Radka Bystřická pomáhá neziskovkám získat technologie za zlomek ceny. Se Sdružením Via jim ušetřila už miliardu

radka-bystrickaStory

Foto: Karel Navrátil

Ředitelka Sdružení Via Radka Bystřická

0Zobrazit komentáře

Už jako malá si ráda hrála s počítačem a také chodila do skauta. Počítač ji bavil proto, že ho na začátku devadesátých let ke své práci používali její rodiče informatici, a skaut zase proto, že se zajímala o lidi kolem sebe. A oboje Radce Bystřické vydrželo dodnes, kdy stojí v čele Sdružení Via a snaží se propojovat svět technologií a neziskových organizací tak, aby se díky počítačům zvládlo udělat co nejvíc dobra. A i když to zatím ve většině případů znamená, že s kolegy dodávají IT vybavení, je Bystřická na tuhle činnost hrdá. Za jedenáct let totiž zvládli neziskovkám ušetřit miliardu korun. Teď by je ale ráda začala učit, jak technologie využít k tomu, aby pomáhaly ještě víc.

Pokud se nepohybujete v neziskovém sektoru, patrně jste o Sdružení Via neslyšeli. Jeho hlavním úkolem je poskytovat podporu ostatním neziskovkám. Aby to, co dělají, mohly dělat snadněji a ideálně ještě lépe. Existuje patnáct let a za tu dobu se do jeho programů, které jsou zaměřené na technologickou podporu, zaregistrovalo přes šest tisíc organizací.

Neziskových organizací sice v Česku aktivně působí podle odhadů osmdesát tisíc, v duchu jejich fungování se ale dá říct, že každá pomoc se hodí. Navíc když je specificky zaměřená jako ta od Sdružení Via. A pro Radku Bystřickou byla práce ve spřáteleném projektu známější filantropické Nadace Via splněným snem.

„Občas říkám, že jsem si tuhle práce vymyslela a vesmír ji pro mě stvořil,“ směje se čtyřiatřicetiletá brunetka, která svou prací žije. Od dětství tíhla k technice, na základní škole dobrovolně chodila do matematické třídy a hrát si na počítači, který měli její rodiče doma, se naučila v pěti letech. „O tom, že chci dělat informatiku, jsem nikdy nepochybovala, zároveň jsem ale věděla, že nechci být čistě jen programátor, který bude sedět zavřený v kutlochu a celý den něco bušit do klávesnice. Potřebovala jsem k tomu i nějaký lidský aspekt a přesah,“ vysvětluje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V dětství a mládí si potřebu kompenzovala ve skautu doma v Hodoníně, pak ji našla na pražské VŠE, kde vystudovala informatiku s manažerským přesahem. Po škole a první pracovní zkušenosti v telekomunikační firmě TTC Marconi ale narazila. „Zase jsem zatoužila dělat IT a zároveň něco víc, protože se mi nelíbilo, že po nocích vydělávám na další mercedes svého šéfa. Ale po čase jsem došla k tomu, že jsem si vymyslela blbost a nic takového neexistuje,“ vzpomíná Bystřická na období, kdy procházela pracovní inzeráty a hledala něco, co by aspoň vzdáleně odpovídalo jejím představám.

Ale nedařilo se, a jelikož touha být prospěšná převážila, vzdala se informatiky a začala procházet nabízené pozice projektových manažerů v neziskovkách. A pak objevila inzerát Sdružení Via, které shánělo někoho, kdo se ujme jeho technologického projektu TechSoup. „A já jsem si řekla yes! To zaměstnání, které jsem si vymyslela, které propojuje IT a pomoc ostatním, opravdu existuje. A hned jsem napsala motivační dopis, že lepšího člověka než mě nenajdou,“ líčí i po osmi letech s velkým nadšením Bystřická. Všechno tehdy klaplo, práci získala a poslední tři roky pětičlenný tým, který sdružení aktuálně tvoří, vede.

Polévka je grunt

Sdružení Via vzniklo před patnácti lety jako servisní organizace Nadace Via a mělo za úkol provozovat podpůrné činnosti pro neziskový sektor, které nespadaly přímo pod hlavní zaměření nadace. Sdružení tak vydávalo publikace pro dobrovolníky, zajišťovalo konzultace a workshopy anebo po technické stránce zaštiťovalo provoz portálu Darujme.cz.

