Moravská náves vždy byla místem plným tradice, středobodem dění a výlohou celého koloritu obce. Zachovat typickou tvář návsi tvořené domy s dvory, jež se ukrývají za velkými dřevěnými vraty, se ne na všech místech dodnes podařilo. Některé architektonické kreace uštědřily takovým místům značný políček, což se týká i obce Dolní Dubňany. Právě zde se ovšem díky práci architektů podařilo jednomu z typických stavení vrátit jeho původní vesnické kouzlo. Další zajímavou architekturu můžete pravidelně objevovat v newsletteru Arch.

Architekti ze studia CL3 zde vytvořili vzpomínku na doby sedláků, kteří přes náves vozili úrodu a pod koly vozů se jim proháněla hejna hus. Tuto vzpomínku však pojali v moderním duchu, aby vycházela vstříc standardům bydlení ve 21. století.

„Celý návrh byl velmi silně ovlivněn lokalitou, v níž se pozemek nachází. Náves pomalu ztrácející svoje měřítko, svůj charakter pozbývající stavby, které se do ní jasně orientují a určují tak veřejný prostor návsi,“ vysvětlují architekti.

Jak projektanti sami připomínají, pro oživení typické tváře vesnického rynku není zapotřebí na místě budovat pitoreskní chaloupky jako z minulých dob, ale vytvářet takové stavby, které budou svým charakterem, měřítkem a umístěním respektovat výraz návsi.

Foto: Tomáš Slavík

Pohled na novostavbu z návsi

Prostor, který byl pro tuto práci architektům v Dubňanech vymezen, měl klasické členění typické pro region. Tedy prostor před domem směrem do návsi, dvůr oddělený od zbytku vesnice zdí s velkými vraty, dále dům, stodola, zahrada a humna.

Architekti byli postaveni před úkol vytvořit investorům větší prostor pro samotné bydlení, čemuž původní objekt nevycházel vstříc. Ve jménu výše napsaného se proto rozhodli nově postavený dům rozdělit na dvě suverénní části. První, do které byla situována pracovna, má přímý kontakt s návsí a snaží se opticky krotit velikost hmoty sousedního objektu. Druhá, jíž tvoří větší objekt, je více zastrčená do dvora a ukrývá v sobě hlavní obytné místnosti.

„Vytváříme tak poměrně harmonické seskupení, které neubližuje návsi, ale dovoluje vytvoření komfortního současného bydlení pro mladou moderní rodinu. Svým záměrem nechceme poutat pozornost, ani škodit návsi,“ vysvětlují architekti.

Obě budovy doplňuje ještě třetí objekt, kterým je zrekonstruovaná původní stodola. Celá koncepce pozemku zachovává možnost průjezdu z návsi přes stodolu až na humna. „Bereme tuto možnost jako výsadu, kterou je zde potřeba zachovat. Přináší pozemku větší vzdušnost, volnost i možnosti jednotlivých propojení,“ dodávají architekti.

Foto: Tomáš Slavík

Interiér pracuje s bílou barvou a dřevem

Všechny tři stavby pracují s bíle omítnutým pláštěm, který doplňuje klasická červenooranžově sytá střešní krytina a také dřevěný obklad. Ten byl použit na místě krytých vstupů i terasy a pomáhá odlišit místo, kde se exteriér přelévá do interiéru.

I v něm se objevuje kombinace bílé barvy a přírodního dřeva. Vnitřní prostory se vzdávají jakékoliv rustikálnosti, kterou bychom zde mohli očekávat, ale naopak nabízí kulisy pro život ve velmi moderním střihu. Bíle lakovaný vestavěný nábytek doplňuje kresba dřeva na podlaze, okenních rámech i některých dalších kusech nábytku. Zábradlí schodiště zase pracuje s kovem a vše doplňují krásné výhledy do zeleně.