Revoluce v zemědělství. Mateřská firma Googlu chce přes svá unikátní vozítka zvyšovat produkci plodin i jejich kvalitu

mineral-x

Foto: Alphabet

Vozítka, která chtějí změnit tvář zemědělství

0Zobrazit komentáře

Světová zemědělská produkce se dostává do problémů a pomoc nyní nabízí i Alphabet, konglomerát, pod který spadá především Google. Tato společnost ve své „moonshotové“ iniciativě X vyvinula speciální vozítko, jež by se mohlo stát nositelem zemědělské revoluce 21. století. Projekt s názvem Mineral využívá špičkové softwarové a hardwarové technologie, které mají za úkol kontrolovat pěstované plodiny a na základě analýzy získaných dat pomáhat k vyšší produkci i udržitelnosti zemědělství.

Na světě je aktuálně 7,8 miliardy lidí, což znamená 7,8 miliardy žaludků, které je potřeba každý den nasytit. To se ale bohužel nedaří. Paradoxem je, že světová zemědělská produkce je pro odstranění tohoto problému dostačující, ovšem distribuční disbalance způsobuje, že zatímco v rozvojových zemích se stále objevuje hladomor, západ je z hlediska nutričních potřeb nadzásoben o 150 až 200 procent, což vede k nutnému plýtvání.

Masová produkce plodin na západě stále roste, což se podepisuje na životním prostředí, kvalitě půdy i hospodaření s vodou. A právě tuto problematiku začala řešit iniciativa X od Alphabetu se svým novým projektem zaměřujícím se na efektivnější produkci potravin a udržitelnější přístup k zemědělství.

mineral-plant-buggy1

Foto: Alphabet

Zařízení přiřadí ke každé rostlince celý balík dat obsahující její GPS lokaci, snímky i její úrodu

Elliot Grant, vedoucí projektu Mineral, pro The Verge řekl, že pracují především na vývoji a testování řady softwarových a hardwarových prototypů, které si kladou za cíl učinit průlomy v umělé inteligenci, simulaci, robotice, senzorice a dalších oblastech spojených s pěstováním plodin.

Primární výzvou je tudíž vyvinout takovou technologii, která by dokázala díky co nejlepšímu porozumění růstovému cyklu jednotlivých rostlin a vlivům počasí pomoci při řešení problematiky efektivní produkce. V této souvislosti by také rád přispěl ke zkvalitňování půdy a k celkovému zlepšení stavu jednotlivých ekosystémů, které jsou ohrožovány změnami klimatu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Stejně jako mikroskop vedl k transformaci ve způsobu detekce a léčby nemocí, doufáme, že lepší nástroje umožní zemědělskému průmyslu změnit způsob pěstování potravin. V posledních několika letech můj tým a já vyvíjíme nástroje takzvaného výpočetního zemědělství, ve kterém se farmáři, chovatelé, agronomové a vědci opírají o nové typy hardwaru, softwaru a senzorů, aby shromažďovali a analyzovali informace o složitosti světa rostlin,“ vysvětluje Grant.

mineral-plant-buggy3

Foto: Alphabet

Detailní pohled na plant buggy

Jedním z prvních takovýchto „zemědělských mikroskopů“ se stalo čtyřkolové vozítko (plant buggy). Jeho úkolem je s pomocí senzorů, kamer a dalších systémů monitorovat plodiny, složení půdy a další faktory přítomné v prostředí, ve kterém jsou rostliny pěstovány. Získaná data jsou následně srovnávána se satelitními snímky a daty o počasí. Výsledkem je možnost vytváření prediktivních modelů pro co možná nejideálnější růst rostlin.

V současné době existuje hned několik prototypů tohoto vozítka, které analyzují sójové boby pěstované v Illinois a také jahody z Kalifornie. Každá pěstovaná rostlinka je zde nasnímána, vozítko spočítá její plody a následně odešle informace na analýzu. Tou do dnešního dne prošla řada plodů a rostlin od melounu, bobulí, hlávkových salátů či olejnatých semen až po oves nebo ječmen, a to ve všech vegetačních stádiích.

mineral-plant-buggy5

Foto: Alphabet

Testování některých prototypů probíhá i v noci

Ve výsledku by chtěl pečlivě analyzovat až třicet tisíc různých druhů rostlin a poznat jejich potenciál, díky kterému by se mohly stát plnohodnotným konkurentem trojice dnes vůbec nejčastěji pěstovaných rostlin, kterými jsou rýže, pšenice a kukuřice.

Celý projekt je ovšem teprve na počátku. Tým okolo něj chce nyní zahájit intenzivní spolupráci se šlechtiteli, pěstiteli, zemědělci a odborníky, aby dali dohromady řešení, jež naleznou uplatnění nejen v laboratorním prostředí, ale i přímo na polích a dalších místech vhodných pro pěstování plodin.

