Sledujte na touchpadu AZ kvíz a hrajte Doom. Asus láká neobvyklým ovládáním laptopu a OLED displejem

ScreenPad v sobě kombinuje touchpad a obrazovku, na které si můžete ledacos pustit, ale hlavní tahák Zenbooku 14X je v technologii OLED.

Michal MančařMichal Mančař

zenbuk1

Foto: CzechCrunch

ScreenPad Zenbooku 14X OLED slouží k ovládání i sledování

0Zobrazit komentáře

Tchajwanský výrobce elektroniky Asus v posledních měsících představil řadu nových zařízení, která zamířila či ještě zamíří i na český trh. Velevýkonný herní tablet ROG Flow Z13 s možností připojit externí grafickou kartu jsme už otestovali, nyní do redakce dorazil o něco tradičnější, ale přesto ve dvou ohledech neobvyklý stroj. Asus Zenbook 14X OLED, který už v českých obchodech několik týdnů seženete, láká na působivý displej s technologií OLED, ale zaujme i ScreenPadem. Tedy touchpadem, který současně slouží jako sekundární obrazovka.

Jak se na novém Zenbooku provozuje práce i zábava, jsme si mohli během několika dní vyzkoušet. Zmíněný ScreenPad si zjednodušeně představte jako druhý monitor. Pokud jste někdy dvě obrazovky používali, tak víte, k čemu jsou dobré. Na jedné můžete pracovat, zatímco na druhé máte otevřený kalendář nebo další okno Excelu. Případně vám na něm běží třeba nestárnoucí AZ kvíz pro zvednutí nálady i rozšíření znalostí. Co se hodí víc na malý screenpadový displej – a co na ten větší se čtrnáctipalcovou úhlopříčkou, to už záleží na vašem pracovním nasazení a vztahu k vědomostním soutěžím.

Jen tedy ještě počítejte s hromadou rozdílů, které vychází z toho, že menší displej je současně i touchpad notebooku. Nabízí tak široké možnosti ovládání jak samotného laptopu (třeba rychlé spuštění aplikací či psaní prstem), tak souhry mezi oběma displeji (jako ovládací prvky rychlého přesouvání oken).

Pro Asus není podobná dualita novinkou, už pár let nabízí modely se sekundárními displeji, a to dokonce i většími než v případě Zenbooku 14X OLED. Stejně tak ScreenPad nezažívá premiéru, tento by však měl být ještě o něco šikovnější než jeho dřívější generace. Ani mimo portfolio tchajwanské společnosti není podobná myšlenka úplnou neznámou. Fanoušci Applu vzpomenou třeba na princip Touch Baru, byť ten se rozměry a schopnostmi s řešením od Asusu nedá srovnávat.

zenbook06

Foto: CzechCrunch

Dva displeje Zenbooku: Bolest v Doomu vynahrazuje radost z AZ kvízu

Pro nepolíbeného uživatele je každopádně ScreenPad zpočátku krajně neobvyklý, ale během prvních pár desítek minut už budete mezi oběma obrazovkami přesouvat všechno možné a zkoušet, na co by se ještě dal malý displej využít a jestli na něm půjde nenápadně pustit třeba legendární střílečka Doom a na té druhé jeho moderní nástupce Doom Eternal

Nicméně nebudeme si nic nalhávat, nejen u technologických hraček platí, že tohle zvídavé nadšení relativně rychle vyprchá. Co po takovém vystřízlivění tedy zůstane v případě Zenbooku 14X OLED? A jak je to s tím dvojitým Doomem? To se dozvíte z našich dojmů.

Vypadá to skvěle

Nový Zenbook se primárně pyšní OLED displejem, ale pěkně se na něj dívá i před zapnutím. Kompaktní tělo z hliníkové slitiny a decentní design bez rušivých prvků znamenají, že na pracovní schůzce se za něj stydět nebudete. A při práci samotné potěší třeba i drobnost jako pant, který při otevření přístroje mírně nadzvedne klávesnici pro pohodlnější psaní.

