Reklama by se na stěny eskalátorů stanice Jiřího z Poděbrad mohla vrátit. Město z ní má 116 tisíc ročně

Nedávno opravená stanice uchvátila tím, že v ní chybí reklamy. Není první, do všech dřívějších se ale plakáty vrátily. O Jiřího z Poděbrad se nyní jedná.

Eliška NováEliška Nová

jirizpodebrad

Foto: IPR Praha

Nově otevřená stanice Jiřího Poděbrad

1Zobrazit komentáře

Když se na Karlově náměstí otevíral před čtyřmi lety zrekonstruovaný vstup do metra, kromě toho, že zářil novotou, na něm byla zajímavá ještě jedna věc. Na stěnách tunelu, kde stojí eskalátory, nebyla ani jedna reklama. Jen čistě bílý prostor. To samé platilo o stanici metra Anděl směrem Na Knížecí. Čistě bílý prostor tam zářil při otevření před dvěma lety. Když se po obou těchto stanicích projedete dnes, uvidíte tu místo toho reklamu, která se sem vrátila, jako by se nechumelilo. To samé by teď mělo čekat i nedávno znovuotevřenou stanici Jiřího z Poděbrad.

„Vždycky budu tým: prostory na eskalátorech zcela bez reklam. Vypadá to fantasticky a je to vážně neskutečně osvěžující. Doporučuji každému zajít se na to podívat,“ napsal na svůj Facebook propagátor architektury Adam Gebrian. Nebyl sám. Bezreklamovou jízdu po eskalátoru si užili i další, dokumentovali ji a sdíleli na sociálních sítích. Na rekonstrukci stanice metra za 800 milionů korun to byl jeden z nejsvěžejších momentů.

V tuto chvíli ale nic nebrání tomu, aby se reklama – podobně jako na Karlově náměstí a na Andělu – zase vrátila. A to kvůli smlouvě, kterou má dopravní podnik uzavřenou se společností Railreklam na pronájem ploch v prostorách a soupravách metra. Tu prostřednictvím společnosti Expiria ovládá firma BigBoard.

Smlouva uzavřená v září 2019 je na užívání veškerých ploch v prostorách pražského metra – tedy ve vestibulech nebo eskalátorech – a na celkovou částku 18,3 milionu korun bez daně. To znamená, což také sama smlouva dále specifikuje, že jde o částku 3 036,99 koruny za jeden metr čtvereční plochy za rok.

jiriho-z-podebrad

Foto: IPR Praha

Stanice Jiřího z Poděbrad se po rekonstrukci otevřela letos v listopadu

Konkrétní prostory v metru jsou specifikovány v příloze smlouvy. Ta hovoří o reklamě na Jiřího z Poděbrad v zásadě na dvou místech. Prvním je takzvaná balustráda, tedy polepení mezi jednotlivými eskalátory, která zabírá 130 metrů čtverečních. Druhým jsou panely B1 v eskalátorovém tunelu, kterých může být na Jiřího z Poděbrad dvakrát 19,09 metru čtverečních. A právě o nich se nyní vede diskuze především. V zásadě to tedy znamená, že na jedné straně volá odborná veřejnost po kvalitním veřejném prostoru, na té druhé je příjem z reklamy, který v tomto konkrétním případě dělá zhruba 116 tisíc korun.

Balustráda, tedy přelep mezi eskalátory, vynese téměř 395 tisíc korun a i ona by se samozřejmě mohla na opravenou stanici vrátit, momentálně ale nebudí takové emoce jako plakáty na stěnách. Pro kontext je dobré říct, že stejná smlouva hovoří také o reklamě v soupravách metra, která je zasmluvněna v hodnotě 73,2 milionu korun, přičemž metr čtvereční v soupravě vyjde  na bezmála dvacet tisíc korun.

O osudu Jiřího z Poděbrad, respektive reklamy ve stanici, se nyní jedná. A to především proto, že veřejnost dala na sociálních sítích jasně najevo, že je jí prostor bez reklam víc než příjemný. A také proto, že se toho chytil pražský magistrát, respektive náměstek pro dopravu a bývalý primátor Zdeněk Hřib. „Ředitel dopravního podniku Petr Witowski má ode mě za úkol průběžně informovat o postupu jednání se zasmluvněnou reklamní společností,“ napsal na dotaz CzechCrunche Hřib s tím, že osobně by byl moc rád, aby minimálně stanice Jiřího z Poděbrad zůstala po rekonstrukci bez reklam.

