Roztočit a odpálit. Americký startup úspěšně vyzkoušel nový a levnější způsob, jak dostat náklad na oběžnou dráhu

Jiří SvobodaJiří Svoboda

spinlaunch_1

Foto: SpinLaunch

Odpalovací mechanismus od SpinLaunch

0Zobrazit komentáře

Raketové motory se zažehnou a desítky tun kovu, paliva, nákladu a občas i lidí se zvedají za obrovského burácení a oblaků kouře od zemského povrchu. Více než šedesát let od začátků vesmírného bádání se tento princip startování letů de facto nezměnil. Zcela obrátit toto zažité paradigma se ale teď snaží kalifornský startup SpinLaunch.

Pokud toto jméno slyšíte poprvé, není se čemu divit. Firma pod vedením šéfa Jonathana Yaneyho vznikla v roce 2014 v tajnosti, ale až letos se více otevřela světu. Jak totiž popsal server CNBC, SpinLaunch 22. října poprvé vyzkoušel svůj futuristický odpalovací systém, který nevyužívá nic jiného než starou dobrou kinetickou energii.

Stavba se skládá především z velké kruhové vzduchotěsné komory a krátkého tubusu namířeného do oblak. Uvnitř se pak nachází rameno, na jehož konci je připevněná malá raketa. Rameno se pomocí elektrických motorů roztočí do rychlosti tisíců kilometrů za hodinu a v jednom okamžiku, za méně než milisekundu, se z jeho konce oddělí raketa a vystřelí skrz tubus do vesmíru.

Přesněji řečeno se tak nejedná o raketu, ale o projektil, který je schopný překonat nejhustší vrstvy atmosféry, což za normálních okolností vyžaduje obří množství paliva. Palivo ale znamená hmotnost navíc a hmotnost navíc opět více paliva. Je to základní princip raketové rovnice, který v minulosti způsobil třeba to, že více než 90 % hmotnosti rakety Saturn V, která lidstvo vynesla z povrchu Země při cestě na Měsíc, bylo právě palivo.

Ať už je nicméně náklad těžký jakkoliv, musí dosáhnout rychlosti přes 7,8 kilometru za sekundu, aby se dostal na oběžnou dráhu Země. Taková rovnice už ale neříká, jak takto vysoké rychlosti dosáhnout. A řešením proto nemusí být nutně raketový motor, ale i prostá kinetická energie z rotace.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

SpinLaunch si zatím většinu technických detailů nechává pro sebe. Pouze zveřejnil, že při testovacím letu roztočil raketu na 20 procent maximálních otáček – a i tak byl schopný dosáhnout výšky „v nižších desítkách kilometrů“. I projektil tohoto startupu nakonec podpoří raketový pohon, ale díky zažehnutí ve vyšších vrstvách atmosféry zdaleka nebude třeba tolik paliva jako při startu raket ze Země.

Jonathan Yaney se podle svých slov inspiroval u výzkumného počinu, který vznikl už před více než padesáti lety. Projekt HARP byl společným úsilím kanadské a americké vlády a v jeho jádru bylo v podstatě obrovské dělo (fungující na principu běžné střelné zbraně), které vystřelovalo do vyšších vrstev atmosféry projektily s výzkumnými senzory. Maximálně dosáhly výšky 180 kilometrů.

spinlaunch_2

Foto: SpinLaunch

Anatomie projektilu od SpinLaunch

SpinLaunch chce svým vynálezem radikálně snížit náklady na start rakety. Ty nejlevnější jsou dnes v jednotkách milionů dolarů, ovšem mladý kalifornský startup je schopný vypálit až 200 kilogramů nákladu za cenu pod půl milionu dolarů. Nápad už zaujal i řadu investorů – jak ukazují záznamy serveru Crunchbase, SpinLaunch získal ve dvou investičních kolech minimálně 75 milionů dolarů (1,65 miliardy korun) od entit jako Airbus nebo Alphabet, mateřské společnosti Googlu.

