Technologie šesti českých institucí získaly uznání Evropské komise a jejich týmy rovnou i peníze k tomu, aby postrčily odbornou sféru pro celou Evropu. Dohromady půl miliardy korun projektům, na nichž se podílí, jim přiznala Evropská inovační rada. Pomůžou s vývojem umělé inteligence, pokročilých materiálů nebo výrobou energie bez emisí. Jsou mezi nimi známé technologicky firmy, jako je například GoodAI, ale i VUT nebo strojírny v Brně.

Firmy budou spolupracovat i s dalšími týmy jiných evropských států. Peníze oceňují výsledek vyspělého výzkumného projektu a mají mu umožnit dostat se na trh. Program obecně je určený právě k tomu, aby se pokročilý vědecký výzkum dokázal uplatnit také v praxi.

Všechny instituce patří mezi špičky ve svém oboru. Největší finanční podporu získala z tuzemských projektů společnost Biodevice Systems, která tvoří počítačovou podporu pro zkoumání biologických procesů. Takže třeba připravuje software a simulace k tomu, aby se daly analyzovat biologické procesy, nebo modeluje postupy přenosů látek v buňkách. Počítačově zkoumá i chování materiálů.

Od evropského fondu si Biodevice Systems připsali spolu s dalšími účastníky projektu 4,4 milionu eur (119 milionů korun) a pomoct mají s vývojem přístroje se speciálním povrchem určeným na léčbu například rakoviny. Další organizace, CEITEC na brněnském VUT, PBS Energo a První Brněnská strojírna, si s dalšími rozdělují pokaždé téměř 4 miliony eur, tedy přes sto milionů korun.

Foto: CEITEC

Výzkumnou skupinu Energie budoucnosti a inovace vede na CEITEC VUT Martin Pumera

CEITEC na Vysokém učení technickém v Brně zkoumá pokročilé nanotechnologie a materiály. Nedávno například tamní vědci vyvinuli látku, ze které je možné připravit a na 3D tiskárně vytisknout náhradu chybějících kostí. Třeba za pomoci použitého potravinářského oleje. Mají i prototyp zařízení na diagnostiku krve, které umí během 20 minut pacientovu krev zanalyzovat a upozornit na případná onemocnění.

Ve skupině s dalšími oceněnými firmami by měli odborníci z CEITEC pomoct s výrobou tepla s nulovými emisemi. Už před víc než rokem například ve spolupráci s dalšími kolegy zkoumali unikátní materiál, který se může chovat buď jako kov, nebo jako izolant – podle toho, nakolik ho vědci zahřejí.

První brněnská strojírna, pod kterou spadá PBS Energo, se zaměřuje na strojírenství a říká o sobě, že všechno, co dělá, je hi-tech. Její PBS Energo vyvíjí parní a expanzivní turbíny. Firma dodává kotle do elektráren na výrobu elektřiny i tepla hned do několika zemí. Ale získává i ocenění za to, jak svůj výzkum uvedla do praxe.

PBS vyvinula hned několik materiálů, které pomáhají v elektrárnách, nebo takzvané superslitiny, které dlouhodobě odolávají i teplotě přes 1 000 °C. Kromě toho se však jen tak mimochodem soustředí i na letectví: loni představila hned dva motory pro bezpilotní letouny a zaměřit se hodlá i na to, aby s nimi bylo možné přistát do slané vody. PBS se svou odnoží teď od EU dostala ve skupině sedmi firem dohromady 8 milionů eur (zhruba 220 milionů korun) na to, aby pomohla s vývojem reaktoru pro výrobu energie ze čpavku.

Foto: GoodAI

V GoodAI se věnují rozvoji obecné umělé inteligence

Amires se specializuje na propojování různých firem se stejným cílem, postrkuje projekty od jejich plánování přes vývoj až po řízení ve finální fázi. Tak se firma podílela třeba na biodegradabilních implantátech, vývoji 3D tištění lidských tkání nebo nových metodách zobrazování živých organismů. Tedy třeba i zobrazování různých částí lidského těla. Teď získala s dalšími pěti společnostmi 1,9 milionu eur (přes 50 milionů korun), aby se věnovaly tomu, jak fungují buňky a jak se mezi nimi přenášejí prvky.

V přepočtu skoro 5,5 milionu korun si připisuje GoodAI Marka Rosy, která má velkolepý plán vyvinout obecnou umělou inteligenci. Tedy takovou, která není uplatnitelná jen na jednu oblast, ale dokáže „myslet“ sama za sebe a volit si postup při vystavení jakémukoliv druhu problému. V projektu EU nicméně zaměření získá, a to při pomoci s vývojem umělé inteligence určené pro oblast skladové logistiky a vývojem technických asistentů vybavených umělou inteligencí. K tomu mají posloužit celkem dva miliony eur (přes 50 milionů korun) a kromě GoodAI ještě pět dalších partnerů. Mimochodem, loni jsme psali o tom, že za pomoci AI řeší také prevenci vzniku proleženin.

Dohromady Evropská inovační rada rozdělila v přepočtu skoro 3,1 miliardy korun mezi 35 projektů. Každý z týmů, které budou na úkolech pracovat, má být odborníkem v jiné oblasti. Právě jejich spojení podle představ EU povede k úspěšnému vývoji produktů. Peníze jsou součástí programu Horizon 2020.