Rodná čísla mají zmizet jen z občanek, na řidičáku či v pase zůstanou, uvedl Bartoš

Kritiku, že rušení rodných čísel by bylo nákladné, odmítl vicepremiér Ivan Bartoš s tím, že rodná čísla nemizí. Nebudou už jen na občanských průkazech.

Eliška NováEliška Nová

obcanka

Foto: Státní tiskárna cenin

Občanský průkaz

0Zobrazit komentáře

K poslednímu prosinci příštího roku by měla z občanských průkazů zmizet rodná čísla. To vyvolalo vlnu nevole. Především proto, že rušení základního identifikátoru občana by podle kritiků stálo v době úspor příliš mnoho peněz. Místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš ale uvedl, že rodná čísla zmizí jen z občanských průkazů, v pasu nebo v řidičském průkazu by i nadále měla zůstat.

„Rodná čísla nebudou od roku 2025 uváděna v nově vydaných občankách, všude jinde zůstávají,“ uvedl na tiskové konferenci Bartoš s tím, že z občanek mají zmizet podle zákona z roku 2009. Jeho účinnost se několikrát odkládala, poslední odložení přitom počítá právě se začátkem roku 2025.

Důvodem je především ochrana osobních údajů. Podle zákona by se na občankách místo rodného čísla měly objevovat takzvané bezvýznamové identifikátory, které se podle Úřadu vlády už ve státní správě dlouhodobě používají. Identifikátory fungují tak, že si úřady mohou ověřovat různé informace, nelze z nich ale vyčíst žádné údaje o žadateli.

Jinými slovy, aniž by bylo jasné, o koho jde, pokud někdo žádá například o výhodu na nákup dálniční známky, identifikátor ověří z údajů ministerstva práce a sociálních věcí, zda je žadatel držitelem průkazu ZTP a má tedy na slevu nárok. Rodná čísla už nyní nepoužívají například systémy, jako jsou registr obyvatel nebo registr nemovitostí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Údajné rušení rodných čísel kritizovala analýza společnosti Grand Thorton a advokátní kanceláře Rowan Legal s tím, že by celá transformace stála dohromady 56 miliard korun, z čehož by veřejná správa zaplatila 14,8 miliardy a soukromý sektor 41,4 miliardy.

Bartoš uvedl, že analýza je účelová, přesto ale nechce bagatelizovat obavy z možných dopadů zákona. Problémem podle něj může být insolvenční rejstřík, který není upraven v souladu s architekturou eGovernmentu. Stejně tak může být potíž také s možným ohrožením stability základních registrů.

„V dalším kroku chci společně s mým týmem, spolupracovníky z Digitální a informační agentury i ministerstva vnitra analyzovat dopad zákona ve všech aspektech a posadit k jednomu stolu jak zástupce státu, tak soukromého sektoru, abychom našli společnou shodu,“ uvedl ministr. Stanovisko chce vydat k 1. červenci.

 Už příští rok by mohly začít mizet i samotné občanky.

Do té doby chce zjistit, zda by nebylo vhodné účinnost zákona opět odložit. A to například právě kvůli insolvenčímu rejstříku. „Je možné, že bude třeba zvolit lepší řešení, máme na to čas. Pokud se ukáže, že náklady jsou v tuto chvíli v rámci rozpočtu neúnosné, dají se klidně odložit,“ řekl Bartoš

Zatímco rodná čísla by měla z občanských průkazů zmizet právě od začátku roku 2025, už příští rok by mohly začít mizet i samotné občanky. V roce 2024 by totiž v Česku měla začít fungovat elektronická občanka, která má sloužit jako plnohodnotná alternativa fyzického průkazu. To znamená, že by plastovou kartičku mohli lidé nechat doma a prokazovat se elektronickou verzí.

Se sexuálním obtěžováním se setkala každá druhá vědkyně. Docházelo k němu i v posledních pěti letech

V problematice sexuálního obtěžování má společnost ještě co zlepšovat. Překvapivě často k němu totiž dochází i na vědeckých pracovištích.

