Česká IT skupina Unicorn už před lety začala přesedlávat z prostého „prodávání specialistů“. Vsadila na budování vlastního vesmíru softwarových řešení a hotových produktů. A tento krok už přináší výsledky. „Na poměry ekonomické situace v Evropě bych řekl, že se nám daří velmi dobře. Rosteme rychleji, než jsme plánovali,“ říká Jan Jaroš, generální ředitel Unicorn Systems. Letos tuzemská softwarová firma míří k pokoření šestimiliardového obratu.

Kromě dodávek softwarových řešení pro přední hráče v energetice, bankovnictví, automotive a dalších odvětvích, které Unicorn zajišťuje po celém světě prostřednictvím 26 vývojových center, se na úspěchu významně podílí i soukromá vysoká škola, kterou skupina od roku 2007 provozuje v Praze. Studijní programy zaměřené na softwarový vývoj, umělou inteligenci a datovou analýzu zde v současné době studuje téměř tisícovka studentů. „A 250 dalších si dělá některý z našich mikrocertifikátů,“ poodkrývá Jaroš novinku, kterou Unicorn University nedávno představila.

V rozhovoru pak vysvětluje, jak se mění digitální vyspělost českých i zahraničních firem, a nastiňuje budoucnost vzdělávání vystavěnou na flexibilitě a modulárním doplňování aktuálně potřebných znalostí. Na příkladu aktuální kauzy kolem výpadku elektřiny na pyrenejském poloostrově ilustruje i sílu dat v energetice a vyjadřuje se také k nehodě vrtulníku, se kterým tvrdě přistál majitel skupiny Vladimír Kovář.

Jaký je z pohledu Unicornu zatím rok 2025?
Letos míříme na obrat šest miliard korun a zatím to vypadá nadějně, i když je před námi stále polovina roku a je příliš brzy na úplné závěry. Zajímavé je, že rosteme rychleji, než jsme plánovali, především v zahraničí a na prodeji produktových řešení. To je v podstatě náš dlouhodobý sen, protože dodávání komplexních řešení nabízí klientům mnohem větší přidanou hodnotu než pouhý nákup pracovní síly v rámci sourcingu (poskytování jednotlivých specialistů do týmů klienta – pozn. redakce). Klesá také podíl zakázek na infrastruktuře, což je celkem logický důsledek toho, že většina firem už přešla do cloudu. A tam je to mnohem více o průběžném nákupu služeb než o jednorázových investicích.

A samozřejmě nemůžu zapomenout na Unicorn University. Tam se nám daří dlouhodobě zvyšovat počet studentů, ať už v klasických studijních programech, nebo v rámci mikrocertifikací, jejichž nabídku průběžně rozšiřujeme.

Když jste zmínil mikrocertifikáty, o co vlastně jde?
Je to přirozená odpověď na změny, které probíhají na trhu práce. A ty jsou radikální, protože dnes se musíme učit novým věcem v podstatě bez přestávky. V mnoha oborech tak přestává závazek ke studiu na pět let dávat smysl a vznikla poptávka po studiu v kratších kurzech zaměřených na to, co zrovna lidé ke své práci potřebují. Přesně to nabízejí mikrocertifikáty. V současnosti máme na Unicorn University třináct krátkých kurzů, jejichž absolvováním získáte oficiální osvědčení o schopnostech například programování v určitém jazyce nebo znalostech práce projektového manažera.

A kdo mi pak takový certifikát uzná?
Kurzy stavíme podle standardů ECTS a EQF, takže jsou uznávané celoevropsky. A zajímavé je, že díky účasti v kreditovému systému je lze propojit se studijními programy například na Unicorn University. To brzy zcela změní pohled na vyšší vzdělávání, protože skrze mikrocertifikáty si zvládnu sestavit a vystudovat celé portfolio předmětů. A když si k němu dodělám bakalářskou nebo diplomovou práci, nic nebrání tomu, abych získal vysokoškolský titul.

