Videohry jen tři hodiny týdně. Čína omezuje mladým online hraní, podle vlády je to elektronická droga

Oblíbená hra PUBG na mobilním telefonu

Foto: Unsplash

Ve značné části světa se dnes videohry nepovažují jen za zábavu – mnozí si hraním vydělávají, hry jsou označovány za sport hodný olympijských her, a dokonce se stavějí speciální herní stadiony. Podle čínské vlády jsou ale „opium mysli“, jak nedávno napsaly oficiální státní noviny. Teď se Čína rozhodla už tak omezované online hraní regulovat ještě více. Nezletilí jím budou moci trávit jen tři hodiny v týdnu.

Informovala o tom agentura Bloomberg odkazující na státní média asijské velmoci. Číňané mladší osmnácti let si nově v průběhu pracovního (resp. školního) týdne online videohry nezahrají vůbec. Příležitost dostanou mezi osmou a devátou hodinou jen v pátek, o víkendu a o svátcích. Čínský regulační úřad ve spojitosti s tím nařídí tamním technologickým firmám, aby dětem a mladistvým služby spojené s hraním zprostředkovaly jen v tomto vymezeném čase.

Od září, kdy mají nová omezení vstoupit v platnost, se zintenzivní také kontroly úřadů sledujících, zda je firmy dodržují. Herní služby nesmí mladým hráčům poskytovat v žádné formě, ať už na konzolích, počítačích, nebo mobilních zařízeních. Společnosti také budou muset využívat systémy ověřující totožnost hráčů, aby co nejlépe předcházely jakémukoliv obcházení pravidel.

game-for-peace-chinese-pubg

Mezi nejpopulárnější hry v Číně patří Game for Peace, místní verze PUBG

Reprofoto: PsYcHo Z Gaming/YouTube

Čína považuje nadměrné hraní her za problém už delší dobu. Nově oznámená omezení tak nepředstavují novinku, ale jen přitvrzení stávajících pravidel. Podle těch současných, platných od roku 2019, mohli nezletilí hrát nanejvýš 90 minut denně přes týden a tři hodiny denně o víkendu, přičemž mezi desátou večer a osmou ráno panuje plošný zákaz.

Vzhledem k tomu, že čínský systém neustálého přísného sledování a kontroly lidí působí tak trochu jako hra The Sims, v níž hráč doslova ovládá život virtuálních postaviček či rodin, může stanovisko vlády působit poněkud ironicky. Zároveň je nicméně třeba poznamenat, že není zcela nepodložené. Také Světová zdravotnická organizace (WHO) uznává možnost si vzniku patologické závislosti na hrách. V roce 2018 proto tzv. herní poruchu zařadila na oficiální seznam duševních onemocnění. 

Čína jde nicméně mnohem dále s cílem eliminovat jakoukoliv pravděpodobnost, aby se závislost na hrách vůbec mohla začít rozvíjet. „Ochrana fyzického a duševního zdraví nezletilých souvisí s bytostnými zájmy lidu a s výchovou mladé generace v době národního omlazení,“ cituje agentura Reuters mluvčího čínského regulačního úřadu, který poskytl vyjádření státním novinám. Ty letos hry označily za „elektronické drogy“, byť toto vyjádření později nahradila mírnější formulace.

Je otázkou, jak efektivní vymáhání nových změn bude. Už předchozí pravidla totiž ve své efektivitě narážela na vynalézavost mladých hráčů. Jelikož dospělí mohou hrát v zásadě kdy se jim zachce, děti k přihlášení do systému jednoduše použily osobní údaje svých rodičů nebo prarodičů. Oficiální čínská média proto zdůraznila, jak důležitou roli v předcházení nadměrného hraní nezletilých má jejich rodina a škola.

Největší asijská herní společnost Tencent jako další nástroj pro vymáhání pravidel nedávno představila systém Midnight Patrol (Půlnoční hlídka) postavený na skenování obličeje. Když uživatel spustí hru mimo čas povolený nezletilým, na zařízení mu přijde výzva k ověření tváře. Pokud ji odmítne nebo ověření selže, hra se až do rána zablokuje.

tencent-honor-of-kings

Velice populární hrou je v Číně také Honor of Kings

Reprofoto: MESPECTRUM/YouTube

Tencent tento systém představil ve snaze co nejvíce vyjít vstříc čínské vládě, aby si s ní udržel dobrý vztah. Hry totiž pro nadnárodní konglomerát představují značnou část byznysu, takže jejich zásadní omezení by mohlo způsobit značné problémy. Herní průmysl je prý navíc v Číně vůbec největší na světě. Reuters zmiňuje analytickou společnost Newzoo odhadující, že celkové příjmy tohoto segmentu se v zemi letos vyšplhají až na 45,6 miliardy dolarů, tedy přes 980 miliard korun.

Proto se také ohlášení nových omezení online her okamžitě projevilo na globálním akciovém trhu. Hodnota akcií Tencentu krátkodobě klesla až o deset procent a menší propad zaznamenaly i společnosti investující do technologického giganta či jiné čínské videoherní firmy. O jednotky procent se snížila také hodnota francouzského herního vydavatele Ubisoft nebo švédské Embracer Group, pod níž patří i české firmy Warhorse Studios či Ashborne Games.

Omezení hraní je součástí rozsáhlé snahy čínské vlády zvýšit míru kontroly nad místním technologickým sektorem. Firmy jako Tencent nebo Alibaba Group prý zvyšují zisky na úkor veřejné morálky a tomu je třeba zabránit. Hospodářské noviny ve spojitosti s tím citují analýzu berlínského think tanku Merics zaměřenou na čínský digitální průmysl. Prezident Si Ťin-pching se prý snaží o návrat k „společné prosperitě“ a „socialistickým hodnotám“, které by zmenšily zdejší sociální rozdíly.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.