Řítíme se do ekonomické mlhy. ČNB vyššími sazbami nabíjí baterie do mlhovek na maximum

Inflace má své kořeny hluboko v tuzemské ekonomice. To podporuje další agresivní zvyšování úrokových sazeb.

cnbKomentář

Foto: ČNB

Rada České národní banky

0Zobrazit komentáře

Inflace šplhá nejvýše od roku 1993. Základní úroková sazba se zvedla na nejvyšší úroveň od roku 1999. Nejen tuzemská ekonomika se tak dostává do tíživé situace. Reagovat se snaží Česká národní banka, ale ani přes zvyšování sazeb nelze očekávat okamžitou léčbu. Jaké další dění tedy může nastat?

O tom ve svém komentáři pro CzechCrunch píše Štěpán Hájek, analytik finančních trhů ve společnosti XTB, který vysvětluje, proč má Česko jednu z nejrychlejších inflací v Evropě, co ji způsobuje a zda je skutečně do značné míry dovezená, nebo si za ni můžeme sami.

***

Poslední zasedání bankovní rady ČNB provázela už poněkolikáté podobná nálada. Inflace šplhající nejvýše od roku 1993 let a bankovní rada si znovu nemůže oddychnout od zvyšování úrokových sazeb. Ty nakonec dostala až na rovných 7 procent. Zároveň šlo o poslední zasedání pod guvernérem Jiřím Rusnokem, který je od samého začátku příznivcem zvyšování sazeb.

Jeho nástupce Aleš Michl je názorově diametrálně odlišný a naopak už několik zasedání po sobě hlasoval pro stabilizaci úrokových sazeb. Možná proto bankovní rada zvýšila základní sazbu rovnou o 1,25 procenta, aby si vytvořila polštář před možnou změnou komunikace vedoucího bankovní rady.

Konsenzus ohledně dalšího zvyšování sazeb se však zdá, že zůstane beze změny. Alespoň by tedy měl, i když řada politiků svádí inflaci na válku na Ukrajině a vyšší ceny energií. Podobně jako Aleš Michl, který si stojí za tím, že inflace je z velké části nabídková, tedy dovezená. To je částečně pravda, ale při bližším pohledu zjistíme, že inflace má své kořeny hluboko v tuzemské ekonomice. To podporuje další agresivní zvyšování úrokových sazeb.

prague-fog3

Foto: Denis Poltoradnev

Podle některých analytiků se řítíme do ekonomické mlhy

Fakta hovoří jasně. Z evropských zemí máme čtvrtou nejrychlejší inflaci a zároveň nejnižší nezaměstnanost vůbec. Nejnižší nezaměstnanost je potřeba si zapamatovat, protože hraje naprosto zásadní roli. Pokud základní inflaci očistíme o ceny energií a potravin, máme v Evropě nejvyšší inflaci vůbec. Pokud se podíváme na inflaci v sektoru služeb, kterou ovlivňuje především domácí poptávka, také jsme v Evropě s 11,7 procenty premianti.

Podobně jsou na tom také ceny v restauracích, hotelech, v turistice a zábavě, kde máme inflaci buď vůbec nejvyšší nebo se dělíme o druhé místo. Opět jde o jasný důkaz toho, že inflace je především domácího původu. Naopak ceny energií jsou v Česku na 33 procentech, což je sice vysoko, ale zdaleka to nedosahuje ani průměrných hodnot ostatních evropských zemí. Inflace tedy není dovezená, ale naopak si inflační tlaky vytváříme přímo v naší ekonomice. Proti zvyšování sazeb toho tedy v inflaci příliš nenajdeme.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Bludný kruh uzavírá návrat k trhu práce, který zůstává nejsilnější v Evropě a od pandemie se ještě více utáhl. To je důsledkem kombinace monetární a fiskální politiky, která mnoha programy cíleně udržela zaměstnanost, ačkoliv se nevytvářel žádný produkt. To logicky způsobilo přeliv poptávky nad nabídkou, která byla omezená právě kvůli zastaveným výrobním linkám.