Když pak kolem roku 2010 nadaci oslovila americká organizace TechSoup, jestli se nechce zapojit do její globální sítě partnerů, kteří pomáhají neziskovému sektoru ve svých zemích získat prakticky zadarmo hardware či software od velkých technologických společností, padlo rozhodnutí, že i tohle dostane na starost sdružení. Při svém nástupu se správy tohoto programu za Česko ujala právě Radka Bystřická.

radka-bystricka-via

Foto: Sdružení Via

Radka Bystřická ze Sdružení Via

Dnes sdružení funguje na nadaci už zcela nezávisle, stále ale sdílí stejné kanceláře a spolupracují. Program TechSoup tvoří víc než dvě třetiny jeho aktivit, mezi další patří například podpora technického vzdělávání dětí Meet and Code, zprostředkování konkrétní jednorázové odborné pomoci v rámci programu Um sem um tam nebo projekt Akademie mediální gramotnosti.

„Díky TechSoupu jsme se také vyprofilovali jako technologická podpora pro neziskovky,“ popisuje jeho šéfka. Technologická polévka, kterou na konci osmdesátých let vymyslel novinář Daniel Ben-Horin, totiž narostla do obrovského globálního projektu, který na jedné straně řeší společenskou odpovědnost firem jako Google, Microsoft, Symantec či Cisco, na druhé straně mapuje reálné potřeby i těch nejmenších projektů tak, aby dary technologických obrů k něčemu byly. Globálně přes něj ročně projdou dary v hodnotě 16 miliard dolarů, v Česku kolem pak kolem stovky milionů korun.

V každodenní praxi jde ale o to, že se jednotlivé organizace (vedle těch neziskových to mohou být i církevní spolky a veřejné knihovny) do programu hlásí, a pokud splní podmínky, mohou využívat nabídky řady partnerských firem od programů, které jsou zcela zdarma, až po různé slevy.

„A to v reálu znamená spoustu administrativy, ke které jsou potřeba právě lokální partneři, kteří ověří, že ten, kdo žádá, je opravdu neziskovka a že zároveň splňuje podmínky, které má konkrétní firma pro darování nastavené a tak dál,“ přibližuje svoji práci Bystřická.

A i když je podle ní do TechSoupu zapojeno 99 % velkých firem, „které vás napadnou“ (a vedle nich třeba i český Zoner Software), nejžádanější produkt vás nepřekvapí.  V Česku i globálně jde o Microsoft Office. Na druhém místě jsou produkty od Adobe a na třetím v Česku Zoner Photo Studio, globálně pak Zoom.

Neziskovky v IT plenkách

„Je to tak,“ krčí rameny Bystřická. „V Česku je to zčásti dané i tím, že neziskový sektor je u nás hodně vrstevnatý – já sama rozlišuju šest druhů neziskovek – a hlavně většina z nich je na začátku a potřebuje vyřešit ty nejzákladnější věci. Mít v čem napsat text a udělat tabulku, mít Outlook a nějaké úložiště. Devadesát procent neziskovek za námi jde s tímhle požadavkem,“ vysvětluje.

Ráda by s tím ale něco udělala a Sdružení Via posunula z role pouhého zprostředkovatele do pozice toho, kdo bude ostatní v oblasti IT víc vzdělávat – dělá to sice už teď, ale spíš doplňkově – a ukazovat možnosti, čeho všeho se dá díky technologiím dosáhnout. A na co si dát samozřejmě také pozor.

radka-bystricka-3

Foto: Sdružení Via

Radka Bystřická chce neziskový sektor naučit využívat technologie, co nejvíc to jde

„Mým cílem je dostat do neziskovek lepší povědomí o IT, protože dnes je to téma, které absolutně nemá prioritu a lidé nerozumí kontextu,“ míní Bystřická. „Takže mám sen, že IT témata zdviháme a učíme management neziskovek jim rozumět, aby mohli dělat kvalifikovaná rozhodnutí, co se týče IT infrastruktury i procesů. Protože třeba automatizace má pro neziskovky velký potenciál, jelikož je to sektor, který je dlouhodobě podfinancovaný, má problém s kapacitami a automatizace mu minimálně s administrativními úkony, které žerou čas, může pomoct,“ dává příklad.

