Před deseti lety rozjeli startup, který zjednodušoval práci s daty, a trefili všechno tak skvěle, že ho už za dva roky prodali za stamiliony korun americkému gigantovi. Jedním ze spoluzakladatelů byl Filip Doušek a společně s ním a dalšími už od začátků nejprve po různých bytech a později už i ve vlastních kancelářích programoval také Hynek Walner. Teď mají nový startup, se kterým chtějí díky umělé inteligenci zrychlit vědecký výzkum, a mají na to první desítky milionů od investorů.

Zatímco v prvně zmiňovaném projektu – Stories – se Doušek a spol. snažili data polidštit a vyprávět o nich příběhy, v novém startupu Theorema jdou opačným směrem. Vědu, často považovanou za intuitivní umění, se snaží naopak převést do jasných struktur. „Věříme, že věda se stále víc digitalizuje, a vidíme velký potenciál zachytit vědecké uvažování algoritmicky,“ vysvětluje Hynek Walner.

Theorema staví horizontální platformu – agentickou umělou inteligenci, která v reálném čase řídí laboratorní přístroje, prohledává miliony vědeckých článků a navrhuje experimenty. Cíl? Zkrátit cyklus výzkumu a vývoje, který dnes trvá měsíce a roky, na dny.

„Naše AI zváží stovky hypotéz a desítky faktorů, které dnes mají na starosti různá oddělení. Začíná od obchodní strategie přes výrobní procesy až po molekulární simulace. Navrhne optimální experiment, přímo řídí laboratorní přístroj a za běhu vyhodnocuje data. Několikatýdenní proces komprimujeme do hodin,“ popisuje Filip Doušek.

Foto: Theorema

Platforma českého startupu Theorema

Vědec se v tomto pojetí mění v „manažera agentů“. Už není tím, kdo musí nutně ručně přenášet pipety nebo týdny čistit data v Excelu. „Stává se z něj CEO výzkumu. Má k dispozici agentický tým, který je dost samostatný. A tu hranici, co musí dělat člověk a co zvládne autonomní systém, dál posouváme. Vědec pak do procesu nevstupuje jako korekce, ale spíš jako mozek do kolektivní mysli,“ dodává Doušek.

Největší rozdíl oproti Stories, které Doušek založil spolu s Vojtou Ročkem a Peterem Fedoročkem, není jen v tom, co Theorema staví, ale jak to staví. Zakladatelé se netají tím, že k vývoji přistupují s brutální efektivitou, kterou umožňuje generativní umělá inteligence. „Náš tým stavíme tak, že v podstatě nikdo neprodukuje nic jiného než kód. Hledáme lidi, kteří rozumí svému oboru, ale přitom používají AI. Ve velkých firmách takoví lidé narážejí na řadu překážek, které u nás nejsou,“ říká Filip Doušek.

De facto každý člen týmu používá AI k tomu, aby svou roli automatizoval skrze kód. „Jsme klidně 30krát rychlejší než ve Stories. Dnes jsme schopni udělat tři kompletní verze uživatelského rozhraní za den. Dřív si designér vzal zadání na tři týdny, pak se to měsíce vyvíjelo. Teď myšlenky validujeme okamžitě, klidně několik najednou,“ dodává Doušek.

Na novém startupu začali pracovat zhruba před rokem. Filip Doušek poté, co se poslední roky věnoval investicím do několika desítek nadějných projektů. Hynek Walner se k němu přidal, jakmile skončila jeho štace ve společnosti Workday, která předchozí startup koupila a kde nakonec strávil více než sedm let. Sami zakladatelé Stories tam byli tři roky a poté svůj pozoruhodný příběh popsali ve velkém rozhovoru a podcastu pro CzechCrunch.

V Theoremě Doušek s Walnerem vidí, že se dramaticky změnila ekonomika kódu, který z velké části tvoří umělá inteligence, a tak se spolu s kolegy mohou soustředit hlavně na procesy vědy a výzkumu. Přesněji řečeno na vymýšlení nástrojů, které vedou k vědeckým objevům. Podle nich je totiž dnešní věda příliš pomalá.

„Někdo dělá experiment, který běží měsíc, ale rozhodnutí o jeho nastavení padlo před dvěma lety při psaní grantu,“ vysvětluje Hynek Walner. Jejich řešení toto zpoždění maže. Systém specializovaných AI agentů pokrývá celý proces výzkumu a vývoje od prohledávání literatury přes návrh sloučenin až po řízení laboratorních zařízení v reálném čase.

