První hodiny s Apple Vision Pro. Helmička ukazuje nový svět, ať ho chceme, nebo ne, říká Lubo Smid
Spoluzakladatel STRV má za sebou první hodiny v „helmičce“, jak říká brýlím od Applu. Jsou na začátku, ale technologicky na něj zapůsobily.
Tisíce lidí ve Spojených státech, ale zdaleka nejen Američané za sebou mají první hodiny a dny s Apple Vision Pro. V kontextu světového dění prozatím malichernost, ale pro technologický svět to byla o víkendu jednoznačně událost číslo 1. Přeci jen Apple po dlouhých letech představil úplně nový produkt, kterým ukázal možnou budoucnost našeho vztahu s počítači. A přestože je to zatím opravdu první verze se všemi svými neduhy, do nové reality se skutečně řítíme.
Je o tom přesvědčen také spoluzakladatel a CEO technologické společnosti STRV Lubo Smid, který byl v pátek mezi prvními, kdo si nové brýle pořídil a nasadil na hlavu. Sice s nimi nejezdil na skateboardu v ulicích New Yorku nebo neřídil teslu jako někteří jiní, ale pro CzechCrunch se podělil o své první zkušenosti, které s jablečným headsetem pro virtuální a rozšířenou realitu zažil.
***
Už nějakou dobu jsme v STRV nové Vision Pro očekávali a byli jsme zvědaví, jestli Apple odstartuje další revoluci, podobně jako to udělal v minulosti s iPhony. Na start předprodeje jsem měl zapnutý budík a okamžitě si brýle zarezervoval – jsou pro mě důležité nejen z pohledu naší práce v STRV, ale i pro mě osobně jako nadšence do technologií.
Přestože technicky zařízení nepřináší nic extra nového, kalifornská značka znovu dokázala ve správnou chvíli zkombinovat různé technologie v rámci kvalitního designu a zpracování produktu. Jasně, pořád to má kabel a baterku, ale to praktickému užívání nevadí a postupem času se bude zcela jistě zmenšovat jak velikost zařízení, tak i jeho cena. Podle mě se zastaví nejméně na tisíci dolarech (aktuálně kolem 23 tisíc korun).
Po prvních hodinách s Apple Vision Pro na hlavě mohu jednoduše konstatovat, že oproti dřívějším pokusům o brýle pro virtuální a rozšířenou realitu působí ty od Applu kompletně – jako aktuálně funkční a užitečná technologie, ne pouze ochutnávka toho, co by jednoho dne mohlo být. Zároveň ale pořád jde o první generaci. Ani první iPhone nebyl masové zařízení a mnozí nad ním tehdy kroutili hlavou.
Jednoznačně nejlepší věcí na brýlích je propracované takzvané passthrough, tedy kombinace reálného prostředí s rozšířenou a virtuální realitou. Když si Vision Pro nasadíte, vidíte nejen virtuální okna aplikací, ale také své fyzické okolí. Nikoliv však proto, že byste skrze displej viděli, ale kamery a senzory v reálném čase snímají vaše okolí a následně ho promítají do displejů spolu s virtuálním prostředím.
STRV
To do budoucna otevírá nekonečné možnosti využití, které si zatím ani možná nedovedeme představit. V brýlích jsem například zkoušel vařit a s Petrem Márou (jeho první zkušenosti si můžete prohlédnout na videu níže) jsme je testovali i venku, ačkoliv na to zařízení ještě není určené. Společně s Jardou Beckem jsme pak zkoušeli vzájemnou interakci brýlí – tady ještě vidím prostor pro zlepšení, například simulací celých postav místo pouhých obličejů.
Baví mě možnost rozmístit si různé aplikace po celém bytě – od fotek přes hudbu až po projekční plátno. Myslím si, že podobné zařízení tak v budoucnu nahradí třeba laptop nebo monitor, protože nám poskytne neomezené množství obrazovek. Líbí se mi také, že člověk může přepínat mezi virtuální a rozšířenou realitou. Má to ale i odvrácenou stranu, ve světě umělé inteligence a deep fake videí už je často těžké poznat, co je opravdu „real“. S příchodem Vision Pro se to posouvá o kousek dál. Například 3D video a živý obraz z kamer jsou vedle sebe k nerozeznání.
Můj dosud strávený čas v „helmičce“ (tak jsme Vision Pro s Petrem Márou nazvali) mi úplně změnil pohled na to, jak dnes s technologiemi interagujeme. Jestli je to svět, ve kterém chceme, nebo nechceme žít, už není otázkou, protože technologie je tady a inovaci člověk nezastaví. I proto se snažím do testování nových produktů, jako je Vision Pro, pustit naplno a co nejdříve, abychom dokázali ostatním ukázat cestu, kudy je možné se v budoucnosti ubírat.
Jako vývojáři máme nyní obrovskou možnost tuto technologii posunout dál. Dává nám to zároveň trochu zodpovědnost, můžeme totiž v brzké fázi ovlivnit, jak budou lidé zařízení využívat a jestli to pro ně bude dobrý zážitek. Již nyní máme připravených několik konceptů a začínáme pracovat na prvních aplikacích. Jako velký technologický nadšenec se těším, co nejen my, ale všichni ostatní s touto novou technologií vymyslíme.