Vedle toho by ráda spustila větší osvětu mezi firmami a dárci, aby se do podpory infrastruktury dobročinných organizací víc zapojili. „Protože co si budeme povídat, tohle není vůbec sexy téma, drtivá většina dárců chce ‚pomáhat a ne řešit servery‘, i když každá neziskovka potřebuje nějak fungovat,“ povzdychne si.

A do třetice by Bystřická ráda otevřela téma technologií jako takových, aby na ně sdružení mohlo nabídnout komplexní pohled: „Tohle považuji za extrémně důležité. TechSoup je totiž takový technologicky optimistický – všechno vyřešíte technologiemi tím, že je budete mít lepší, rychlejší, automatizovanější,“ popisuje.

Jenže i technologie se dají využít způsobem, který není úplně společensky prospěšný. „A krásným příkladem toho jsou dezinformace,“ pokračuje Bystřická, „takže když jako sdružení říkáme, že chceme, aby technologie byly používané pro dobrou věc, tak pro mě do toho spadá i dívat se na jejich stinné stránky a vybavit důležité hráče znalostmi, aby s tím mohli bojovat,“ dodává.

Za jedenáct let jsme neziskovkám ušetřili miliardu korun.

Tohle všechno by se mělo dít prostřednictvím nejrůznějších setkání a workshopů. Ty sdružení pořádá zatím jednou měsíčně, ale spíše na provozní témata. Dobré zkušenosti má ale i se zmíněnou vzdělávací akademií, kde účastníkům vysvětlovala, jak vznikají fake news. A když je k tomu vůle i na druhé straně, umí svým klientům zprostředkovat i pokročilejší technologie. Jako jednoduchou umělou inteligenci, která pomáhá organizaci Alka Wildlife hledat na snímcích z přírody divoké rysy.

Zní vám to jako velké plány? Jsou. Sdružení Via je ale teď ve fázi, kdy si vytyčuje cíle pro další roky, takže jsou na místě. Na uplynulá léta je ale Radka Bystřická hrdá. „Sice jsme podpůrná organizace, ale spočítali jsme si, že za jedenáct let, co TechSoup v Česku působí, jsme neziskovkám tím, že dostaly prakticky zadarmo to, co by jinak musely nakupovat, ušetřili miliardu korun. A to je docela hustý i vzhledem k tomu, jak malý tým jsme,“ směje se.

„Věřím, že je to i tím, že máme systémy, které nám to dovolují, a hrajeme si právě i s automatizací. V některých případech jsme samozřejmě kovářova kobyla, o tom žádná, ale zároveň se snažíme jít příkladem. Kdo jiný by měl než my, ne?“ uzavírá.

V Esce zavedl chleba věhlasný pro celou síť Ambiente. O recept se s kýmkoliv podělím, říká pekař Sláva Grigoryk

slava-1Story

Foto: Honza Zima

Sláva Grigoryk prošel v gastronomii lecčíms, jeho vášní se ale stalo pečení

0Zobrazit komentáře

Jméno Sláva Grigoryk možná není v českém gastronomickém světě až tak proslavené, jeden z jeho výtvorů ale gastronomickou hvězdou je. Denním chlebem pro Slávu Grigoryka totiž není nic jiného než chleba sám. A pokud jste někdy měli ten z pražské pekárny Eska ze sítě Ambiente, pak vám ho možná dělal přímo Grigoryk, muž, který stál u zrodu této křupavé legendy. Dnes už ale Grigoryk plní pece na Rašínově nábřeží, kde rozjíždí další restauraci Ambiente s názvem U Kalendů.

Jak už jeho jméno napovídá, Sláva Grigoryk není původem Čech. „Jsem z Ukrajiny. Vychodil jsem jen tři poslední stupně české základky. Chtěl jsem si dát dobrovolně i devítku, abych se naučil líp česky, ale nakonec se ročník neotevřel a já musel narychlo v září hledat kam dál,“ vzpomíná. Žádné dlouhé zvažování se nekonalo a Grigoryk šel tam, kde měl kamaráda – na kuchaře.

