V roce 2009 je na mobilu hrál snad každý. Teď se ale chystají přeletět do jiného hnízda. Kultovní značka Angry Birds odstartovaná mobilní hrou z roku 2009 mění majitele, japonská společnost Sega Sammy Holdings za převzetí finské firmy Rovio Entertainment nabídla 706 milionů eur (téměř 17 miliard korun).

Sega nabídne za akcii Rovio Entertainment 9,25 eura, o 19 procent více oproti páteční závěrečné ceně na burze. Zároveň je v přepočtu 16,5 miliardy korun za tvůrce Angry Birds nižší nabídka, než kterou koncem minulého týdne v prvních zprávách o dohodě zmiňoval The Wall Street Journal. Podle něj mohla Sega za Rovio zaplatit dokonce až 21 miliard korun.

Rovio už v únoru oznámilo, že zahájilo revizi podnikání včetně jednání o svém případném prodeji. Finské herní studio už o potenciálním převzetí jednalo s izraelským rivalem Playtika Holding. Nakonec si ale pláclo s konglomerátem Sega Sammy Holdings, jenž zastřešuje i známého výrobce herních konzolí a videoherního vydavatele, pod nějž patří například slavný ježek Sonic nebo strategie Total War.

Angry Birds byli v roce 2009 průkopnickou mobilní hrou. Hráči v ní pomocí praku vymršťují do herního pole ptáky a snaží se zasáhnout a zneškodnit zelená prasata, zloděje jejich vajec. Stali se první mobilní hrou, která překonala hranici jedné miliardy stažení. Loni firma Rovio oznámila další milník, a to pět miliard stažení v rámci celého svého katalogu her.

Rovio se snažilo navázat na úspěch původní hry a vydalo několik pokračování. Natočen byl i film. Na konci roku 2017 vstoupilo na burzu v naději, že to pomůže jeho plánům na další růst. S jinými hrami se mu však úspěch hry Angry Birds nepodařilo zopakovat. Stalo se tak náchylným k převzetí některou z konkurenčních firem.

Podle analytiků společnosti Newzoo celosvětové výdaje spotřebitelů za mobilní hry loni klesly o 6,4 procenta na 92,2 miliardy dolarů (1,96 bilionu korun). Přesto tvoří zhruba polovinu veškerého prodeje herního softwaru, zbytek výdajů je za hry pro konzole a počítače. Zpomalení, které následovalo po prudkém růstu poptávky v době pandemie, přispělo v tomto odvětví k řadě převzetí.

V současnosti také probíhají jednání o ještě větším herním obchodu. Microsoft má políčeno na vydavatele Activision Blizzard (známého díky Warcraftu a Diablu) za nějž má zaplatit 68,7 miliardy dolarů neboli 1,6 bilionu korun. To se však nelíbí konkurenci ze Sony a některým regulatorním orgánům. Microsoft proto uzavírá dohody s dalšími herními firmami, které mají obavy zažehnat a ujistit trh, že posíleného postavení nezneužije.

S přispěním ČTK