Vyústěním je inflace vysoko nad cílem ČNB, který má svou horní hranici na třech procentech. Ačkoliv banka začala v reakci zvyšovat sazby jako jedna z prvních, stále to bylo pozdě a nezaručuje to, že se inflace vrátí na svůj cíl o to rychleji. Svými kroky banka musí bezpodmínečně zpomalit ekonomiku, a to klidně za cenu růstu nezaměstnanosti.

Přebytečnou hotovost z běžných účtů už lidé stahují na spořicí nebo termínované vklady čím dál rychleji, což poptávku jistě zpomalí. Co nám vezme inflace, tím ale nenahradíme, a ještě se řítíme do ekonomické mlhy, ve které se budou orientovat jen ti nejodvážnější.

ČNB vyššími sazbami nabíjí baterie do mlhovek na maximum a jakmile začnou inflační tlaky odeznívat, rozjasní ekonomice cestu snad za dalším blahobytem. Jen se musí náš řidič věnovat řízení a nabíjení nechat kolektivně rozhodnout zbytek posádky.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání

Je libo Tornádové víno? Rok po katastrofě pokračuje pomoc zasaženým vinařům

Pomoc vinařům ihned poté, co loni tornádo udeřilo, byla zásadní. Následky se ale budou likvidovat ještě roky.

Eliška NováEliška Nová

Několik jihomoravských obcí zpustošilo tornádo

0Zobrazit komentáře

„Kamarád za volantem pořád věřil, že dojedeme až na vinohrad. Ten den hlásili krupobití. Cestou opravdu začaly padat kroupy. Nejdřív jako golfové míčky, pak jako tenisáky. Otočili jsme to, až když čelní sklo auta rozbila monstrózní kroupa. Přejeli jsme přes horizont a uviděli tornádo. I když jsme jeli na plný plyn, dorazili jsme až pár minut po něm,“ vzpomíná na rok staré události Štěpán Doležal z jihomoravských Hrušek.

Starost o malé rodinné vinařství na několik měsíců vystřídaly jiné povinnosti. Tornádo vzalo střechu jeho domu, jeho sestra přišla o stavení, které bylo před kolaudací a dům prarodičů zůstal bez štítu. Právě víno ale nakonec rodině pomohlo.

Investiční skupina RSBC finančníka Roberta Schönfelda spolu s Nadací Via totiž loni spustily projekt Tornádové víno. V srpnu pak mohly šesti vinařstvím přispět 350 tisíci korunami. Nadace a RSBC jednak nakoupily víno, druhak uspořádaly aukce, kde lahodný mok ze zasažených obcí dražily. V RSBC se nakonec rozhodli s projektem pokračovat dál, skrze nákupy vín od vinařů. Pomoc se rozrostla o jedno vinařství a další by měla následovat.

„Jednorázová pomoc byla pro obnovu zničených vesnic určitě naprosto zásadní. Škody byly ale obrovské, proto nám připadalo důležité v podpoře postižených pokračovat, protože následky tornáda se budou likvidovat ještě mnoho let,“ říká pro CzechCrunch Jana Zbortková z RSBC.

Robert Schönfeld a Zdeněk Mihalco

Foto: RSBC

Robert Schönfeld z RSBC a Zdeněk Mihalco z Nadace Via na aukci Tornádových vín

Aukce dohromady proběhly dvě. Jedna fyzická a jedna elektronická. S nákupy vína se tak podařilo vybrat 420 tisíc korun. „V současné ekonomické krizi bude regenerace regionu ještě složitější. Věříme, že jakýkoli nákup místním vinařům pomůže nastalou situaci přestát,“ dodává Zbortková.

RSBC chce proto oslovit i další společnosti, aby nákupem vín vinaře podpořili také. Projekt bude pokračovat minimálně do konce letošního roku. „Ale nevylučujeme, že i v roce 2023,“ uvádí Zbortková.

