny Cyrrus Vít Hradil.

Podle Hradila je – stejně jako podle Hauka z Moore – potřeba počítat s tím, že se situace ještě zhorší, protože na podzim dojde k ochlazení na trhu práce: „Propouštění se v prvním sledu bude pravděpodobně týkat hlavně pozic s nižší kvalifikací, což ve statistickém vyjádření bude paradoxně působit ve směru vyšších průměrných mezd. Ty tak podle nás v letošním roce narostou o solidních devět procent, což ovšem po zohlednění inflace bude znamenat reálné zchudnutí o zhruba sedm procent, tedy nejvíce v novodobé historii.“

S přispěním ČTK.