České GoodAI a Nemocnice Na Bulovce vyvíjí umělou inteligenci pro prevenci vzniku proleženin u pacientů

marek-rosa-goodai

Foto: GoodAI

Marek Rosa, zakladatel GoodAI

0Zobrazit komentáře

Umělá inteligence může pomáhat v celé řadě odvětví, od dopravního až po zábavní průmysl, ovšem největší zásluhy by si mohla odnést ze sektoru zdravotnictví, kde dokáže pomáhat jak s aktivní léčbou, tak také s prevencí.

Právě na prevenci v oblasti péče o pacienty se zaměřuje i projekt české společnosti GoodAI Marka Rosy, která ve spolupráci s Nemocnicí Na Bulovce provedla pilotní testy své nové technologie. Ta na bázi umělé inteligence analyzuje snímky pacientů dlouhodobě upoutaných na lůžko a tím vyhodnocuje riziko vzniku tzv. dekubitů, známých také jako proleženiny.

Proloženiny vznikají při dlouhodobém tlaku na kůži a měkké tkáně, které nejsou dostatečně prokrvovány a hrozí jejich odumírání. Tato problematika se týká především pacientů, kteří nejsou schopni sami měnit polohu. Jelikož jsou proleženiny ve zdravotnictví velkým problémem, chce je GoodAI odstranit předvídáním pravděpodobnosti jejich vzniku, což by pečujícímu personálu umožnilo preventivně zakročit.

goodai-bulovka-team

Foto: GoodAI

Projektový tým GoodAI a Nemocnice Na Bulovce v čele s Lívií Večeřovou

Na rozdíl od konkurenčních metod, které pracují s podložkami vybavenými senzory, využívá metoda GoodAI pouze kamerový záznam pacienta. Ten je analyzován umělou inteligencí, která skrze hloubkového učení rozpoznává a vyhodnocuje jednotlivé polohy a následně dokáže varovat před rizikem vzniku proleženiny či případným pádem z lůžka.

linet-safetymonitor

Přečtěte si takéČeský výrobce zdravotnických lůžek Linet představil unikátní monitorovací systém, který zlepšuje péči o pacientaČeský výrobce zdravotnických lůžek Linet představil unikátní monitorovací systém, který zlepšuje péči o pacienta

V rámci Nemocnice Na Bulovce si tento systém prošel úspěšným pilotním testováním a nyní se hledají zdravotnické organizace, inovativní nemocnice, domovy s pečovatelskou službou či zařízení s lůžky dlouhodobé péče, které by byly ochotny poskytnout zázemí pro výzkum a vývoj dané technologie.

24hodinový dohled

Samotná technologie se stále ocitá ve své prvotní fázi testování, které na Bulovce probíhalo tak, že nad lůžko pacienta byla umístěna kamera, která poskytovala možnost analýzy v reálném čase. Během testů bylo využito kamery poskytující barevný i černobílý obraz a pro monitoring v nočních hodinách či při slabém osvětlení bylo využito i infračerveného osvětlení. Pokročilé algoritmy umělé inteligence umožňují rozeznávat polohu osoby i v momentě, kdy leží pod přikrývkou.

Celý systém je schopen sledovat pacienta 24 hodin denně, což je podle GoodAI jedna z mnoha výhod oproti podložkám, které je nutné čistit a navíc jsou podstatně dražší než jimi nabízený systém.

goodai-hospital1

Foto: GoodAI

Monitorovací technologie GoodAI pro sledování polohy pacienta

Nové monitorovací zařízení pomůže personalizovat skupinu preventivních opatření pro prevenci dekubitů a prevenci náhlých pádů u imobilních pacientů. Předpokládáme, že povede k předcházení výskytu dekubitů nejen u ležících pacientů, ale i u pacientů se sníženou pohyblivostí. Umožní nám zkrátit dobu hospitalizace a rekonvalescence a zachová kvalitu života, která je při léčbě dekubitů u jedinců významně snížená,“ vysvětluje MUDr. Lívia Večeřová z Nemonice Na Bulovce.

„Součástí monitoringu polohy pacienta je pacientem podepsaný informovaný souhlas, který schválí příslušná Etická komise. Prevence vzniku dekubitů je jedním z indikátorů sledování kvality poskytované zdravotní péče a je pravidelně vyhodnocována a předkládána Akreditačním komisím při akreditaci nemocnice,“ doplňuje Večeřová.

Cílem GoodAI je vyvinout umělou inteligenci, která má pomáhat celému lidstvu. Veškerá umělá inteligence sloužící pro zdravotnické účely je v současné době vyvíjena v divizi GoodAI Applied, která pracuje například i na systému sledování a analýzy rehabilitačních postupů pacienta či na systému upozornění sester a lékaře v případě, že je pacient ohrožen, nebo si jen chce přivolat zdravotnický personál.

Japonsko se chce ukázat jako technologická velmoc. Na olympiádě v Tokiu budou roboti i recyklované medaile

olympiada-tokio-20020-roboti-1

Foto: Toyota

Robotí maskot Miraitowa

0Zobrazit komentáře

Přesně za rok, tedy 24. července 2020, vypukne v japonském Tokiu velký sportovní svátek v podobě 32. Letních olympijských her. Kromě velkých sportovních příběhů, které jsou součástí každé olympiády, se mohou sportovci i diváci těšit na zajímavé zpestření her v podobě speciálních robotů. Nebyli by to totiž Japonci, kdyby i do tak tradičního kulturního fenoménu, jehož tradice sahá až do antického Řecka, nepřinesli trochu moderních technologií.