Gastronomii si později osahal snad ze všech stran. Ze stáže v nádražní jídelně se dostal až do špičkových podniků, griloval ryby, míchal drinky, časem i šéfoval kuchařům a nevyhýbal se ani cukrařině. „Moje kariéra měla vzestupnou tendenci. Mířil jsem někam, kde to bude pro mě. Prošel jsem si fajn podniky, ale cinklo to naplno, až když jsem začal v Kampa parku,“ říká Grigoryk, který vařil například i v Aromi Riccarda Lucqueho.

V restauraci Kampa park na pražské Kampě se potkal se spřízněnou duší, kolegou a parťákem Janem Všetečkou, který dnes šéfuje právě kuchyni U Kalendů. „První den jsem mu nepadl hned do oka, ale pak si mě vzal pod svá křídla a vybudovali jsme si pracovní a následně i mimopracovní vztah. Teď jsme jako rodina,“ říká Grigoryk, který Všetečku vnímá jako svůj kuchařský vzor.

„Je to v dobrém slova smyslu kuchařský blázen. Něco ho napadne a geniálně to přenese na talíř. Hodně jsem se toho od něj naučil,“ popsal pekař v rozhovoru s Lubošem Kastnerem v Českém gastronomickém podcastu.

ukalendu-honza-adam-slava-fr-2553-sirka-min

Foto: Ambiente

Honza Všetečka, Adam Novák a Sláva Grigoryk – trojice stojící za hospodou U Kalendů

„Zrála v tobě vůle stát se šéfkuchařem?“ zaspekuloval Kastner, partner sekce V Gastru na CzechCrunchi, o dalším směřování Grigoryka. „V první řadě jsem si odskočil za bar. Chtěl jsem vidět i druhou stránku věci a mít kontakt se zákazníkem. Pak jsem kývl na nabídku šéfkuchaře v pražské restauraci James Dean. První víkend po otevření jsem se málem rozbrečel,“ přiznává Grigoryk.

Rozklepaný byl podle svých slov z toho, jak od nuly sestaví desetičlenný tým. Nakonec se to však povedlo a Grigoryk vytvořil tým, který se po celých pět let v podstatě nezměnil. Až ho nakonec opustil sám šéfkuchař.

Od sporáku k peci

Do cesty přišla nabídka na zcela novou pozici s lákavým titulem kreativní šéfkuchař od gastro vizionáře a majitele sítě Ambiente Tomáše Karpíška, kterou Grigoryk neodmítl. Z nově vznikající restaurace Eska však po dvou měsících zase pokračoval na další štaci. Tentokrát ale jen dočasně.

Neodmítl totiž ani Karpíškovu nabídku vyjet na stáž do zahraničí, ovšem do pekárny. „Tím jsem si udělal další lásku. Zalíbilo se mi pečení chleba, je to skvělý produkt. Voda, mouka, sůl, fermentace. Ze tří věcí uděláš potravinu, která je všude na světě,“ líčí Grigoryk, který po první stáži v dánské pekárně Mirabelle vycestoval ještě do pekárny Andersen & Maillard.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A u pekařiny už zůstal i po návratu zpět do karlínské Esky. Jakožto zkušený kuchař nicméně do chleba s oblibou dostává víc nápaditosti. „Spousta věcí se dá skloubit dohromady s kuchyní, když se člověk nedívá jen očima pekaře,“ přibližuje Grigoryk. Vyhrát se dá ale i se základními surovinami, do budoucna by například rád pracoval jen s moukou mletou na kameni.

Pečení chleba je podle Grigoryka řemeslo, které se vrací a odměnou pro něj jsou spokojení zákazníci, kteří neváhají za bochník zaplatit víc než sto korun. O svůj recept se ale s kýmkoliv rád podělí. Sdílení koneckonců spojuje celou síť Ambiente. „Co bych udělal pro gastro, kdybych si to schovával. Každý si to stejně trochu upraví, ani my jsme nezačali přesně kopírovat, co jsme viděli jinde,“ říká Grigoryk.

Ambicí Grigoryka a Všetečky v nové restauraci U Kalendů, kterou spustili koncem minulého roku, není předvádět světovou gastronomii, ale dělat to, co se naučili. „Chci, aby to byl skvělý podnik pro lidi i pro zaměstnance. Nechceme vyčnívat, děláme poctivě to, co umíme,“ uzavírá Grigoryk.