Skanska mění nevábnou část Prahy v moderní obytnou čtvrť. Na počest rodiny Emila Kolbena 

Dějiny k Emilu Kolbenovi a jeho příbuzným spravedlivé nebyly. Teď má rodinu připomínat nová čtvrť kolem ulice, která nese jeho jméno.

Čtvrť Emila Kolbena

Foto: Skanska

Čtvrť Emila Kolbena

Část Prahy kolem Kolbenovy ulice nikdy zrovna nevybízela k žití. Industriální ráz, který sem přinesl slavný průmyslník Emil Kolben a závody ČKD na přelomu 19. a 20. století, tady dominuje. Proměňovat se ale pomalu začíná prostor na hranici Vysočan a Hloubětína. Stavět tady začala Skanska, která z toho, co dřív nevonělo, dělá výhodu.

Švédský developer se rozhodl kolem Kolbenovy ulice vybudovat jak jinak než čtvrť Emila Kolbena, která se inspiruje právě industriálem. Vzniká na brownfeldu, který tady zůstal právě po společnosti ČKD.

„Tam, kde kdysi stály tovární haly, vyrůstá moderní městská čtvrť s kvalitním městským bydlením a bohatým veřejným prostorem,“ slibuje projektový manažer Skanska Reality Martin Horálek.

Dohromady se tu v pěti fázích chystá Skanska postavit víc než tisíc bytů, to vše na ploše 51 tisíc metrů čtverečních. První etapa je hotová, teď developer pracuje na té druhé, která má být dokončena do roku 2025. Konkrétně jde o bytový dům Alfred. Nová výstavba bude na Kolbenově růst příštích deset let.

Čtvrť Emila Kolbena

Foto: Skanska

Skanska novou čtvrť zasvětila elektrotechnikovi

Specialitou Alfreda je využití fotovoltaických panelů. Skanska ve svých projektech umisťuje solární panely už od roku 2012. Využívaly se ale především pro předehřívání teplé vody. Dům na Kolbenově je první, kde developer použil fotovoltaické panely i pro získávání elektrické energie. Ta se bude spotřebovávat přímo v budově.

„Díky panelům na střeše získá bytový dům dostatečné množství energie, která vystačí na osvětlení společných prostor i ventilaci. Zajistíme tak nejen efektivní využití obnovitelné energie, ale také každoroční úsporu emisí oxidu uhličitého, která se rovná ekvivalentu 1,4 tuny černého uhlí,“ vysvětluje manažer udržitelnosti Skansky Miroslav Kobera

Pro švédskou společnost jsou to také první lofty. Kromě nich projekt počítá i se soukromými předzahrádkami. Klasikou jsou naopak terasy, lodžie a balkony. Čtvrť by měla mít také dostatek zelených ploch pro setkávání sousedů.

„Na jejich koncepci úzce spolupracujeme se zástupci městské části. Napříč celým projektem nebudou chybět griloviště, bylinkové záhony, umělecké prvky, městský mobiliář, naučné stezky a klidná místa s lavičkami pro oddych i práci,“ líčí Horálek.

Na projektu Skanska spolupracuje s několika architektonickými studii. První etapu měl na starosti ateliér Loxia, na projektu se podílí také ateliér EBM Expert. Pod dalšími etapami bude mimo jiné podepsaný architekt Jakub Cigler a podobu poslední fáze určil ateliér CMC architects. Úpravu zelených prostranství navrhli krajinářští designéři z ateliéru Flera.

Čtvrť Emila Kolbena

Foto: Skanska

První domy už stojí

Jednotlivé bytové domy jsou pojmenovány po členech rodiny elektrotechnika a podnikatele Emila Kolbena, který byl generálním ředitelem a hlavním akcionářem ČKD – společnosti Českomoravské-Kolben-Daněk. Jméno Alfred nesl jeho bratr, rovněž elektrotechnik.

„V páté etapě plánujeme využít i jména významných spolupracovníků Emila Kolbena. Jeho životní vášeň, obor elektrotechniky, propisujeme také do venkovních a vnitřních prostor skrze různé designové prvky,“ říká Horálek.

Elektrotechnika se odrazí v podobě garážových stání, naučných stezek i do navigačního systému, který má sloužit k orientaci v prostoru. Ten využívá sloupy Emila Kolbena, které navrhlo studio LAND05. Sloupy propojí všechny etapy projektu nové čtvrti.

Čtvrť Emila Kolbena

Foto: Skanska

Skanska se v bytovém domě Alfred poprvé pustila do loftů

Emila Kolbena u sebe hned několikrát přijal císař Rakouska-Uherska František Josef I., který mu udělil Řád železné koruny. Do Prahy za Kolbenem zavítal například i Thomas Alva Edison. U něj byl Kolben zaměstnán, když přijel do Ameriky. Vliv na něj měl ale například i Nikola Tesla.

Za první republiky se Kolben stal členem Československé státní obchodní rady a vyráběl také letadla. Podílel se na elektrifikaci Slovenska a vyrobil i trolejbusy pro Prahu.

Dějiny ke Kolbenovi ale spravedlivé nebyly. V 81 letech podnikatel zemřel v koncentračním táboře v Terezíně. Ve vyhlazovacích táborech zemřela i většina členů jeho rodiny.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.