Bezzubý manuál

Faktem ale je, že bez podobného tlaku by se reklama na vinohradskou stanici metra zcela jistě vrátila. Ostatně Na Knížecí neboli na Andělu to byl podobný příběh. „Na Knížecí se to povedlo udržet krásně čisté. Bohužel, dva roky po rekonstrukci je to po mém odchodu opět zničené,“ napsal bývalý radní pro dopravu Adam Scheinherr.

jiriho-z-podebrad-2

Foto: IPR Praha

Nové vstupy do metra na náměstí Jiřího z Poděbrad, v hantýrce dopravního podniku jde o takzvané kiosky

V zásadě totiž neexistuje nic, co by nějak upravovalo reklamu v rekonstruovaných stanicích metra. Dopravní podnik má architektku metra Annu Švarc, ta pro podobné situace přichystala manuál. Týká se přímo reklamy a v zásadě říká, jak přesně v takových případech postupovat. Dokument ale není závazný, ostatně není ani schválený dozorčí radou.

Faktem nicméně zůstává, že není výjimkou situace, kdy v metru dojde k tomu, že se místo, kde reklama byla, nějak změní nebo že přestane existovat. V takovém případě Švarc se smluvní společností domlouvá, jak reklamu nahradit. Respektive, kde ji nahradit. Ostatně na Jiřího z Poděbrad se změnily vstupy do metra z náměstí, kdy takzvané kiosky zůstaly podle projektu nezastřešené. I to znamenalo, že ze stanice zmizelo asi dvanáct zasmluvněných citylightů, které tím pádem musely být přestěhované na jiné místo v rámci metra. Problém je, že jiný prostor podél eskalátoru nabídnout nelze. Mělo by jít navíc o adekvátní náhradu, pokud jde tedy o reklamu v centru, nelze ji napříště přestěhovat na okraj.

„Preferuji verzi, která konsoliduje jednotlivé rámečky do jednoho velkého nosiče. Metry čtvereční tedy zůstanou, reklama ale aspoň není rozesetá po celém veřejném prostoru metra. Tak je to například na Náměstí Republiky, pokud vyjíždíte směrem na Palladium, na Andělu ve směru Na Knížecí nebo na Karlově náměstí ve směru na Karlovo náměstí,“ vylíčila pro CzechCrunch Švarc.

Anděl – Na Knížecí

Foto: Facebook Adam Scheinherr

Stanice Anděl, výstup směrem Na Knížecí před a po, jak ho znázornil Adam Scheinherr

Je to ale příklad dobré praxe, nikoli povinnost, kterou by se dopravní podnik řídil i příště. Podobně jako Jiřího z Poděbrad se mají přitom opravovat v následujících měsících i další stanice. Na konci příštího roku odstartuje rekonstrukce na Floře, která je hned za Jiřákem. Rekonstruovat se má také Českomoravská. Ačkoli se tedy tyto dvě stanice změní, reklama v nich by teoreticky měla zůstat stejná.

Mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková pro CzechCrunch napsala, že dopravní podnik nyní hledá i s hlavním městem a také nájemcem reklamních ploch „řešení akceptovatelné pro všechny strany, aby u této jedné stanice zůstala zachována nynější podoba po rekonstrukci, ale současně abychom dostáli povinnostem a nepřišli jsme o příjmy.“ Dodala, že je potřeba si uvědomit, že to není jen o tom, zda reklama ve stanici na Vinohradech bude, nebo nebude, protože to má širší souvislosti.

To jsou kromě uzavřené smlouvy také výnosy z pronájmu ploch, které jsou zdrojem příjmů dopravního podniku. „V letošním roce očekáváme příjem cca 220 milionů korun z pronájmu všech reklamních ploch na majetku DPP. Pro srovnání, výstavba nové tramvajové tratě z Holyně do Slivence včetně velké smyčky stála DPP 233 milionů korun. Hrubým srovnáním bychom každý rok díky příjmu z pronájmu reklamních ploch mohli postavit jednu novou tramvajovou trať,“ dodává Řehková. Znovu je ale potřeba připomenout, že reklama v panelech v tunelu podél eskalátorů na Jiřího z Poděbrad přinese do rozpočtu dopravního podniku ročně jen asi 116 tisíc korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Skupina BigBoard kromě pronájmu reklamy v metru vlastní také velkoformátovou reklamu uvnitř města. Nejviditelnější byla společnost v době, kdy se projednávaly pražské stavební předpisy, které chtěly v centru hlavního města reklamu omezit.

Metropole mimochodem také letos v září podle serveru Seznam Zprávy podala na jinou firmu z holdingu BigBoardu, konkrétně CzechOutdoor, žalobu kvůli billboardům bez platného povolení na 58 pozemcích města. Městská společnosti TSK pak podala v dubnu na společnost další žalobu, a to na odklizení nelegální reklamy z mostů a lávek.