Vraťme se k růstu softwarového byznysu Unicornu v zahraničí. Na kterých trzích se vám nejvíc daří?
Pokud to vezmeme čistě geograficky, tak největší podíl nám pořád generuje západní Evropa – s oblibou říkám, že děláme systémy od Irska po Řecko a od Finska až po Kypr. K tomu se přidal Blízký východ a Saúdská Arábie, kde jsme projekty zejména pro energetiku začali dělat před necelým rokem a plánujeme tam otevřít lokální pobočku. Spolupracujeme na migraci on-prem řešení do cloudu se společností Pluxee (dříve Sodexo – pozn. redakce), která se specializuje na zaměstnanecké benefity. Díky tomuto partnerství se dostáváme kromě evropských zakázek také k projektům ve Střední a Jižní Americe nebo v Asii. Nejvíc jsme ale nadšení, že se nám daří kromě zakázkového vývoje řešení na míru růst na prodeji vlastních produktů.

Které produkty myslíte?
Vlastně cokoli z našeho Unicorn Universe. Je to digitální stavebnice nástrojů a systémů, které otevírají dveře k tvorbě digitálních dvojčat a modelování byznysových procesů. Není to jen low-code platforma, ale komplexní systém, který běží v bezpečném cloudu a lze ho snadno integrovat s umělou inteligencí a internetem věcí. Loni na podzim si našeho snažení všimli i analytici na konferenci společnosti Gartner a naše pojetí platform engineeringu jim přišlo jako vysoce konkurenceschopné. To nám udělalo obrovskou radost, protože to vlastně znamená, že veškerý čas a energie investované do takto komplexního díla měly smysl.

To vypadá jako obrovský projekt. Jak dlouho jste platformu vyvíjeli?
Přesné číslo k investici nemáme, platformu vyvíjíme vlastně po celou dobu naší existence. Poslední zásadní verzi jsme nastartovali v lednu 2015. Tehdy nové vizi skoro nikdo nevěřil, ale perfektně jsme se trefili a teď máme obrovskou konkurenční výhodu. Protože jde o produkt – a jak je v oboru známo, produkt není nikdy hotový – pracujeme na něm neustále dál. Před rokem jsme do platformy ve větší míře zapojili umělou inteligenci a Unicorn Universe plánujeme rozšiřovat dál, protože každý den přicházíme na to, co můžeme dělat lépe, co přidat.

Daří se vám rozšiřovat komunitu vývojářů, kteří Unicorn Universe používají?
V Unicornu máme zhruba 500 lidí, kteří v platformě vyvíjejí každý den. Rychle nám rostou i počty vývojářů na straně našich klientů, které průběžně školíme. Například na projektu pro Cornet už pracují další dvě firmy, které pro ně v Unicorn Universe paralelně vyvíjejí další aplikace. S platformou se setkávají také studenti vysoké školy Unicorn University a myslím, že se brzy budeme bavit o tisících vývojářů, kteří s naší stavebnicí aktivně pracují.

Zmínil jste, že klíčovým odvětvím je pro vás energetika. Nedávno došlo v Portugalsku a Španělsku k přetížení přenosové sítě a následnému blackoutu. Je to něco, čemu software dokáže předcházet?
Energetika hraje v našem portfoliu stále významnější roli, v červnu jsme podepsali nový tříletý kontrakt s irským provozovatelem přenosové soustavy v hodnotě 1,4 miliardy korun a budeme řídit přechod tamní energetiky k obnovitelným zdrojům. Silní jsme zejména v energetickém obchodu, kde nabízíme naše nástroje Damas, Griffin a Lancelot. Celý sektor prochází transformací směřující k dekarbonizaci, decentralizaci a digitalizaci, což minimálně v celé Evropě vyžaduje masivní investice do IT. Už to není jen o výrobě elektřiny, ale i o koordinaci celé přenosové soustavy a zajištění její bezpečnosti, což je v kombinaci s vyšším zastoupením obnovitelných zdrojů v energetickém mixu obrovská výzva.

Celé se to dnes odehrává v reálném čase a stačí shoda několika náhod, aby došlo k výpadku. Zasvítí trochu víc slunce, v přenosové síti se něco rozbije a máte na krku výpadek, jaký nedávno zažilo Portugalsko a Španělsko. Software a data mohou pomoci tyto situace predikovat, a i když nezabrání všemu, zrychlují diagnostiku problémů a následnou nápravu. A přesně takové možnosti v současné chvíli s našimi portugalskými klienty hledáme.

