Vesmírná společnost SpaceX je pro NASA stále větší partner a plní zakázky již bez velkých fanfár okolo. Výjimkou není ani dnešní den, kdy se k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) připojila nákladní loď Dragon, která patří právě do arzenálu firmy Elona Muska. Ve dvou tunách nákladu se už tradičně objevila i řada zajímavých předmětů. S nimi teď budou astronauti na ISS pracovat.

Raketa Falcon 9 s lodí Dragon odstartovala z floridského Kennedyho vesmírného centra v neděli ráno středoevropského času. Po startu, který dopadl přesně podle plánů, se samotná loď vydala automaticky na cestu k ISS, k níž se připojila dnes okolo 16.30. Mimochodem se jedná o první let, kdy SpaceX využilo svou zbrusu novou přistávací plošinu v Atlantiku, nazvanou A Shortfall of Gravitas.

Ačkoliv se celkově jedná už o třiadvacátý podobný let, teprve potřetí ho absolvovala vylepšená verze lodi Dragon. Ta například umožňuje, aby byl do vesmíru poslán i náklad, který po dobu cesty potřebuje přívod elektřiny. Typicky se jedná o experimenty, které potřebují chlazení, jak popisuje server Space.com.

Foto: NASA

Zásobovací loď Dragon na raketě Falcon 9 v hangáru

Jednou z hlavních položek v nákladu je třeba nový robotický pomocník, který vzešel ze spolupráce americké firmy Nanoracks s japonskou společností Gitai. Má velikost přibližně lidské paže, což je příhodné, protože je možné, že by ji někdy nahrazoval.

Idea je taková, že za astronauty, kteří jsou jinak na ISS poměrně vytížení, bude dělat rutinní práce, například za ně bude otáčet knoflíky nebo zapínat vypínače. Astronauti jej nejdříve vyzkouší uvnitř stanice, ale v budoucnu by mohl pomáhat i v exteriéru.

Tradičně se do vesmíru dostávají ale i živé organismy. U nich typicky astronauti zjišťují, jak budou reagovat na prostředí v mikrogravitaci. Součástí aktuální dodávky jsou tak všemožné rostliny, ale i mravenci nebo žábronožky.

Jeden z dalších experimentů budou astronauti zkoušet přímo na sobě. Jde o zařízení od německých výzkumníků, které bude měřit změny v kvalitě zraku. Předchozí zkušenosti totiž ukázaly, že astronauti po pobytu ve vesmíru často nevidí zcela dobře, což je jev, kterému chtějí vědci více porozumět.

Jak také upozornil Deník N, na ISS zamířil v nynějším letu i projekt s českou stopou. Výsledek projektu OSCAR-QUBE je diamantový kvantový magnetometr, který bude mapovat magnetické pole kolem Země. Jeho tvorbu vedl na univerzitě v belgickém Hasseltu Jaroslav Hrubý. Na let byl vybrán v rámci programu Evropské vesmírné agentury Orbit Your Thesis!

Let s označením SpaceX CRS-23 je součástí programu NASA Commerical Resupply Service. Společnost Elona Muska má nasmlouvaných nejméně dalších šest podobných letů, náklady na ISS v rámci programu posílá také společnost Northrop Grumman a její lodě Cygnus.