Karel Havlíček míří do čela pražské kandidátky hnutí ANO a chce oslovit podnikatele i liberálnější voliče. V rozhovoru pro podcast Crunch s Čestmírem Strakatým vysvětluje, jak hnutí vyvažuje různé názorové proudy, kde hodlá najít kvalitní kandidáty pro sněmovní volby nebo proč ještě čeká na volební program hnutí Stačilo nebo SPD, i když už nyní porušují jeho ideologickou podmínku pro případnou spolupráci – setrvat v EU a NATO.

Celý díl si můžete pustit ve videu níže, na YouTube nebo Spotify. Nyní přinášíme přepis toho nejzajímavějšího, co v rozhovoru Karla Havlíčka s Čestmírem Strakatým zaznělo.

Budete lídrem kandidátky hnutí ANO v Praze. Jste tedy tím liberálnějším, podnikatelsky orientovaným členem hnutí, který má oslovit liberálnější voliče?
Určitě jsem v rámci hnutí ANO ten, kdo míří na podnikatelský sektor. Strávil jsem třicet let v byznysu, vedl průmyslový holding, byl předsedou Asociace malých a středních podniků a živnostníků a také jsem byl ministrem průmyslu. Troufám si tvrdit, že byznys opravdu dobře znám. Komunikuji s podnikateli trvale a průběžně, což je má hlavní parketa v hnutí ANO. Jsem pragmatik, hodně tržně orientovaný, ale zároveň mám sociální záklopku.

Rozdíl mezi tím, jak mluvíte vy, jak mluví Andrej Babiš a jak někteří další poslanci hnutí ANO, je poměrně výrazný. Dá se říct, že to odpovídá snaze být „catch-all party“ a oslovit co nejširší spektrum voličů. Není to ale až schizofrenní?
Neřekl bych schizofrenní. Odpovídá to tomu, že jsme dnes největší politickou stranou s podporou možná 33 nebo 34 procent voličů. Pokud mám správná čísla z posledních průzkumů, vedeme ve všech kategoriích – ať už co se týče vzdělání nebo věku. Udržet takto silnou pozici není jednoduché. V hnutí ANO máme lidi více tržně orientované, jako jsem já, a pak i ty více sociálně zaměřené. Někdy to znamená složitější hledání kompromisu, ale nakonec vždy najdeme rozumné řešení.

Pak se ale může zdát, že některým voličům musíte lhát. Ne všichni chtějí to samé a ne všechny kroky mohou konvenovat všem skupinám.
Není to o lhaní, spíše o hledání kompromisu. Například někdy vedu spory s Alešem Juchelkou, který má na starosti sociální agendu. Já jsem více pro-podnikatelsky zaměřený, zatímco Aleš hájí zájmy zaměstnanců a sociálně slabších. Ale právě proto, že nejsme ideologicky vyhranění, jsme schopni dojít k pragmatickým řešením.

Vaše strana ale zažila velké změny ve svých postojích. To, co hnutí ANO prosazovalo v roce 2013, 2017, nebo 2019, je dnes často úplně jiné. Dá se vašim postojům ještě věřit?
To není jen o nás, ale i o měnící se situaci. Například náš postoj k Evropské unii v roce 2014 nebo 2015 byl jiný, protože tehdy byla i Unie jiná. Dnes jsme v situaci po energetické krizi a během války. Musíme reagovat na měnící se podmínky a přiznat si, že to, co jsme říkali před pár lety, možná nebylo úplně správné.

Není to ale jen o tom, že se přizpůsobujete tomu, co chtějí voliči, abyste měli dobré výsledky? Co vlastně za tím vším stojí?
Samozřejmě se částečně přizpůsobujeme. Je to o tom, že reagujeme na situaci. Například během covidové krize jsme spolu s ODS a SPD prosadili zrušení superhrubé mzdy. Tehdy jsme říkali, že je to na dva roky. Situace se ale změnila – přišla energetická krize, lidé zchudli, a tak si musíme přiznat, že některé tržní přístupy už nejsou v současné situaci udržitelné.

