Roztočit a odpálit. Americký startup úspěšně vyzkoušel nový a levnější způsob, jak dostat náklad na oběžnou dráhu

Odpalovací mechanismus od SpinLaunch

Foto: SpinLaunch

Raketové motory se zažehnou a desítky tun kovu, paliva, nákladu a občas i lidí se zvedají za obrovského burácení a oblaků kouře od zemského povrchu. Více než šedesát let od začátků vesmírného bádání se tento princip startování letů de facto nezměnil. Zcela obrátit toto zažité paradigma se ale teď snaží kalifornský startup SpinLaunch.

Pokud toto jméno slyšíte poprvé, není se čemu divit. Firma pod vedením šéfa Jonathana Yaneyho vznikla v roce 2014 v tajnosti, ale až letos se více otevřela světu. Jak totiž popsal server CNBC, SpinLaunch 22. října poprvé vyzkoušel svůj futuristický odpalovací systém, který nevyužívá nic jiného než starou dobrou kinetickou energii.

Stavba se skládá především z velké kruhové vzduchotěsné komory a krátkého tubusu namířeného do oblak. Uvnitř se pak nachází rameno, na jehož konci je připevněná malá raketa. Rameno se pomocí elektrických motorů roztočí do rychlosti tisíců kilometrů za hodinu a v jednom okamžiku, za méně než milisekundu, se z jeho konce oddělí raketa a vystřelí skrz tubus do vesmíru.

Přesněji řečeno se tak nejedná o raketu, ale o projektil, který je schopný překonat nejhustší vrstvy atmosféry, což za normálních okolností vyžaduje obří množství paliva. Palivo ale znamená hmotnost navíc a hmotnost navíc opět více paliva. Je to základní princip raketové rovnice, který v minulosti způsobil třeba to, že více než 90 % hmotnosti rakety Saturn V, která lidstvo vynesla z povrchu Země při cestě na Měsíc, bylo právě palivo.

Ať už je nicméně náklad těžký jakkoliv, musí dosáhnout rychlosti přes 7,8 kilometru za sekundu, aby se dostal na oběžnou dráhu Země. Taková rovnice už ale neříká, jak takto vysoké rychlosti dosáhnout. A řešením proto nemusí být nutně raketový motor, ale i prostá kinetická energie z rotace.

SpinLaunch si zatím většinu technických detailů nechává pro sebe. Pouze zveřejnil, že při testovacím letu roztočil raketu na 20 procent maximálních otáček – a i tak byl schopný dosáhnout výšky „v nižších desítkách kilometrů“. I projektil tohoto startupu nakonec podpoří raketový pohon, ale díky zažehnutí ve vyšších vrstvách atmosféry zdaleka nebude třeba tolik paliva jako při startu raket ze Země.

Jonathan Yaney se podle svých slov inspiroval u výzkumného počinu, který vznikl už před více než padesáti lety. Projekt HARP byl společným úsilím kanadské a americké vlády a v jeho jádru bylo v podstatě obrovské dělo (fungující na principu běžné střelné zbraně), které vystřelovalo do vyšších vrstev atmosféry projektily s výzkumnými senzory. Maximálně dosáhly výšky 180 kilometrů.

spinlaunch_2

Anatomie projektilu od SpinLaunch

Foto: SpinLaunch

SpinLaunch chce svým vynálezem radikálně snížit náklady na start rakety. Ty nejlevnější jsou dnes v jednotkách milionů dolarů, ovšem mladý kalifornský startup je schopný vypálit až 200 kilogramů nákladu za cenu pod půl milionu dolarů. Nápad už zaujal i řadu investorů – jak ukazují záznamy serveru Crunchbase, SpinLaunch získal ve dvou investičních kolech minimálně 75 milionů dolarů (1,65 miliardy korun) od entit jako Airbus nebo Alphabet, mateřské společnosti Googlu.

Startup svůj pilotní let předvedl v Novém Mexiku u kosmodromu Spaceport America. Jedná se místo, které vybudovala jiná vesmírná firma, Virgin Galactic. Podle Yaneyho však odsud startovat v budoucnosti nebude. Aktuálně tak hledá pobřežní lokalitu a první ostré starty plánuje na rok 2024. V ideálním případe by se v systému od SpinLaunch mohlo odpalovat až několik desítek projektilů za den.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.