S postupně se zdokonalující technologií 3D tisku se začíná vize života v domcích vytištěných na počkání měnit v realitu. Potvrzuje to i dvoupatrový rodinný dům nabízející obytnou plochu o rozloze 90 metrů čtverečních, jehož výrobu má na svědomí největší 3D tiskárna v Evropě.

Trysky konstantně obkreslující hmotou zadaný obvod domu až doposud tvořily spíše menší objekty. Byť jsou takové projekty zajímavé, příliš nekorespondují s vizemi o rychlém a levném bydlení, které by měl 3D tisk v budoucnu nabídnout. Tyto myšlenky doprovází řadu podobných projektů, ovšem až poslední z nich jim začínají dávat mnohem reálnější obrysy.

Nejnovějším důkazem je dvoupatrový domek, který vyrostl nedaleko belgických Antverp u města Westerlo. Budova sahající do výše osmi metrů nabízí obytný prostor o rozloze 90 metrů čtverečních a svým dvoupodlažním řešením se podobá nedávno dokončenému, ovšem co do rozlohy daleko ambicióznějšímu projektu vládní budovy, která byla vytištěna v Dubaji.

Aby bylo možné budovu, za kterou stojí antverpské centrum pro udržitelnost a inovace ve stavebnictví (známé jako Kamp C), postavit, bylo zapotřebí použít skutečně velkou tiskárnu. V tomto případě padla volba na 3D tiskárnu Cobod BOD2, která se díky svým rozměrům 10 na 10 metrů honosí titulem největší 3D tiskárny v Evropě.

Tisk pomocí této atypické tiskárny odlišuje antverpský projekt například od prvního 3D tiskem vytvořeného domu u nás. Zatímco při tvorbě domu nazvaném Prvok, který by se již brzy měl vznášet na hladině Vltavy, bylo využíváno speciální robotické rameno, antverpský dvoupodlažní dům vznikal pomocí rámové tiskárny. Díky tomu mohl být dům vytištěn jako jednolitý kus, díky čemuž se jedná o celosvětově první dvoupodlažní budovu vytištěnou tímto způsobem.

Hotovo za dva dny

Tiskárna BOD2 sice umožňuje vytvářet daleko větší objekty než české robotické rameno pojmenované Máša, ovšem princip tisku zůstává stejný. Z trysky je vytlačována speciální cementová hmota s příměsí vláken a dalších látek, které ji zušlechťují pro co nejlepší soudržnost a rychlé tuhnutí. Proces nanášení jednotlivých vrstev i s vytvořením podlahy zabral celkem tři dny. Kamp C však uvádí, že by neměl být problém vytvořit základní obvodové zdivo i příčky již za dva dny.

Zajímavé je, že zatímco stěny českého Prvoka byly neustále prokládány ocelovou armaturou, v případě antverpského domku byla výztuž používána jen minimálně. Podle slov Marijke Aertse, projektového manažera, zároveň nebylo použito žádné bednění a celkově se ušetřilo až šedesát procent materiálu, času, a tedy i rozpočtu, který by jinak musel být na výstavbu takového domu obětován.

Co je na tomto projektu vůbec nejzajímavější, je pohled do interiéru. U podobných projektů jsou totiž často prezentovány pouze 3D tiskem vytvořené konstrukce, kterým chybí finální kompletace potřebná pro pohodlné obývání objektu.

Jako doma

V případě belgického projektu si lze prohlédnout finální podobu domku, který by bylo možné vybavit nábytkem a okamžitě se do něj nastěhovat. Návštěvníky dům přivítá přiznaným betonem neomítnutých stěn, jejichž surovost zmírňují obklady ze světlého dřeva a květinové dekorace.

Výbava obsahuje také tepelné čerpadlo a solární panely, které vytápějí dům pomocí podlahového a stropního topení. Nechybí zde ani schodiště, velká okna, vestavěná kuchyňská linka a dvě konferenční místnosti s příjemným posezení. Pomyslnou třešničkou by se měla stát připravovaná zelená střecha.

Ložnici či koupelnu bychom tu ovšem hledali jen marně. Celý projekt byl totiž vytvořen jako prototyp za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj, který na něj vyčlenil částku téměř 724 tisíc eur, tedy zhruba 20 milionů korun. Jeho úkolem je upoutat pozornost na podobné projekty a nebude tudíž nikým obýván.

Prozatím se v něm budou pořádat schůzky se zájemci, kteří si chtějí postavený objekt prohlédnout, což bude možné učinit v průběhu července a srpna. Co se s budovou stane poté, zatím není jasné.