Není žádným tajemstvím, že Čína je pro Apple velice významný trh. Proto je zde firma ochotná výrazně investovat, v některých případech dokonce ustoupit místním pravidlům, ačkoliv jsou v rozporu s jeho hodnotami. Druhá největší světová velmoc, rychle se dotahující na Spojené státy, je zkrátka příliš velká na to, aby ji šlo ignorovat. Teď se ale objevily informace, podle nichž má být vazba firmy Tima Cooka na asijskou zemi větší, než se předpokládalo.

Čínská vláda kolem roku 2016 dospěla k závěru, že americký technologický gigant nedělá dostatek pro místní ekonomiku a rozhodla se omezit jeho byznys. V důsledku toho také v téžě době poklesly prodeje iPhonů. Podle serveru The Information, který prý získal přístup k interním dokumentům, měl proto šéf Applu s Čínou v roce 2016 uzavřít rozsáhlou obchodní dohodu, díky níž se společnost vyhnula problémům s regulačními orgány.

Vzniklo pětileté ujednání, jehož hodnota se odhaduje na více než 275 miliard dolarů (přes šest bilionů korun). Podle zdrojů The Information, citujícího také rozhovory s relevantními lidmi, proto Cook v roce 2016 podstoupil několik služebních cest na východ Asie a osobně se snažil přesvědčit místní lídry o negativním dopadu omezení byznysu Applu. Konkrétně prý kladl důraz na nebezpečí zhoršení služeb jako App Store, Apple Pay nebo iCloud.

Výměnou za uvolnění regulací se Cook zavázal masivně investovat do technologického sektoru Číny. Americká firma měla zdejším výrobcům pomoci vyvíjet ty nejpokročilější výrobní procesy nebo podporovat kvalitní trénink místních talentovaných pracovníků. Kromě toho měl Apple slíbit, že ve svých zařízeních bude používat více čínských součástek, spolupracovat s čínskými softwarovými společnostmi a univerzitami na vývoji nebo přímo investovat do čínských technologických firem.

Foto: Denis Cherkashin/Unsplash

Čínské regulace snížily prodeje iPhonů v roce 2016

Výrobce iPhonů prý dohodu skutečně dodržoval a zároveň z ní napříč lety výrazně těžil. Report uvádí několik příkladů, kdy se vyhnul omezením, kterým by se firmy normálně musely podrobit. Vláda prezidenta Si Ťin-pchinga je ostatně známá svými častými a rozsáhlými zásahy do ekonomiky, a zvlášť do technologického sektoru – nedávno jsme například psali o silné regulaci herního průmyslu. Americké firmě se zde tak v některých ohledech může dařit lépe, než místním.

Dohoda Applu s Čínou je přesto potenciálně problematická zvlášť v kontextu s několika kontroverzemi, co se kolem jejich vztahů se v posledních letech vyrojily. Firma se například podrobila požadavku servery iCloudu pro všechny čínské obyvatele provozovat přímo v zemi. Šéf softwaru Applu Craig Federighi tehdy ubezpečoval, že i kdyby se někdo k datům ze serverů dostal, získá je v nepoužitelné šifrované formě.Navíc by firmě za nedodržení nařízení hrozily vysoké pokuty.

Teď se ale ukazuje, že možná ne. Jednou z výhod popisované dohody mělo být například zachování si kontroly Applu nad šifrovacími klíči, které by Čína po jiných firmách mohla požadovat. Vzhledem k velikosti Cookovy společnosti je nicméně stále otázkou, jestli v tomto ohledu dostatečně využila svoji vyjednávací sílu.

Další ústopky Číně se pak objevily nedávno, když Apple s novými verzemi svých operačních systému představil nové funkce pro ochranu soukromí. Jednou z nich je i Private Relay, zjednodušeně VPN – tedy skrytí IP adresy uživatele před provozovateli webů, což značně ztěžuje sběr dat. V asijské velmoci a několika dalších zemích Private Relay není dostupné a z App Storu také pravidelně mizí VPN aplikace. Tim Cook přitom soukromí označil za jedno z nejzásadnějších témat dneška.

Jeho firma se proto opakovaně stává terčem kritiky kvůli rozsáhlému působení v zemi, která je obviňovaná z porušování lidských práv. Cook má ale opačný názor. Na nedávné virtuální konferenci pořádané The New York Times (citované serverem Business Insider) na otázku po možném konfliktu hodnot šéf Applu citoval motto Toma Watsona, prezidenta IBM z 30. let: „Světovým obchodem ke světovému míru.“