Pár minut, které změnily všechno

Číst příběhy jednotlivých rodin, které zasáhlo tornádo, není ani po roce lehké. Když Štěpán Doležal z úvodu textu viděl přes horizont tornádo, doma měl ženu a dceru. „Ženě jsem se nemohl dovolat a nikdo mi neotvíral. Už jsem se bál nejhoršího. Nakonec mi moje paní otevřela úplně vyděšená. Zatímco tornádo řádilo, schovala se s dcerou v náručí na podlahu koupelny, krčila se tam celé šílené minuty. Když jsem se konečně dobouchal, celá v šoku mi strašně vynadala,“ vypráví Doležal s tím, že v jejich vinařství Doležal v Hruškách se budou moci brzy zase věnovat vínu.

Hrozny i nosné konstrukce na vinohradech poničilo extrémní počasí rovněž ve vinařství Miroslavy Ježkové v Moravské Nové vsi. Její děda tu vysázel révu už v roce 1932. Pěstují víno ze starých odrůd a nemohlo se vlastně ani jmenovat jinak než Dědovo červené, Dědovo bílé a Dědovo růžové.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Když jsem viděla, že se žene bouřka, chtěla jsem jít zachraňovat své oblíbené olivovníky. Naštěstí mě syn vtáhl zpátky do domu. Tím mi nejspíš zachránil život,“ vypráví Ježková.

Podobné vzpomínky má i Iva Fic Tomanová z malého vinařství Tomanovi v Moravské Nové Vsi. Příchod tornáda popisuje slovy: „Šedo, šílený vítr, buchot. Dveře penzionu jsme chtěli rychle zavřít, ale nešlo to, celé se třásly. Bylo slyšet praskání a pukání skla. Měla jsem hrozný strach,“ líčí Tomanová s tím, že vinohrad u domu ležel úplně celý na zemi.

RSBC pomohlo i vinařství Miloslav Lano. Vzpomínají na to takto: „V domě, kde pan Lano vyrábí svá vína, žijí trvale jeho rodiče. Když jsme ho oslovili s nabídkou pomoci, byl v šoku a nejprve ji odmítl. ‚Ale já si od vás nemůžu nic vzít, já tady nemám trvalé bydliště.‘ Při návštěvě Moravské Nové vsi jsme ho sundávali ze střechy, kde právě skládal cihly a novou krytinu. Tak jako vyrábí vína vlastníma rukama, dal se i do oprav domu.“

Tornádová vína

Foto: RSBC

Tornádová vína

A ještě příběh pana Fily z vinařství Fila. Tornádo mu poničilo devět desetin plochy vinohradů. A nejen hrozny, zahubilo celé rostliny vinné révy. Bude trvat roky, než nově vysazené víno začne rodit.

I tady mluví za všechno vyprávění lidí z RSBC. „Pan Fila nám pomáhal s kontaktováním všech postižených vinařů a sám se tvářil, že nic nepotřebuje, protože ho tornádo nezasáhlo. Až ostatní prozradili, že má v podstatě zničený vinohrad. Když jsme se ho zeptali, jen pronesl: ‚Heleďte, mně se vlastně nic nestalo. Mám deset hektarů a devět z nich vzalo tornádo.‘ A že mu ještě jeden hektar zbyl, takže nějaké víno bude.“

Zbortková, která se po tornádu do zasažených obcí vydala, vzpomíná, jak byli obyvatelé Hrušek i Moravské Nové vsi neuvěřitelně odhodlaní dát vše do pořádku a hned sami začali s odklízením trosek. „Po tornádu se zdvihla obrovská vlna solidarity, takže pomoc přišla relativně rychle. Ale jak už jsem říkala, škody byly strašlivé. Myslíme si, že je pro místní nejdůležitější, aby se k nim vrátili turisté a prodávalo se víno. Na něm je postavená prosperita jižní Moravy,“ míní Zbortková.

Takže, je libo jednu lahev? Nebo raději hned několik?

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

reebok-mvp-x

Přečtěte si takéReebok nepřepočítal ceny. Tenisky za 90 eur stojí 90 korunChyba, nebo marketing? Reebok na e-shopu nepřepočítal eura na koruny a čeští zákazníci mají žně

Newsletter Weekly | Poslední vydání