Podobně ale dnes argumentuje i premiér Petr Fiala, když tvrdí, že museli porušit některé sliby kvůli změněné situaci. Vy ho za to kritizujete. Není to dvojí metr?
Rozdíl je v tom, že Petr Fiala ještě na konci roku 2022 tvrdil, že daně nezvýší, a to už v době kulminující energetické krize. Přesto pár týdnů poté zvýšil prakticky všechny daně.

To přece není pravda.
Dobře, ne všechny daně, ale byla to změna, kterou pocítilo mnoho lidí, zejména živnostníci. Pro ně jsou zvýšené odvody zásadní zásah, často větší než samotná daň. Ať už to nazýváme daní, nebo odvody, pro ně je to zásadní dopad.

Ale odvody přece nejsou daně.
Možná je to slovíčkaření, ale z pohledu živnostníků je to jedno. Pro ně to znamená zásah do jejich rozpočtů, který pocítí stejně jako daň. Ještě pár týdnů předtím, než to zavedli, navrhoval to ministr Jurečka, zatímco ministr Stanjura to zpochybňoval, že nic takového nenastane. Zvýšili daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent nebo daň z nemovitosti. K tomu to zvýšení poplatků za regulované složky energie funguje na firmy stejně jako daň – jde o povinné platby, které musíte zaplatit. Jen tomu říkáme jinak.

Ale přece to není daň.
Samozřejmě, že ne v klasickém smyslu, ale jde o povinný desátek, poplatek, který firmy musí zaplatit, a pro ně je to zkrátka další náklad.

Dostanou se noví lidé na ministerské a poslanecké posty, nebo budete dál kumulovat funkce, jako to dělají například Alena Schillerová, Richard Brabec nebo Jan Bělica?
Je to naše slabé místo, to říkám otevřeně. Nám se nelíbí kumulace funkcí, ale bohužel se nám to teď sešlo. Hnutí ANO roste a popravdě, vítězíme rychleji, než stíháme doplňovat lidi. Zvítězili jsme dominantně v krajských volbách, předtím jsme uspěli v komunálních volbách, máme slušný výsledek v Senátu a vyhráli jsme eurovolby. To samozřejmě znamená, že velké množství našich lidí obsadilo významné pozice.

Teď jsme před parlamentními volbami a předpokládáme, že budeme mít víc poslanců než dnes. Počítáme s tím, že zvítězíme a půjdeme do vlády. Najít schopné lidi pro exekutivu – tedy ty, kteří mají odborné kompetence, manažerské schopnosti, psychickou odolnost a umí dobře komunikovat – není jednoduché.

Pokud vím, do vlády mají jít například europoslanci Jaroslav Bžoch, Jana Mračková Vildumetzová a Klára Dostálová. Jsou takto uvedeni na webu vaší stínové vlády.
To bych takhle neříkal. Tito lidé jsou zatím ve stínové vládě, kde dnes suplují a odvádějí dobrou práci, například v oblasti kultury.

Může se zdát, že máte malý okruh lidí, které opakovaně nasazujete do různých voleb. Například Jana Mračková Vildumetzová v krajských volbách i do Senátu, Klára Dostálová ve sněmovních volbách. Je to záměr?
Není to dobře, a uvědomujeme si to. Teď se chceme soustředit na sestavení vlády. Zároveň ale pracujeme s dalšími lidmi, takzvanými „krajánky“ – což nejsou jen lidé z krajů, ale i ti, kteří zatím nejsou tolik vidět, ale mají schopnosti. Je to jako skládání hokejového týmu na mistrovství světa. I když máte dobrý základ, občas sáhnete po posile z NHL.

