Státy Střední Ameriky nejspíš nikdy nepatřily mezi země, které by udávaly trendy. Jedno prvenství jim teď ale přeci jen patří – dnes, tedy 7. září, Salvador jako první na světě zavedl bitcoin coby oficiální platidlo. Veškeré potřebné kroky byly provedeny již dříve a i přes nepříznivý pohled Světové banky se to malému státu na pobřeží Tichého oceánu nakonec povedlo. Počínaje dnešním dnem bitcoinem v Salvadoru zaplatíte cokoliv od nákupu v supermarketu až po rodinný dům.

Salvador je známý zejména válkami gangů, obrovskou kriminalitou i spory se sousedními státy. Přes 29 procent obyvatel žije podle údajů Světové banky v chudobě a salvadorský colón byl tak nestabilní měnou, že jej na pozici oficiálního platidla musel od roku 2001 vystřídat americký dolar. Stále ale většina obyvatel nemá ani účet v bance a veškeré rodinné úspory tak drží doma v hotovosti. A uprostřed této technologicky zaostalé země teď bude stát moderní vynález zvaný bitcoin.

Je naprosto zjevné, že tamní politici si od toho slibují především příliv zahraničních investorů, kteří by mohli rozproudit ekonomiku země. Podle dřívějších vyjádření prezidenta Nayiba Bukeleho to vypadá, že zahraniční rezidenti ochotní investovat do místní ekonomiky tři bitcoiny (přes 3 miliony korun) budou mít možnost získat salvadorské občanství.

Toky peněz od zahraničních investorů do Salvadoru mohou být díky bitcoinu, tedy nejhodnotnější kryptoměně současnosti, snazší a především i levnější. Kromě toho se chce tamní vláda vymanit ze závislosti na Spojených státech, protože kvůli používání dolaru je jeho monetární politika závislá právě na tamějším finančním systému.

Foto: Karolina Grabowska/Pexels

Fiktivní mince kryptoměny bitcoin

Podle tweetu prezidenta Bukeleho středoamerická země během dneška dokonce zdvojnásobila své dosavadní bitcoinové rezervy ve výši 200 mincí, které pořídila v uplynulých dnech. V tento okamžik tak Salvador drží 400 bitcoinů v hodnotě zhruba 21 milionů dolarů, v přepočtu přibližně 450 milionů korun.

„Je to PR, které může do země přilákat nejen nové investice z tohoto ekosystému, ale třeba i kryptobarony, kteří na této měně v minulosti zbohatli. Pokud bude navíc hodnota bitcoinu i do budoucna růst (a za předpokladu, že peněženky institucí mezitím někdo z vlády nevytuneluje), může se toto rozhodnutí ukázat jako vizionářské. V případě kolapsu ceny naopak bude mít současný prezident svým občanům co vysvětlovat,“ říká Jaroslav Brychta, hlavní analytik brokerské platformy XTB.

Z předchozích tweetů prezidenta Bukeleho navíc vyplývá, že stát dokonce plánuje k těžbě bitcoinů využít energii získanou z vulkánů. Salvador by se tedy nechystal bitcoiny jen kupovat, ale také těžit. A navíc s velmi malými náklady na energie a za pomoci udržitelného přírodního zdroje. Na druhou stranu má zavedení kryptoměn coby legálních platidel i celou řadu nevýhod.

Příliš vysoká volatilita

Zaprvé je bitcoin extrémně volatilní a jeho hodnota se třeba po zásahu na čínské těžaře propadla o osm procent za jediný den. To není dobré zejména pro důvěru běžných občanů v tento měnový systém. Mimo to se ale centrální banka musí vzdát role tvůrce měnové politiky – u globálně používaného bitcoinu není možné pouhým rozhodnutím banky regulovat jeho množství v oběhu.

„Rozhodně neočekávám, že by se ze dne na den rozhodli obyvatelé Salvadoru držet své úspory v bitcoinu. Část úspor ale držet mohou a část rezerv do bitcoinu může alokovat například i tamní centrální banka. V reakci na vývoj jeho ceny se může jednat buď o velmi dobré, nebo velmi špatné rozhodnutí,“ zmiňuje Brychta.

„Co se rizik týče, bál bych se například zpronevěry či hackerských útoků na bitcoiny držené v peněženkách institucí. Rizikem pro Salvador je pak také postoj Mezinárodního měnového fondu, který tento experiment kritizuje, což může ohrozit další financování, o němž se Salvadorem jedná,“ připomíná hlavní analytik z XTB.

I když formálně začne bitcoin plnit úlohu oficiální měny až dnes, coby platidlo fungoval v některých oblastech Salvadoru již dříve. Přímořské letovisko El Zonte začal od roku 2019 podporovat anonymní dárce pomocí bitcoinu a jeho cílem bylo vybudovat v oblasti dnes přezdívané Bitcoin Beach funkční kryptoměnový ekosystém.

Instituce, které peníze obdržely, se rozhodly ho nesměňovat za dolary, ale vracet ho zpátky do systému – zakládaly běžným obyvatelům peněženky a učily drobné podnikatele, jak platby v kryptoměnách přijímat. Právě odtud se popularita bitcoinu šířila do zbytku země a došlo to tak daleko, že z něj vláda učinila oficiální platidlo.

Dokonce se sama zákonem zavázala, že se tak stane do tří měsíců. Pak ale tvrdě narazila u Světové banky, která státu odmítla poskytnout finanční pomoc při implementaci virtuální měny do běžné praxe. Důvodem tehdy byla její netransparentnost a příležitosti pro praní špinavých peněz, které anonymní bitcoin přináší.

1. Great weather, world class surfing beaches, beach front properties for sale.
2. One of the few countries in the world with no property tax.
3. No capital gains tax for #Bitcoin, since it will be a legal currency.
4. Immediate permanent residence for crypto entrepreneurs. https://t.co/j3eugJQCMd

— Nayib Bukele ?? (@nayibbukele) June 6, 2021

Salvadoru se zavedení bitcoinu nakonec ale přece jen podařilo a dojde k tomu v plánovaném čase. Každý majitel mobilního telefonu si může již teď stáhnout oficiální peněženku Chivo a při registraci do ní obdrží 30 dolarů v kryptoměně (podle aktuálního kurzu asi 640 korun). Platby pak budou zřejmě probíhat standardním způsobem, kdy příjemce v aplikaci vygeneruje QR kód s adresou a částkou a plátce jej pomocí stejné aplikace naskenuje a platbu odešle.

Z počátku však bude využití bitcoinu dobrovolné a bude fungovat spíše v závislosti na dolaru. Cena zboží bude uváděna v dolarech a až při samotné transakci dojde k převodu na bitcoin v závislosti na aktuálním kurzu. Spíš než oficiálním platidlem tak bude jakýmsi tokenem, v němž zájemci mohou třeba pobírat mzdu. Jakmile ale budou chtít mzdu v dolarech, zaměstnavatel nemá právo jim v tom bránit.

I když pro fanoušky bitcoinu je jeho dosazení na pozici oficiálního platidla jistě příjemnou zprávou, pro běžné občany země, v níž mobilní telefon rozhodně není samozřejmostí, se toho nejspíš tolik nezmění. „Obrovskou pomocí pro vládu by samozřejmě bylo, kdyby bitcoin pokračoval ve svém růstu,“ dodává Brychta s tím, že nevylučuje mírně pozitivní dopad kroků salvadorské vlády na cenu kryptoměny na světových trzích.