Revoluce vyvolaná nutností

Podle Alphabetu je nutné v příštích padesáti letech vyprodukovat vůbec nejvíce potravin za posledních deset tisíc let, tedy od období, kdy člověk započal psát dějiny agrikultury. Úroda je přitom z důvodu změn klimatu stále chudší, což je hlavním důvodem, proč je nutné přicházet s novými přístupy pěstování, které budou efektivnější a zároveň šetrnější.

Zda objevy projektu Mineral dovedou současné zemědělství k další revoluci, ukáže čas. Nicméně úspěchy projektu autonomních vozů Waymo, za kterým stojí taktéž Alphabet, dokazují, že tato firma umí přetavit v realitu skutečně odvážné myšlenky. Autonomní vozidla projektu totiž začala v minulém týdnu přepravovat své první cestující v arizonském Phoenixu a další místa by měla brzy přibývat.

mineral-plant-buggy4

Foto: Alphabet

Analýza získaných dat je tou nejdůležitější částí projektu.

Že společnost cítí potřebu přistupovat k zemědělství jiným způsobem, dokládá několik nedávných investic do podniků, které si stanovily podobné cíle jako projekt Mineral. Takovým projektem, který se snaží pohlížet na zemědělství moderní optikou, je například český startup Agdata. Ten nedávno na svůj projekt digitalizace zemědělství nabral investici ve výši desítek milionů korun. O poznání výraznější investice se týká i německé společnosti Infarm, která na rozvoj vertikálních zahrad získala hned čtyři miliardy korun.

Zájem o ventilátory CoroVent z nemocnic je vysoký. Češi se složili na výrobu 182 kusů, ale pořád se neví, kdo zaplatí další

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

corovent-mico2-minInsider

Foto: Jan Kubát

Plicní ventilátor CoroVent v továrně třebíčské firmy MICo

0Zobrazit komentáře

Na jedné straně je to příběh, v němž se otřepaná fráze zlaté české ručičky prostě hodí použít, na druhé straně se ale pořád neví, jak to celé vlastně dopadne, protože pocity jsou zatím spíše smíšené. Řeč je o plicních ventilátorech CoroVent, které na jaře v bleskovém čase sestavili tuzemští odborníci a široká veřejnost je pak ještě rychleji zaplatila.

Zrekapitulujme si situaci. Je březen, do Česka přichází první vlna koronavirové pandemie, země se na několik týdnů zavírá a nikdo neví, co se bude dít. Hrozí, že v nemocnicích bude nedostatek plicních ventilátorů, kteří pacienti s nejtěžším průběhem onemocnění COVID-19 potřebují, a tak se rychle formuje tým expertů z Fakulty biomedicínského inženýrství na ČVUT a skupiny COVID19CZ.

Tým vedený profesorem Karlem Roubíkem v rekordním čase sestavuje nouzový plicní ventilátor a v rámci velké vlny solidarity prosí o pomoc veřejnost. Češi nelení, doslova během pár hodin na výrobu prvních kusů posílají 15 milionů korun a unikátní přístroje CoroVent, které mají potenciál zachraňovat životy, jdou do výroby. Za peníze občanů se jich vyrobí celkem 182.

Tehdy byl plánovaný scénář – alespoň jak si ho představovali jednotliví aktéři – zhruba následující. Díky obrovské podpoře veřejnosti se vyrobí první kusy, následně se domluví spolupráce se státem, který zafinancuje výrobu dalších CoroVentů, aby byly připravené v případě potřeby pro tuzemské nemocnice, a postupně se bude pracovat na klíčových certifikacích, aby bylo možné využívat ventilátory i ve standardním režimu.

corovent00

Foto: CoroVent

Český plicní ventilátor CoroVent

Nejčernější scénáře se na jaře nenaplnily, Česká republika první vlnu zvládla tak, že bylo plnicích ventilátorů dostatek a CoroVenty tak mohly zůstat na skladě. Zástupci ČVUT, které celý projekt zastřešilo, a Jiří Denner, majitel skupiny MICo, jež se ujala výroby, plánovali, že budou pokračovat v jednáních s ministerstvy, aby se domluvili na dalším postupu. Jenže jakmile největší koronavirové ohrožení v zemi opadlo, opadl i zájem státu o CoroVenty.

Když přetočíme o několik měsíců dál, nacházíme se uprostřed října, Česko se v rámci druhé vlny pandemie řítí do nejtěžších týdnů, protože situaci podcenilo, a je již jasné, že tentokrát se vše nezvládne tak dobře. Přes 180 CoroVentů, na které se složilo přes sedm tisíc dárců, leží na skladech firmy MICo Medical, ale teď už není zdaleka jisté, že se bez nich nemocnice obejdou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jelikož v Česku nebyl o CoroVenty v posledních měsících zájem, začala třebíčská MICo Medical i se svým jihokorejským partnerem jednat se státy po celém světě. První stovky kusů se mají vyrobit pro jihoamerické země a v jednání jsou zakázky s dalšími několika tisíci ventilátory. Vzhledem k dramaticky se horšícím stavům v tuzemských nemocnicích už ale ČVUT a MICo nechtějí dál čekat ani s tuzemskou distribucí.

