Rychle a zeleně. Americký startup Boom vyvíjí nadzvukový letoun, kterému zajistí nulovou uhlíkovou stopu
Vizualizace nadzvukového letounu XB-1 od Boom Supersonic
Být rychlejší než zvuk, to je meta, které se člověku podařilo díky nadzvukovým letounům dosáhnout již v roce 1947, kdy potřebnou rychlost poprvé překonal letoun Bell X-1. Od té doby je nadzvuková rychlost běžnou výbavou řady armádních letounů a díky výrobcům Concorde a Tupolev bylo jeden čas možné rychlostí zvuku i běžně cestovat. Na zašlou slávu obou cestovních letadel chce navázat startup Boom Supersonic, a to ve zcela zeleném duchu.
Velký hluk, nehospodárnost a technické problémy, které vedly k tragické nehodě, to byly jedny z hlavních důvodů, proč éra nadzvukové civilní přepravy trvala tak krátce. Po ukončení programů Concorde a Tupolev Tu-144 to vypadalo, že korzování vzdušným prostorem v rychlostech překračujících rychlost zvuku zůstane pouze výsadou armádních pilotů.
V posledních letech se však objevila řada nových projektů, které chtějí nadzvukovou rychlost navrátit do rukou civilních pilotů.
Nadzvukový letoun Overture od Boom Supersonic
Snaží se o to například Lockheed Martin ve spolupráci s vesmírnou agenturou NASA, jejichž letoun X-59 QueSST by měl vzlétnou za dva roky. Své nadzvukové letadlo Aerion AS2 chce za tři roky do vzduchu dostat Aerion ve spolupráci se společností Boeing. A ve stejném časovém horizontu by svůj nadzvukový letoun Overture ve vzduchu rád viděl i startup Boom Supersonic.
Ještě než se však pustí do prací na letounu Overture, který by měl být schopen pojmout až 55 cestujících, pracuje Boom na menším letounu XB-1, který se má stát demonstrací jeho technologických schopností i ekologických možností vývoje takového letounu. Americký výrobce totiž oznámil, že projekt konceptu XB-1 bude zcela uhlíkově neutrální.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsTo je poměrně zajímavé prohlášení, jelikož letoun není vybaven hybridním, ani elektrickým pohonem. Jak se tedy oné uhlíkové neutrality dosáhne? Bude to kombinací ekologičtějšího tryskového paliva a nákupem zelených kreditů, tedy podporou projektů redukujících produkci uhlíku. Veškeré kroky a vydané finance, které Boom Supersonic v rámci své zelené strategie vydá, by měly zcela zahladit neekologické stopy, jež za sebou zanechá. V mnohém tak jeho strategie připomíná kroky letecké společnosti EasyJet.
Novou strategií chce Boom Supersonic dosáhnout co nejudržitelnějšího vývoje svých letounů
Testování trysky s novým typem ekologického leteckého paliva
Možná si říkáte, že ve své podstatě je ona „bezuhlíkovost“ pouhý výmysl a vše je děláno jen pro větší atraktivitu celého projektu. S tím lze do určité míry souhlasit, ovšem na druhou stranu je financování projektů snažících se kompenzovat produkci CO2 lepším řešením než ignorování následků vlastního podnikání.
Velice zajímavé je i zmíněné ekologické palivo, které Boomu dodává společnost Prometheus Fuel. Ta pro výrobu paliva používá energii získávanou z obnovitelných zdrojů, solárních či větrných elektráren. Tato energie je následně využívána při přetváření oxidu uhličitého, získávaného ze vzduchu, na letecké palivo. Toto palivo Boom již testoval během pozemních testů a výsledky nasvědčují tomu, že by jej mělo být možné použít i ve vzduchu.
Testování XB-1 by mělo být zahájeno během letošního léta. Informace získané z testů, které se budou provádět v Mohavské poušti, poslouží pro vývoj trojnásobně většího modelu Overture. Jak informoval magazín TechCrunch, o jeho služby již projevily zájem japonské aerolinky či Virgin Richarda Bransona.