Jak jsme vás informovali již dříve, roboti z dílny automobilky Toyota a výrobce elektroniky Panasonic budou návštěvníky bavit a pomáhat jim s orientací na sportovištích a personálu pomohou se správou celé události. Toyota nyní představila kompletně celou sestavu svých robo-pomocníků, ve které nechybí maskoti celé události, ale i plně humanoidní roboti či roboti sloužící přímo na drahách a hřištích.

Asi největší pozornost budou vzbuzovat dva robotičtí maskoti, modrobílý Miraitowa a růžovobílá Someity. Jejich úkolem bude vítat sportovce a diváky přímo v dění her, rozpoznávat osoby pomocí kamery umístěné na hlavě a reagovat na ně očima, případně si s nimi potřást rukou. Tělo robotů bude vybaveno hned několika klouby, takže budou dostatečně pohybliví a zcela jistě se stanou miláčkem všech diváků, a to nejen těch dětských.

Pokud se lidé nebudou schopni dostat do přímého kontaktu s Miraitowou či Someity, může oba maskoty nahradit humanoidní robot T-HR3, který bude napodobovat pohyby svých menších kolegů a sám bude schopen interakce s osobami v podobě přehrávání zvuků a pouštění obrazu z dění na sportovišti, popřípadě si bude plácat se sportovci.

Robot T-TR1 vybavený velkým displejem a kamerou bude sloužit pro zprostředkovávání dění na sportovišti lidem, kteří nemohou být z nejrůznějších důvodů na místě sportovní akce přítomni. Navíc by měl být schopen umožnit komunikaci mezi osobami mimo sportoviště s osobami přímo na sportovišti.

avatart

Přečtěte si takéVelký boj je u konce. Avengers: Endgame překonali Avatar a stal se z nich nejvýdělečnější film historieVelký boj je u konce. Avengers: Endgame překonali Avatar a stal se z nich nejvýdělečnější film historie

Pokud budete sledovat přenosy jednotlivých disciplín v televizi, možná budete mít možnost zahlédnout podpůrného robota určeného přímo do terénu. Ten bude zcela autonomní a bude na kolbištích sloužit ke sběru oštěpů a dalšího náčiní. Tím ulehčí práci personálu, který navíc nebude vystaven nebezpečí zásahu takovouto sportovní pomůckou, což už se několikrát na olympijských hrách stalo.

olympiada-tokio-20020-roboti-8

Foto: Toyota

Roboti DSR a HRS

Posledními roboty, na které bude možné v Tokiu narazit, jsou roboti DSR a HRS, kteří se budou starat převážně o tělesně postižené diváky. Robot DSR bude těmto divákům roznášet objednané nápoje a další zboží. Ty si budou moci sportovní fanoušci objednat skrze speciální tablet. Robot HRS se zase postará o dovedení tělesně postižených na jejich místa na tribuně a taktéž jim obstará nápoj či lehké jídlo.

„Nyní, když se transformujeme na společnost zaměřenou na mobilitu, rozšiřujeme naše úsilí v oblasti robotiky, abychom všem lidem poskytli svobodu pohybu. Náš program ‚Mobilita pro všechny‘ není jen o fyzickém pohybu osob či věcí z jednoho místa na druhé, ale zahrnuje též virtuální mobilitu. Ta poskytuje příležitosti k novým zážitkům, setkáním a interakcím s ostatními či emocionálnímu prožívání. V Tokiu 2020 chceme poocí robotů podpořit představivost diváků, pro co největší úspěšnost celých her,“ říká Nobuhiko Koga z vývojového centra společnosti Toyota.

olympiada-tokio-20020-roboti-4

Foto: Toyota

Robot T-HR3

Ekologické medaile

Roboti však nejsou tou jedinou inovací, která se na olympijských hrách v Tokiu 2020 objeví. Zajímavé jsou také medaile, kterými budou sportovci odměňováni za své výkony. Ty totiž budou vyrobeny z kovů získaných z recyklovaných elektronických zařízení.

Olympijský výbor dnes představil podobu těchto medailí nesoucí design Junichi Kawanishiho, který byl vybrán z více než 400 návrhů od profesionálních designérů i studentů designu.

Vítězný design nese podobiznu řecké bohyně vítězství Niké spolu s názvem her, pro které byly medaile vytvořeny, a nechybí ani klasický symbol pěti spojených kruhů.

Kampaň na shánění potřebných kovů byla odstartována v dubnu roku 2017 a celkem bylo přijato téměř 80 tisíc tun elektronických zařízení, mezi kterými bylo 6,21 milionu mobilních telefonů. Z tohoto množství nashromážděného elektroodpadu bylo získáno 32 kilogramů zlata, 3,5 tisíce kilogramů stříbra a 2,2 tisíc kilogramů bronzu.

tokyo-olympiada-medal

Recyklované medaile pro olympiádu v Tokiu

olympiada-tokio-20020-roboti-4

Foto: Toyota

Maskot Someity

olympiada-tokio-20020-roboti-1

Foto: Toyota

Maskot Miraitowa

olympiada-tokio-20020-roboti-11

Foto: Toyota

Robot FSR

olympiada-tokio-20020-roboti-7

Foto: Toyota

Robot T-TR1

olympiada-tokio-20020-roboti-10

Foto: Toyota

Robot DSR