Na webu ČVUT se tak objevil formulář, díky kterému mohou české nemocnice a zdravotnická zařízení o ventilátory CoroVent žádat. Během 48 hodin se ozvalo jednadvacet zařízení a pro CzechCrunch nyní zástupci MICo Medical prozradili, že se přihlásily již čtyři desítky nemocnic. Všechny propočty jsou zatím předběžné a orientační, ale podle současných odhadů by mohlo být potřeba kolem 650 ventilátorů.

„Rádi bychom měli jasno, jestli se bude muset veřejnost opět skládat na další ventilátory.“

Realita ve skladech MICo je přitom taková, že v nich leží zmíněných 182 ventilátorů, na výrobu dalších padesáti kusů poslala peníze finanční skupina PPF Petra Kellnera a u dalších se čeká na to, kdo je zaplatí. Pokud tedy začne být stav v nemocnicích kritický, avizovanou poptávku z jednotlivých zařízení by v tuto chvíli nebylo možné plně uspokojit.

„Smyslem apelu na zdravotnická zařízení je, aby si o plicní ventilátory zažádaly co nejdříve. Samozřejmě musíme tyto žádosti vyhodnotit a ve spolupráci s daným zařízením se domluvit na dalším postupu,“ říká majitel skupiny MICo Group Jiří Denner s tím, že potřebuje mít přehled o reálných potřebách nemocnic a vědět, v jakém časovém horizontu a v jakém počtu budou ventilátory potřebovat.

corovent-mico-jiri-denner-min

Foto: Jan Kubát

Šéf skupiny MICo Jiří Denner s plicním ventilátorem CoroVent

„Již dnes jsme v kritické situaci, která se bude dramaticky zhoršovat, a nechceme se dostat do situace, že nebudeme schopni ventilátory tak rychle vyrábět, a především zaškolovat personál. Liknavost, které čelíme již několik měsíců, je potřeba zastavit a opravdu konat. Od řečí, slibů a příslibů se musíme okamžitě, opravdu okamžitě posunout k činům. Času bylo dost a teď je pět minut po dvanácté,“ dodává Denner.

Výrobce CoroVentu rozhodně nechce vyvolávat paniku, ale naopak jí předcházet. Především menším nemocnicím již prý začínají plicní ventilátory docházet a bez záložních přístrojů se neobejdou. Aktuálně jsou na kritickém počtu dostupných ventilátorů podle informací CzechCrunche dvě zařízení z těch, která reagovala na výzvu ČVUT.

sykora

Přečtěte si takéChceme otevřít investování do akcií pro všechny. Vstup Pilulky na pražskou burzu je první vlaštovka, říká Sýkora z Wood & CoChceme otevřít investování do akcií pro všechny. Vstup Pilulky na pražskou burzu je první vlaštovka, říká Sýkora z Wood & Co

„CoroVenty, na které se složila veřejnost, jsou samozřejmě k dispozici a nemocnice o ně postupně žádají. Ale kdo bude financovat výrobu dalších ventilátorů, zatím nevíme. Rádi bychom měli jasno, jestli se bude muset veřejnost opět skládat na další ventilátory, nebo stát připraví nějakou rámcovou smlouvu, na základě které je budeme vyrábět,“ apeluje Denner.

Screenshot

Přečtěte si takéChcete cítit volant formule v rukou? Pusťte si haptický trailer F1Jaké to je cítit brnění volantu formule v rukou Brada Pitta? Pusťte si první haptický trailer

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz CzechCrunche, zda již v této věci připravuje nějaký plán, prozatím nereagovalo a zprávy z příslušných míst nemá ani MICo. Jeho šéf Jiří Denner tak jen připomíná, že spolu s dalšími donátory už do vývoje i výroby investovali desítky milionů korun a bez další finanční podpory nedokáže vyrábět.

„Chceme, aby jich byl v České republice dostatek, ale bez finanční podpory to možné nebude,“ přiznává Denner. Zároveň potvrzuje, že se dál intenzivně řeší certifikace CoroVentů. Aktuálně jsou schváleny pouze pro nouzové využití, přičemž každá nemocnice musí žádat pro jejich využití o výjimku ministerstvo zdravotnictví. Jak ovšem informoval server Lupa.cz, MICo již jedná o blokové výjimce, která by případné nasazení přístrojů do nemocnic zásadně ulehčila.