Startup svůj pilotní let předvedl v Novém Mexiku u kosmodromu Spaceport America. Jedná se místo, které vybudovala jiná vesmírná firma, Virgin Galactic. Podle Yaneyho však odsud startovat v budoucnosti nebude. Aktuálně tak hledá pobřežní lokalitu a první ostré starty plánuje na rok 2024. V ideálním případe by se v systému od SpinLaunch mohlo odpalovat až několik desítek projektilů za den.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Loni letělo SpaceX s astronauty poprvé. Teď je vyneslo na Mezinárodní vesmírnou stanici už počtvrté

Jiří SvobodaJiří Svoboda

spacexcrew3_fc1sibnuyaqhgdr

Foto: SpaceX

Posádka mise SpaceX Crew-3

0Zobrazit komentáře

Vesmírná společnost SpaceX se stále více prosazuje jako spolehlivý partner pro americkou agenturu NASA a provoz jejích raket se stává de facto rutinní záležitostí. Dokazují to i události dnešní noci, kdy na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) úspěšně zakotvila loď Crew Dragon se čtyřmi novými astronauty. Jedná se o misi s označením Crew-3 a její posádka se původně měla na oběžné dráze potkat se svými předchůdci. Kvůli zdržením k tomu ale nedošlo.

Mise Crew-3 započala ve čtvrtek krátce po třetí hodině ranní středoevropského času, kdy raketa Falcon 9 odstartovala z floridského mysu Canaveral. Původně byl let plánován už na 31. října, NASA jej však byla nucena opakovaně odložit z důvodu špatných povětrnostních podmínek. Sešlo také z původního plánu, kdy měly být na ISS na osm dní posádky Crew-3 i Crew-2 pospolu, i se svými dvěma loděmi Dragon.

Předání pomyslného žezla se nakonec uskutečnilo nepřímo. NASA a SpaceX se rozhodly, že misi Crew-2 pošlou zpět k Zemi dříve, v úterý nad ránem tak její posádka úspěšně přistála v Atlantiku. Dva američtí, jeden japonský a jeden francouzský astronaut už tak strávili ve vesmíru 199 dní z původně 180 plánovaných.

To současná mise Crew-3, jež na Mezinárodní vesmírné stanici funguje teprve pár hodin, probíhá zatím podle již známých scénářů. Když loď Crew Dragon svištěla krátce po nočním startu na oběžnou dráhu, na plošině v Atlantickém oceánu úspěšně přistál první stupeň rakety Falcon 9. Cesta na ISS pak Dragonu trvala přibližně dvaadvacet hodin.

spacexcrew3_fcu6k-mucaioutp

Foto: SpaceX

Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon připravena ke startu

Jedná se o celkově pátý let s posádkou, který SpaceX absolvuje, s tím, že čtyři z nich byly na ISS. Na palubě jsou tentokrát tři američtí astronauti, jmenovitě Raja Chari, Thomas Mashburn, Kayla Barronová, a německý astronaut Evropské vesmírné agentury Matthias Mauerer, pro něhož je to zároveň první vesmírný let. V misi Crew-3 si svou premiéru odbývá i zbrusu nový kus lodi Crew Dragon, takzvaný Endurance.

Americko-německá posádka tak na ISS doplnila ruskou část expedice a stráví na oběžné dráze i Vánoce a Nový rok. Jejich návrat je v plánu na konec dubna 2022, zatímco mise s pořadovým číslem Crew-4 by měla odstartovat ze Země 15. dubna téhož roku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kontrakt SpaceX a NASA je součástí programu Commercial Crew Program, v jehož rámci NASA počítá také s modulem Boeing Starliner a vesmírným letadlem Dream Chaser. Ani jedno však zatím není v provozu, a tak je SpaceX v podstatě jedinou možností, jak lze v současné době dostat astronauty agentur americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA na oběžnou dráhu.

Kromě operačních misí pro NASA chce SpaceX využívat svůj posádkový modul i k vesmírné turistice. Právě této možnosti – byť za charitativním účelem – využila mise Inspiration4, placená americkým miliardářem Jaredem Isaacmanem. Její účastníci strávili na oběžné dráze kolem Země tři dni a dostali se i výše než většina dosavadních astronautů.