Často hovoříte o digitálních dvojčatech a umělé inteligenci. Jak tyto koncepty mění byznys a proč by se o ně firmy měly zajímat?
Jsem přesvědčený o tom, že digitální dvojče dnes potřebujete v podstatě pro cokoli. Digitálním dvojčetem toho, že jsem včera zaplatil nákup v obchodě, je účtenka v mobilu. Úplně stejně funguje digitální dvojče obráběcího CNC stroje nebo transformátorové stanice v přenosové soustavě. Každá podepsaná smlouva může mít své digitální dvojče. Dnes potřebujete mít k dispozici informace o všem, protože éra papíru v šanonech je dávno pryč.

To zní jako obecná digitalizace, o které se v českém kontextu mluví dlouhá léta. Nejsme už mnohem dál, u AI agentů a virtuálních asistentů?
Převést analogové informace z papíru do digitální podoby je jen první krok. Nedávno vyšlo hezké video, ve kterém šéf Microsoftu říkal, že s nástupem AI agentů končí prodej softwaru jako služby, jak ho známe. Takže ano, je potřeba mnohem víc – už nejde mít software s natvrdo nakódovanými funkčnostmi. Umělá inteligence se s námi bude bavit, dobře se ptát a následně začne propojovat data tak, aby vytvořila lepší byznys, lepší predikce a lepší rozhodnutí. Problémem je, že podle výzkumů není 80 procent dat na světě ve formátu, kterému by umělá inteligence rozuměla. Obrovský kus práce bude tedy transformovat data ve firmách do strojově srozumitelné podoby.

Vidíte na cestě k této poměrně radikální vizi budoucnosti nějaké další překážky?
Bude to pro svět znamenat obrovsky náročnou změnu přemýšlení. Musíme si uvědomit, že umělá inteligence je další člen týmu. Nikoho nenahradí, ale rozšíří možnosti firmy. Musíte ji věci naučit, kontrolovat, zadávat jí práci a také ji zaplatit – výpočetní výkon stojí spoustu peněz. Je třeba na ni dohlížet a mít schopnost kritického myšlení, abyste posoudili, jestli výsledky, které vám dává, jsou pravdivé, nebo jestli si vymýšlí a jen vám maže med kolem pusy. Výzvou bude i to, čeho se už delší dobu bojím. Když AI dáme příliš lidskou tvář, možná si s ní budeme povídat raději než s reálným člověkem, což může ohrozit mezilidské vztahy do budoucna. Nemluvě o tom, jak velký kus důvtipu a práce bude potřeba, abychom poznali, co je skutečnost a co generovaná realita. To všechno je teď před námi.

Jak konkrétně umělou inteligenci využíváte ve vaší každodenní práci?
Nedávno jsem si dělal krátký přehled, k čemu všemu umělou inteligenci používáme v celé firmě. Ten seznam je na několik stránek. Na helpdesku, v security provozu k detekci anomálií, k plánování schůzek, k vytváření školení z dokumentace, ve vývoji jako co-piloty, v marketingu, pro HR procesy, v obchodě při tvorbě nabídek… a mohl bych pokračovat. Používáme ji opravdu na každém kroku, každý den.

To je působivý seznam. A co vy osobně? Jak umělá inteligence změnila vaše pracovní návyky a čeho se v souvislosti s ní nejvíce obáváte?
Přestal jsem třeba úplně používat Google. Když něco potřebuji, rovnou to píšu do ChatGPT, protože má schopnost provázat mnohem více zdrojů a doptávat se. Pokud řeším něco pracovního, tak máme k dispozici Terri, která integruje jak ChatGPT, tak má přístup k firemním datům, která jsou pod přístupovými právy. To mimochodem vede k tomu, že předěláváme naše weby tak, aby jim rozuměla umělá inteligence, nejen aby je dobře indexoval Google. Promptování mě navíc baví, je to svým způsobem návrat ke kořenům, k programování, které se se mnou táhne od mých dvanácti let.

Na konec se musím zeptat na zakladatele společnosti Vladimíra Kováře, který v dubnu havaroval s helikoptérou. Je v pořádku a dotkla se jeho nehoda chodu firmy?
Vladimír s vrtulníkem přistál opravdu tvrdě, ale je to také tvrdý chlap a rychle se dává do pořádku. Pokračuje ve své každodenní práci v roli vlastníka, hlavního byznys architekta a hlavního softwarového architekta. Na chodu firmy se jeho nehoda v zásadě nijak neprojevila. Pracujeme dál naplno a makáme, co nám síly stačí. Takže všechno je tak, jak má být.