RegioJetu byl potvrzen provoz nových vlaků z Prahy do Brna. Pojedou rychlostí až 200 km/h
Za tři roky mají na trasu R9 vyjet první moderní elektrické jednotky žlutého dopravce od polské společnosti Pesa. Zkrátí jízdní dobu a pomohou Jihlavě.
Rychlost až 200 km/h, časová úspora okolo půl hodiny, odjezdy co dvě hodiny a ve výsledku i menší dopad na životní prostředí. Pro RegioJet se potvrdil provoz rychlíkové železniční linky R9 mezi Prahou a Brnem (či Jihlavou) přes Havlíčkův Brod, na které bude za tři roky jezdit s novými polskými vlaky. Zakázku dnes oficiálně stvrdilo podpisem ministerstvo dopravy, které tím završilo svou první otevřenou soutěž na provoz dálkových spojů.
Dosud na lince R9, vedoucí z hlavního města přes Vysočinu do Jihlavy nebo Brna, jezdily vlaky Českých drah s označením B (takzvané béčkové spoje), situace se ale začala měnit v momentě, kdy v tendru vypsaném ministerstvem dopravy porazila národního dopravce společnost podnikatele Radima Jančury – RegioJet. S ní stát uzavřel smlouvu na patnáct let, která nabude platnosti v roce 2026, kdy na tuto železniční trať vyjedou její první vlaky.
„Soutěž potvrdila názor Regiojetu, že zvýšení kvality na železnici lze dosáhnout pouhým otevřením trhu, nikoliv utrácením evropských peněz na nákup vozidel. Stát má investovat do výstavby infrastruktury, ne do nákupu vozidel,“ uvádí Jančura v tiskové zprávě. Stát má navíc na této rošádě i ušetřit, konkrétně 922 milionů korun, které by rozdal v kompenzacích dopravcům.
RegioJet za patnáct let provozu tímto způsobem získá 4,937 miliardy korun, zatímco České dráhy požadovaly sumu ve výši 5,895 miliardy korun. V rámci nových podmínek tak má jeden kilometr vycházet na přibližně 136,30 koruny, tedy o zhruba 70 haléřů méně, než za kolik jezdil národní dopravce se staršími soupravami. A právě i o soupravách nové železniční nastavení bude.
Dceřiná společnost Student Agency totiž na linku nasadí osmnáct nových nízkopodlažních elektrických jednotek od polského výrobce Pesa. Střídat se budou dva typy, jeden pro dvě stě cestujících a druhý pro tři sta cestujících, přičemž každá jednotka má mít dvanáct procent sedadel v první třídě. „Soupravy RegioJetu budou konstruované na rychlost 200 km/h,“ dodává Jančura.
Zmíněná rychlost byla podmínkou ministerstva dopravy pro provozování spojů na uvedené trase. „Vlaky tedy budou moci později využívat i úseků vysokorychlostních tratí, například v části trasy mezi Prahou a Kolínem,“ uvedlo ministerstvo.
Součástí nových vlaků bude i klimatizace, bezplatná wi-fi, možnost občerstvení a také několik nízkopodlažních vstupů – minimálně jedny dveře na obou stranách v každém vagónu by měly být takto uzpůsobeny. Jednodušší nástup a výstup tak budou mít jak handicapovaní cestující, tak lidé s dětskými kočárky nebo jízdními koly. Objevit se může také kamerový systém pro vyšší bezpečnost.
Jízdní doba se zkrátí
Provozovatel žlutých vlaků pro CzechCrunch nicméně uvedl, že technické parametry – stejně tak jako výsledná podoba nových souprav (k nahlédnutí v úvodní fotce článku) – se ještě může změnit. „Zatím se to ladí s dodavatelem, začátkem června ale s Pesou představíme bližší informace,“ napsal. Měnit by se mohly i jízdní doby, která závisí na postupné modernizaci železnic.
Po zkvalitnění celé tratě z Prahy do Brna přes Vysočinu, včetně výstavby vysokorychlostní tratě mezi Běchovicemi a Poříčany, má dojít ke zkrácení jízdní doby na trase Praha–Brno o 28 minut, respektive z 3 hodin a 34 minut na 3 hodiny a 6 minut. Vlak do Jihlavy pak bude mít z hlavního města jízdní dobu stanovenou na 2 hodiny a 4 minuty.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPřímý vlak z Prahy do Jihlavy pojede každé dvě hodiny, stejně tak přímý vlak z Prahy do Brna. Zvlášť u největšího města Vysočiny jde o výrazný posun v dostupnosti, protože se z Prahy do Jihlavy nyní jezdí s přestupem v Havlíčkově Brodě. Regiojet nicméně na trase Praha–Jihlava provozuje přímé autobusové spoje, s cílem snižovat emise je ale chce omezovat a naopak nahrazovat právě vlakovou dopravou.
„Rozjetím přímého železničního spojení dojde k redukci autobusové dopravy na této trase, což bude mít pozitivní vliv na ekologii a naplnění takzvané Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal), která si klade mimo jiné za cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o padesát pět procent ve srovnání s rokem 1990,“ uvádí Jančurova firma.