V dnešním vydání newsletteru Recap se věnujeme nekončícímu závodu o to, kdo dokáže přetavit obrovské investice do umělé inteligence v reálné zisky. Podíváme se také na netradiční stoleté dluhopisy Alphabetu a na interní kauzu OpenAI, ve které hraje roli erotický obsah.

☝️ Vítěz týdne

Společnost Alphabet (Google) si tento týden připsala významný úspěch vydáním vzácného „stoletého“ dluhopisu v britských librách, o který byl mezi investory takový zájem, že poptávka převýšila nabízený objem desetinásobně. Stoletý dluhopis je v podstatě půjčka s velmi vzdáleným termínem vrácení. Vy půjčíte Googlu peníze a on vám za to vyplácí pravidelný úrok (odměnu), ale jistinu dostanete zpět za 100 let. Pokud peníze potřebujete dříve, musíte dluhopis prodat jinému investorovi na burze.

Tento finanční manévr je součástí masivního plánu, v jehož rámci si firma půjčuje celkem 20 miliard dolarů na financování rekordních investic do infrastruktury pro umělou inteligenci a datová centra, přičemž jen letos plánuje na tyto účely vynaložit přibližně 185 miliard dolarů. Zajímavé je, že takto dlouhá splatnost dluhopisů je u soukromých firem naprosto výjimečná a obvykle ji využívají pouze státy.

Ochota velkých institucí, jako jsou penzijní fondy, půjčit Alphabetu peníze na celých sto let tedy signalizuje mimořádnou důvěru v to, že firma bude prosperovat i v příštím století. Ačkoliv jde o brilantně provedený obchod, který Alphabetu umožňuje diverzifikovat zdroje financování mimo americký trh, někteří analytici zároveň varují, že takto extrémní zájem může být známkou určitého „přehřátí“ trhu a přílišné fascinace tématem umělé inteligence. Alphabetu se z velkých softwarových firem daří posledních šest měsíců nejlépe.

---

👎 Poražený týdne

Když Sam Altman ohlásil, že OpenAI a chatbot ChatGPT bude umět vyrábět erotický obsah, manažerka společnosti Ryan Beiermeisterová patřila k hlasitým odpůrcům takového projektu. Varovala totiž, že firma nedokáže dostatečně zajistit, aby se k takovým věcem nedostali například dospívající. Taky měla obavy z nezdravé citové vazby, kterou si lidé k AI postavám mohou vytvořit.

Jenže Beiermeisterová, teď už bývalá viceprezidentka OpenAI, na konci ledna dostala výpověď od samotného Sama Altmana. Oficiálním důvodem jejího konce bylo obvinění ze sexuální diskriminace vůči mužskému kolegovi, což ale ona označuje za lež a proti vyhazovu se brání. Tento spor ovšem poodhaluje vnitřní pnutí v OpenAI. Na jedné straně stojí bezpečnostní a etičtí experti, na druhé je snaha Sama Altmana dohnat konkurenci a na obsahu konečně pořádně vydělávat. Sám Altman je fanouškem dospělého obsahu a razí heslo: „Chovejme se k dospělým uživatelům jako k dospělým.“

Například modelu Grok od společnosti xAI Elona Muska se zatím daří zvyšovat zájem lidí a připravovat si tím půdu pro reklamu. Někdy je to ovšem dost okaté – stačí se podívat na sociální síť X, kde Grok běžně dostává pokyny typu „ukaž mi ji v bikinách“ a podobně. Vyhazov klíčové manažerky, která tlačila na přísnější etická pravidla, tak jasně ukazuje, že stála v cestě Altmanovi v jeho honbě za tržní dominancí a s tím spojeným byznysem – a to zdaleka nejen tím erotickým.

---

💵 Téma týdne

Když otěže přebírá hardware nad softwarem

Není to tak dlouho, konkrétně v roce 1996, kdy v top desítce nejhodnotnějších firem dle tržní kapitalizace byly technologické firmy jen tři. O třicet let později, tedy dnes, je nadvláda technologií všudypřítomná a v top desítce je takových společností devět.

Po dlouhou dobu nebylo ovšem investiční zvyklostí rozlišovat hardware a software. Po dekády to byl jednoduše segment technologií a kdo do něj investoval, ve spoustě případů neudělal chybu.

Trend AI však tábory softwaru a hardwaru poměrně jasně rozdělil. Pokud v této „zlaté horečce“ hledáte někoho, kdo skutečně prodává pověstné lopaty, musíte se podívat o patro níž, nikoli jen k Nvidii. Aktuálními králi trhu jsou výrobci paměťových čipů. Tedy hardware nutný k tomu, aby veškeré lesklé a mediálně známé softwarové firmy měly co vyvíjet a prodávat. Firmy jako SanDisk nebo Micron zažívají žně.

Především proto, že AI datacentra jsou nenasytná a svět nestíhá vyrábět dostatek pamětí, které jsou k jejich provozu životně důležité. Výsledkem jsou ceny, jež letí nahoru o 80 až 90 % a akcie výrobců rostou v desítkách procent. Je to prosté, obrovská poptávka je tažená právě trendem AI a ten, kdo zboží má, si diktuje také jeho cenu.

Na opačném konci barikády panuje naopak panika. Softwaroví giganti jako Salesforce nebo Workday sledují s obavami nástup programovacích nástrojů od startupů typu Anthropic. Ty totiž umožňují firmám (ale nejen jim) psát si vlastní aplikace na míru pomocí AI. A investoři se logicky ptají, zdali budou korporace utrácet miliardy za licence pro v určitých ohledech zastarávající software, jako je například Photoshop od Adobe. Co když si díky AI budou klienti schopni vytvořit vlastní programy sami a přestanou platit za drahé předplatné? Vždyť nové nástroje na automatické psaní kódu jsou už tak pokročilé, že zkrátka začínají ohrožovat tradiční obchodní modely, na které jsme byli roky zvyklí.

Největší investiční otázkou tak zůstává, zdali dokáží softwarové firmy, včetně těch ohrožených právě umělou inteligencí, proměnit obrovské investice do vývoje AI v reálnou hodnotu. Jen velká pětka technologických obrů (včetně Microsoftu, Googlu a Amazonu) letos plánuje utratit neuvěřitelných 715 miliard dolarů. Pro představu: to je o 60 % více než loni. Tyto peníze jdou primárně do výstavby datacenter a nákupu čipů.

💰 Ze světa Money Makeru

„Představa vstupu na burzu ve mně zrála už dlouhou dobu a byla poměrně romantická. Londýn mě ale pořádně vytrestal.“

Martin Vohánka, poslední host podcastu Money Maker, přepsal pravidla českého podnikání. Svůj Eurowag proměnil z lokálního prodejce nafty v technologického giganta s hodnotou přes 20 miliard korun. Přestože trh jeho firmu po vstupu na burzu (tzv. IPO) zpočátku přehlížel a její cena bolestivě klesala, Vohánka se nenechal zlomit a v posledním roce oslavil masivní 80% nárůst.