Novodobá verze Karlova mostu. Českou cenu za architekturu získala lávka v Litomyšli

Soutěž České komory architektů ocenila i nové sídlo pro Klobouckou lesní od Mjölk či rozšíření lodžií v pražském panelovém domě od re:architekti.

Eliška NováEliška Nová

lavka-v-litomysli-3

Foto: Tomáš Souček, Ehl & Koumar architekti

V Litomyšli slouží nová lávka i jako vyhlídka

0Zobrazit komentáře

„Dobrý most je jako dobrý skutek v nevlídném světě. Je to altruistická investice do veřejného prostoru, způsob, jak propojit lidi a místa, který je navržený tak, aby byl příjemný na pohled i jako zážitek,“ myslí si porota České ceny za architekturu. A myslí si také, že nová lávka, která vznikla v Litomyšli, je přesně taková. Udělila jí proto hlavní cenu.

Letos dokončená lávka od Ehl & Koumar by mohla být v učebnicích architektury. Není jen nápaditou stavbou, ale také skvělou ukázkou toho, jak může být architektura užitečná. Litomyšl totiž rozděluje na dvě půlky frekventovaná silnice. Na jedné straně je historické centrum, na té druhé vše potřebné, městský úřad i zdravotnické středisko. Lávka tu samozřejmě byla i před tím, jenže dosloužila. A nebyla by to Litomyšl, aby se nechopila nové architektonické výzvy – dnes tak má bezbariérovou lávku, a dokonce i rozhlednu. Přemostění má totiž visutou část nad řekou.

„Nová lávka je zcela přesvědčivá syntéza architektury, inženýrství a urbanismu, která spojuje dvě části města. Něco jako novodobá verze Karlova mostu v Praze,“ neskrývali nadšení porotci. Konstrukci lávky tvoří pylon, ve kterém jezdí výtah. Ten mají lidé s postižením přístupný 24 hodin. Jinak se na noc pro lidi zavírá. Lávka je také zastřešená, aby se tudy dalo chodit za jakéhokoli počasí. Otevřené ale zůstaly stěny a podél horní konstrukce vede zábradlí.

lavka-v-litomysli

Foto: Tomáš Souček, Ehl & Koumar architekti

Lávka je zastřešená, aby tudy lidé mohli procházet navzdory počasí

Lávka je dlouhá 56 metrů a široká tři metry. „Lávku jsme navrhli zastřešenou, poskytující komfort a ochranu proti nepohodě a nabízející atraktivní průchod mezi korunami stromů nad řekou Loučnou s výhledy na město,“ popsali architekti. Ti dovnitř umístili například také grafiky od české výtvarnice Ivany Šrámkové. Podle porotců je lávka působivým příkladem tvůrčí spolupráce mezi architektem, inženýrem, umělcem a občany města.

Takzvanou Čestnou cenu dostalo od komory architektů studio Mjölk za nové sídlo pro společnost Kloboucká lesní. Porotcům se líbila nejen ekologie stavby, ale i samotný projekt. „Vytvořit elegantní stavbu ze dřeva je výzva a v tomto konkrétním případě záleží na velikosti. Díky mnoha žebrům vznikají krásné perspektivní pohledy a stavba zapadá do měřítka okolní krajiny,“ stojí v hodnocení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mezi šest finalistů, z nichž se vybíral vítěz, se dostalo kromě dvou zmíněných projektů také rozšíření lodžií v panelovém domě v pražské Hostivaři od studia re:architekti. Ti provedli se sídlištním domem pomocí pár metrů něco neuvěřitelného. „Na první pohled nenápadný projekt je kvalitním příkladem minimálního zásahu, který vytváří maximální užitnou hodnotu,“ ohodnotili porotci.

sigma

Přečtěte si takéSigma Olomouc zůstane místním. Pražák s Kaprainem to vzdalJednání s majitelem hokejové Sparty zkrachovala. Fotbalovou Sigmu Olomouc nakonec získá lokální hráč

Do skupiny finalistů patří i rekonstrukce historické budovy bývalých jatek na galerii Plato Ostrava, která zachraňuje historický objekt skvělou konverzí od KWK Promes. Zchátralá jatka se změnila na „přívětivou galerii“. Ateliér IXA se stal finalistou za Památník tří odbojů, který vznikl v areálu statku rodiny Mašínů v Lošanech. A šestici uzavírají Objektor architekti za projekt zahrad za hřbitovem v pražském Suchdole.

Do letošního ročníku bylo přihlášeno 241 projektů, z nichž 31 porota na cenu, která se letos pořádá už poosmé, nominovala. Soutěž České komory architektů hodnotí díla, která byla postavená v posledních pěti letech. „Česká cena za architekturu se stala nejlepším nástrojem propagace a popularizace našeho oboru a kvality posouzené evropskými měřítky,“ uvádí předseda komory Jan Kasl.