49 % vědkyň se osobně setkalo se sexuálním obtěžováním na pracovišti

0Zobrazit komentáře

Sexuální obtěžování na pracovišti může mít mnoho podob. Ať už jde o nevhodné slovní projevy, sexistické chování nebo dokonce fyzické jednání sexuální povahy, jde o akt, který zasahuje do důstojnosti člověka, může ohrozit jeho duševní, v extrémních případech i fyzické zdraví a vytváří nepřátelské i ponižující prostředí. A ukazuje se, že se dotýká i vědecké obce. Podle nové studie se s ním totiž na svém pracovišti osobně setkalo 49 procent dotazovaných vědkyň.

Do studie, kterou provedla nadace L’Oréal, se zapojilo 5 200 vědeckých pracovníků ve 117 zemích. A ze zmíněných 49 procent vědeckých pracovnic téměř polovina datovala sexuální obtěžování do posledních pěti let. Více než polovina dotázaných pak přiznala, že tento zážitek měl negativní dopad na jejich pokračování ve vědecké kariéře a jedna ze čtyř obětí se na svém pracovišti necítila bezpečně.

Výsledky studie potvrzují též zjištění projektu Horizont 2020 UniSAFE, na němž se podílí také Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR. Průzkumu se zúčastnily univerzity z patnácti evropských zemí včetně Česka a zapojilo se do něj více než 42 000 respondentů a respondentek.

„S nějakou formou genderově podmíněného násilí mělo zkušenost 62 procent účastnic a účastníků výzkumu, ale pouze 13 procent osob tuto skutečnost nahlásilo. Tento fakt ukazuje, že problém je nutné řešit systémově a nastavit pro univerzity a instituce konkrétní procesy, které se zaměří nejen na to, jak v takové situaci reagovat, ale také, jak jí předcházet,“ dodává Marcela Linková, vedoucí výzkumného oddělení NKC – gender a věda.

zeny-ve-vede

Foto: L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Výsledky studie byly představeny u příležitosti vyhlášení laureátek programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Ze studie provedené nadací L’Oréal dále vyplynulo, že sedm z deseti vědců a vědkyň je toho názoru, že o genderově podmíněném a sexuálním násilí ve výzkumné oblasti se dostatečně nemluví, a dvě třetiny z nich se domnívají, že neexistují dostatečná a účinná opatření k prevenci nebo k boji proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti.

O změnu a snížení počtu případů obtěžování především ve vědeckém sektoru aktuálně usiluje ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace. „V budoucnu by instituce měly získávat finanční prostředky i na základě toho, zda mají nastaveny vhodné procesy a postupy v oblasti lidských zdrojů, včetně genderové rovnosti. Pokud budou chtít vedoucí vědeckých organizací získat dobré hodnocení v oblasti rozvoje lidských zdrojů, budou nuceni tyto postupy zavést,“ říká Štěpán Jurajda, náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace.

Genderově podmíněné násilí souvisí i s předsudky, které se pojí se ženou a její „rolí matky“. Ty totiž způsobují odliv vědkyň z oboru, jelikož vysoký počet žen badatelskou kariéru opouští právě v souvislosti s rodičovskou dovolenou. Problémem je jednak špatné nastavení systému hodnocení, ale také společenská předpojatost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Vědkyně-matka velmi často nebývá považována za stoprocentní vědkyni, jelikož se nemůže plně soustředit na vědu. Toto je základní stereotyp a předsudek, který mezi vedoucími týmů a institucí vůči vědkyním bohužel stále panuje,“ komentuje problematiku návratu do výzkumu po rodičovské pauze Marcela Linková.

klara-polednikova-1-5

Přečtěte si takéStala se mistryní, překonala rakovinu a učí ženy boxovat pro radostV nouzi utíkej, ví od trenéra. Stala se mistryní, porazila rakovinu a ženy učí boxovat pro radost

Nadace L’Oréal se tématem žen ve vědě zabývá 25 let ve spolupráci s UNESCO v rámci programu For Women In Science. V České republice je program znám jako L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě a od roku 2006 ocenil 47 vědkyň. Mezi nimi byla loni například Eva Krupičková Pluhařová, která hledá řešení, jak přeměnit oxid uhličitý na užitečné látky.

Letošními laureátkami jsou Pavla Eliášová, která se zabývá vývojem katalyzátorů z nových materiálů pro přeměnu oxidu uhličitého na takzvaná solární paliva, Michaela Fencková, jež pomocí mušky octomilky zkoumá geny a jejich defekty přispívající k neurovývojovým poruchám, a Veronika Vymetálková. Ta se snaží odhalit ukazatele v krvi pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku.