Loni v září odstřelili pyrotechnici v německém městě Duisburg panelový dům ze sedmdesátých let. Měl víc než šedesát pater a přezdívalo se mu Bílý obr. Lidé neprotestovali. Byť měl obr přes tři stovky bytů, byly dlouhodobě prázdné, proto se město rozhodlo, že na místě raději vybuduje park. Zatímco někdejší Východní Německo se svých paneláků začalo už před několika lety zbavovat, za humny je to přesně naopak. Češi mají svá sídliště rádi.

Dokazuje to kromě jiného i rostoucí cena bytů na sídlištích, kdy jsou Češi ochotní připlatit si i v těchto lokalitách. Platí to o Praze i zbytku republiky. V hlavním městě, stejně jako v Česku, bydlí na sídlištích okolo třetiny obyvatel. A nový územní plán Prahy to respektuje. „Je to fenomén, který Metropolitní plán vnímá a pečlivě popisuje. A také přichází s novými nástroji, kterými sídliště reguluje,“ popsal pro CzechCrunch radní pražského magistrátu pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Co to konkrétně znamená? Sídliště jsou v novém územním plánu popsána jako modernistická zástavba solitérních panelových domů, které jsou obklopeny volným prostorem. Tuto definici plán pojímá jako park ve volné zástavbě. V zásadě tak sídliště zůstanou taková, jaká je lidé znají dnes. Dojít by mělo jen k mírným úpravám.

Původní verze nového plánu přitom počítala i s různými dostavbami. Podobnou cestou řeší sídliště často v zahraničí. Německý způsob s bouráním je poměrně extrémní, většinou jdou zahraniční města právě směrem zahušťování. K tomu ale v Praze alespoň zatím nedojde. „Park ve volné zástavbě je nezastavitelná část stavebního bloku, není v něm možné umístit nové budovy, pouze je možné opravovat nebo třeba zateplovat budovy stávající,“ vysvětluje Hlaváček.

A doplňuje, že zahušťování sídlišť nebude možné. Dostavět půjde jen místa, která nebyla nikdy dokončena. Většinou taková jsou v centrálních částech nebo naopak na okrajích. Například Sídliště Petřiny v Praze 6 žádnou takovou plochu nemá. Naopak Sídliště Lužiny ano, jedná se o prostory v okolí stanic metra, která podle náměstka nebyla dodnes dostavěna a vyřešena.

Dostavovat bude možné také nedokončená sídliště. „Metropolitní plán takové území vymezuje transformační plochou, která stanovuje požadavky na výstavbu,“ doplňuje náměstek. Upravovat bude také možné veřejná prostranství, zejména pak mezi jednotlivými domy. Mohou vznikat hřiště, může se přeorganizovat doprava a podobně. Příkladem je pražské sídliště Vybíralova, kde kromě hřiště přibyla parkovacího stání i přímá cesta k metru.

Dvě výšky

Na sídlištích by také měla zůstat zachovaná kombinace dvou výškových úrovní – vysokých paneláků s nízkými areály veřejné vybavenosti. Ty nebude možné nijak dimenzovat, to znamená, že nebudou moct vyrůst patra například nad mateřskou školkou. Jiným případem jsou však obchody a služby.

„Vzhledem k poměrně monofunkčnímu obytnému využití paneláku byla už v původních plánech sídliště komponována s obchodními a společenskými centry. Ta však často nebyla dostavěna nebo jsou nyní velmi zanedbaná. Sem plán směřuje energii k jejich dostavbě,“ doplňuje Hlaváček.

Obchodní centra jsou v dokumentu vyznačena fialovou barvou. Ta značí, že jde o komerční vybavenost. Jako takovou ji bude možné opravovat a přestavovat. V tomto případě pak platí, že bude moci jít i o trochu radikálnější přestavbu. Obchody a služby budou muset zůstat, nad nimi ale mohou vyrůst dvě obytná patra. „Tím se snažíme umožnit přestavbu chátrajících objektů, které jsou v současnosti v drtivé většině soukromé,“ líčí Hlaváček.

Pražský Institut plánování a rozvoje chystá na středu odpoledne komentovanou procházku, která se má věnovat právě metropolitnímu plánu a jeho pohledu na sídliště. Procházka se neodehraje nikde jinde než na sídlišti. Konkrétně se půjde na Černý Most.