S těmi „krajánky“ ale přichází také řada problémů. V hnutí ANO se už objevilo mnoho korupčních skandálů a lidé museli odstupovat. Primátor Chomutova Marek Hrabáč, moravskoslezský hejtman Jan Krkoška, primátor Pardubic Martin Charvát – ti všichni měli manipulovat se zakázkami, nebo uplácet. Jak to vysvětlíte?
Samozřejmě se to stává, ale podstatné je, jak reagujeme. Pokud se ukáže, že někdo v hnutí selhal, ANO se těchto lidí okamžitě zbaví. To je zásadní rozdíl oproti jiným stranám. Podívejte se třeba na STAN a kauzu pana Půty. I přes dlouhé vyšetřování je stále v čele kraje, což u nás nepřichází v úvahu.

Opoziční kritici ale namítají, že hnutí ANO je ve své velikosti stále plné kauz. Bylo by to tedy spíš o reflexi vaší vlastní volby lidí než o velikosti hnutí.
Máte pravdu, že občas někdo uvízne, protože si nemůžeme stoprocentně prověřit každého. V Ústeckém kraji se ukázalo, že policie sledovala konkrétního člověka, a nikdo to nevěděl. Důležité ale je, jak jsme schopni jednat.

Vaše ambice je vládnout samostatně. Počítáte s tím?
Samostatná vláda by byla ideální scénář, ale jsem pragmatik. Mám velké ambice a chci mířit na absolutní vrchol, i když vím, že výsledek může být jiný.

Když jste byl na kongresu Motoristů, zaznělo, že hnutí Motoristé chtějí vládnout s hnutím ANO. Jak na to reagujete?
Na kongresu to otevřeně zaznělo, stejně jako to říká SPD nebo, pokud se nepletu, paní Konečná.

Paní Konečná ale říká, že je komunistka, a dodává, že chtějí vystoupit z NATO i z Evropské unie, případně uspořádat referendum. Jak se k tomu stavíte?
My jsme nikdy neřekli, že s nimi budeme vládnout. NATO, Evropská unie, a dokonce i diskuze o referendu jsou pro nás tenkou červenou linií. O tomto vůbec nebudeme jednat, tečka.

Shodnete se na tom s ostatními poslanci hnutí ANO?
Na tomto bychom se měli shodnout, i když stoprocentní shodu nikdy nenajdete. Hnutí má své vedení, které reprezentuje členskou základnu, a podstatné je, že vedení ANO nikdy nevyslalo signál, že by něco takového připouštělo. Jsem viditelným a důležitým členem vedení ANO a říkám jasně: vystoupení z EU a NATO nepřipadá v úvahu.

Ale pokud dvě strany, jako SPD a KSČM, dlouhodobě říkají, že chtějí referendum nebo vystoupení z EU a NATO, není to dostatečný důvod je rovnou vyloučit jako potenciální partnery?
Budeme čekat, co bude v jejich programu. To je normální. Pokud by v programu měly tyto věci, není se o čem bavit.

Nepůsobí to jako čekání na to, jestli náhodou nezmění názor?
Ne. Pokud přijdou s programem obsahujícím vystoupení z NATO nebo EU, diskuze tím končí.

Co ostatní strany? Třeba Motoristé?
Ano, na kongresu Motoristů jsem byl. Pan Babiš už zmínil, že si s nimi dokážeme představit spolupráci, protože jsme v Evropě partnery v rámci skupiny Patriotů. Ale to neznamená, že už je to potvrzené.

A co Starostové?
To si představit nedovedu. Ve Středočeském kraji jsme byli jejich největšími kritiky. Dělal jsem všechno pro to, aby STAN dále neřídil Středočeský kraj.

Zdá se, že vám zbývají opravdu jen Motoristé.
Možná budeme sami, možná nás někdo podpoří. Těžko teď říct, co bude po volbách.

Co říkáte na to, že předseda mladých Motoristů Matěj Gregor byl dříve členem hnutí, které prosazovalo odchod z EU?
Toho konkrétního člověka neznám. Ale nechci posuzovat celou stranu podle jednoho člena. V každém hnutí najdete někoho s odlišnými názory.