Foto: Theorema

Platforma českého startupu Theorema

Ačkoliv jsou dnes nejhlouběji v biologii a bioinformatice, jejich přístup má být univerzální. „Funguje nám to stejně dobře v chemii, materiálovém inženýrství nebo třeba v kosmologii,“ doplňuje Doušek, který podobný princip aplikoval už ve startupu Stories: „Tehdy nám všichni říkali, že se musíme soustředit na jednu vertikálu, ale my jsme postavili univerzální datovou platformu pro logistiku, pricing i HR.“

Nakonec prý i proto velmi rychle po startu přišla obří americká společnost Workday, která startup Douška, Ročka a Fedoročka řádově za vyšší stovky milionů korun akvírovala. „Ve vědě vidíme podobnou příležitost,“ říká Doušek. A na jejich vizi slyší také investoři. V pre-seedovém kole získala Theorema prvních 70 milionů korun. Mezi investory nechybí Credo Ventures, Kaya VC, Tilia Impact Ventures a specialisté na biotech Amino Collective Navec či i&i Bio.

„Filipa známe už od dob Stories a byli jsme fanoušky toho, co s kolegy vytvořili. Proto jsme nadšeni, že budeme spolupracovat na Theoremě. Koncept zapojení AI do procesu výzkumu a vývoje je jednou z nejslibnějších aplikací AI s potenciálně největším dopadem, a my věříme, že tým Theoremy má ty správné ingredience, aby uspěl,“ komentuje investici Ondřej Bartoš, partner Credo Ventures, kde mají nově otevřený již pátý, dvoumiliardový fond.

Že nejde jen o softwarové cvičení, potvrzuje i spolupráce s ETH Zurich, Univerzitou Karlovou nebo Českou akademií věd. „S Theoremou stavíme základy autonomní biotechnologické laboratoře budoucnosti,“ říká profesor Jiří Damborský z Loschmidt Laboratories, podle kterého umožňuje kombinace multiagentních AI analýz a ultrarychlého mikrofluidního experimentování okamžitě proměňovat data v rozhodnutí.

„Výsledkem je laboratoř na čipu, která se učí, rozhoduje a optimalizuje enzymatické reakce zcela autonomně,“ dodává profesor Damborský. Datově-analytický agent od Theoremy je pak aktuálně číslem jedna na BixBench, což je benchmark určený k vyhodnocení AI agentů v reálných bioinformatických úlohách.

Foto: Nguyen Lavin / CzechCrunch

Filip Doušek, spoluzakladatel startupu Theorema

Vědečtí pracovníci již pochopitelně s umělou inteligencí experimentují, jenže zatímco běžná populace dnes pracuje s pár hlavními jazykovými modely, jako je ChatGPT, Claude či Gemini, ve vědě existuje specializovaných modelů přes deset tisíc. „Složitost spočívá v tom vědět, kdy který použít. Náš systém ví, kdy který model zavolat, jakou má kvalitu, vstupy, výstupy a jaké konsekvence to má pro další kroky v procesu,“ popisuje Walner.

Startup cílí na propojení globálních trhů s českou vědou. „Intelektuální zázemí máme v Česku. Česká věda je nesmírně silná, i když z ní nevychází tolik spin-offů. Je tu skvělé mozkové podhoubí, kterému my přinášíme technologický a byznysový pohled,“ vysvětluje spoluzakladatel. „Rádi bychom pomohli otevřít dveře do světa.“

Tým od začátku pokrývá širokou škálu vědních oborů, Filip Doušek je původem matematik a Hynek Walner studoval jadernou fyziku, ale nechybí v něm experti na bioinformatiku nebo výpočetní chemii. Společně chtějí demokratizovat lidské poznání a umožnit i menším firmám dostat své molekuly, léky a jiné produkty rychleji na trh. Aktuálně je jejich platforma v privátní betě k dispozici vědcům a výzkumníkům zdarma.

„Věřím, že je to to nejužitečnější použití AI, jaké nás jako lidstvo čeká. Jedna věc je zlepšovat firemní procesy, ale skutečnou změnu pro lidi může technologie udělat právě ve vědě – výraznou akcelerací výzkumu a procesů kolem něj,“ je přesvědčen Doušek. A porazit v tom chtějí i největší hráče současnosti, jako jsou Schrödinger či Benchling. „Jsou na trhu desítky let a podle toho vypadají. My začínáme z úplně jiného bodu,“ dodává.