Je to pár týdnů, co Elon Musk nabídl Česku svůj internet. Přesněji řečeno ho nabídla firma Starlink, která spadá pod vesmírnou společnost SpaceX, jíž Musk založil, vede ji a má v ní dodnes výrazný majetkový podíl. A stejně jako ona i Starlink má co dočinění s kosmem – internet k zemi vysílají družice, které krouží několik set kilometrů nad planetou. Vynesly je tam, jak jinak, rakety SpaceX.

Muskův plán počítá s tím, že Zemi obepne systém desítek tisíc satelitů, které internetovým připojením pokryjí každý kout, aby byl web dostupný i tam, kam je příliš obtížné a drahé, pokud ne přímo nemožné, jej dostat konvenční cestou. A jak známo, když si Musk, jeden ze dvou nejbohatších lidí světa, něco zamane, většinou toho i dosáhne.

V Česku už tedy připojení přes Starlink dostupné pár týdnů je a jedním z prvních zdejších uživatelů se stal Ondřej Vlček, šéf antivirové společnosti Avast, kterou momentálně čeká spojování s americkým konkurentem NortonLifeLock. O tom, jak systém zapojoval, jaké z něj má po prvních hodinách používání dojmy a proč si ho vlastně objednal, se rozepsal v komentáři pro CzechCrunch.

***

Je sobota 20. listopadu a já jsem právě zapojil Starlink, nový satelitní systém připojení k internetu od legendární společnosti SpaceX Elona Muska. Ve skutečnosti na mě sice balík čekal už asi tři týdny, ale až tento víkend jsem se dostal na místo jeho určení. Starlink jsem totiž neobjednával domů do Prahy, ale do svého sezónního příbytku v kopcích nedaleko bavorských hranic.

Hned ze začátku je třeba říct, že Starlink jako služba nedává smysl tam, kde už je dobrý internet. Pokud máte to štěstí, že je ve vaší oblasti kvalitní 4G nebo 5G signál, či dokonce dostupný kabel, pak Starlink nebude konkurenceschopný kvalitativně ani ekonomicky: pořizovací cena zařízení – i tak prý dotovaná – je 12 999 korun a měsíční poplatek činí vydatných 2 579 korun. Pokud ale tento luxus nemáte a stabilní připojení k internetu je pro vás opravdu důležité, může být Starlink tou správnou volbou.

Celý systém doručí v jedné objemné krabici, jejíž velikost je dána zejména „satelitní“ anténou, tedy talířem o průměru zhruba 60 centimetrů, a která se popiskami na boku decentně, ale hrdě hlásí ke svému původu ve SpaceX. Dále lze v bedně najít kovovou trojnožku, do níž se anténa zacvakne, zdroj, router a propojovací kabely.

Foto: Ondřej Vlček

Satelitní parabola internetového systému Starlink na střeše Ondřeje Vlčka

Instalace je opravdu „blbuvzdorná“ a pominu-li nutnost fyzického umístění paraboly, měl by ji zvládnout každý. Stačí propojit dva kabely, zapojit soupravu do zásuvky (jediným kabelem, neboť všechny prvky jsou napájeny přes ethernet) a nainstalovat aplikaci na mobil. Pak následuje fáze, ve které se systém sám konfiguruje – hledá si optimální náklon antény, aktualizuje software… a to vše probíhá zcela automaticky bez jakéhokoli zásahu uživatele. Tohle štelování u mě trvalo asi půl hodiny a po jeho ukončení mi systém dal vědět, že je vše připravené k použití.

První věc, kterou jsem následně udělal, bylo testování rychlosti. Ta u mě kolísá mezi 120 a 200 megabity, což jsou velmi slušná čísla. Vlastně úžasná čísla, vezmu-li v potaz, že v dané lokalitě je jinak problém chytit i EDGE signál. Trochu horší je to s latencí, která se pohybuje kolem 50 až 60 milisekund. To je samozřejmě dáno tím, že systém je založen na satelitní komunikaci.

Družice Starlink jsou od země vzdálené stovky kilometrů, což je pořád výrazně méně než kterýkoli jiný satelitní internet (jehož družice typicky obíhají na geostacionární dráze nějakých 36 tisíc kilometrů nad zemí), ale i tak nemůže konkurovat kabelovému připojení, při kterém jsou latence i v řádu jednotek milisekund.

Vadí to? Závisí na použití. Pro běžný provoz včetně real-time videokonferencí to problém není, ale pokud třeba hrajete online multiplayer hry a jste v tom opravdu dobří, může to trabl už být. Ale na druhou stranu, před Starlinkem byste si patrně v tom samém místě zahráli tak maximálně Solitaire, takže v tomto kontextu je vlastně vše v pořádku.

Foto: Ondřej Vlček

Instalace internetového systému Starlink je dle Ondřeje Vlčka jednoduchá

Po několika hodinách provozu je samozřejmě předčasné, abych dělal závěry, ale zatím můžu říct, že wow efekt se u mě dostavil, a rozhodnutí pořídit si Starlink určitě nelituji. Navíc kvalita služby se má neustále zlepšovat, neboť z plánovaných 30 tisíc družic je nyní v oběhu jen něco přes 10 procent.

Pro SpaceX je zatím celý projekt velmi prodělečný, ale jak se služba bude šířit, stane se pravděpodobně dostupnější a počet jejích uživatelů výrazně poroste. Bude proto zajímavé sledovat, jak to nakonec dopadne. A zda Starlink opravdu naruší globální telekomunikační trh, jak někteří prorokovali.

Já bych se takové budoucnosti nebránil.