Do role každodenního spolupracovníka ho pasuje i hmotnost okolo 1,4 kilogramu a tloušťka těsně pod 17 milimetrů, tedy míry zhruba srovnatelné třeba s MacBookem Pro. Avizovaných osm hodin baterie vydrží jen při velmi lehké zátěži, ale při nabíjení se z jednotek procent dostanete přes polovinu za slabou půlhodinku.

zenbook02

Foto: CzechCrunch

Asus Zenbook 14X se pyšní OLED displejem i neobvyklým ScreenPadem

Prim však u Zenbooku hraje čtrnáctipalcová dotyková obrazovka s rozlišením 2 880 × 1 800 pixelů, nikterak výraznými okraji a využívající technologii OLED, která je stále přece jen mnohem obvyklejší u televizí či telefonů. Oproti klasickým displejům dokáže vypínat jednotlivé obrazové body, a byť už to dnes zní jako klišé, černá je díky tomu skutečně hluboká černá.

I na slunci, které ve druhé půlce března na chvíli vcelku intenzivně oznamovalo příchod jara, je obrazovka navíc pěkně jasná a čitelná. Krásně výrazná je též celková barevnost, kterou Asus podkládá certifikáty a čísly informujícími o splňování impozantních barevných standardů, běžnému uživateli však spíš než všelijaké nálepky (v případě certifikace Pantone dokonce i doslovné na tělu notebooku) stačí k ocenění opravdu půvabné palety pouhých pár pohledů.

Umí toho spoustu, ale…

Zatímco první lákadlo v podobě OLED obrazovky potěší zrak, to druhé se jménem ScreenPad vyžaduje zapojení hmatu. Pod palcem (i dalšími prsty) s ním budete mít pokročilé možnosti ovládání notebooku i funkci sekundárního displeje. Ani jedno vás nic nenutí používat, můžete ho jednoduše přepnout čistě do touchpadového režimu, případně vypnout úplně.

Naopak ani v obrazovkovém nastavení ScreenPadu se samozřejmě nemusíte obávat ztráty základní funkcionality, vždy máte na dosah prstu tlačítko, které vyvolá touchpad. A brzy zjistíte, že ScreenPad Zenbooku toho v hybridním režimu dokáže opravdu dost. Až se možná chce říct, jestli toho není zbytečně moc.

Můžete na něj třeba psát prstem, přičemž sám převádí namalované znaky na text. Což o to, není v tom špatný, ale na rovinu, jak často se vám stane, že zrovna nemůžete použít klávesnici, zároveň nemáte po ruce papír ani tužku a psaní prstem na pár centimetrů čtverečních je právě to, co potřebujete? Během testování taková situace nenastala ani jednou, ale možná jsme prostě příliš nudní uživatelé bez špetky invence.

Také lze nadefinovat vlastní klávesové zkratky, které pár klepnutími na touchpad vyvoláte. Anebo těch pár kláves prostě normálně stisknete na klávesnici. Dokonce si můžete v navigačním menu ScreenPadu přednastavit kombinaci aplikací, které pak spustíte a rozmístíte dvěma dotyky. Ale jak často potřebujete ve specifickém rozložení oken spustit několik programů najednou?

zenbook05

Foto: CzechCrunch

Slovní spojení „hraní na touchpadu“ dostává se Zenbookem nový rozměr

Podobný dojem – že je to zajímavé, ale tak trochu na okrasu – popravdě vyvolávají ty méně obvyklé schopnosti vylepšeného touchpadu obecně. Je to všechno naprosto bez nadsázky hezké a chytré, ale je to opravdu k něčemu pro běžného, ale dokonce i mírně pokročilejšího uživatele, za kterého se autor textu směle považuje? To je v případě Zenbooku milionová otázka.

Na druhou stranu, rychlé spuštění téměř čehokoliv možného jedním dotykem příslušné ikonky je příjemné. Nové okno prohlížeče nebo obrázkový editor jsou tak hned po ruce. Proměna ovládací plochy na numerickou klávesnici (tuhle metamorfózu mimochodem umí i jiné modely od Asusu bez ScreenPadu) jakbysmet. Ale dost o ovládání, pojďme se podívat, jaký je ScreenPad ne jako Pad, ale jako Screen.

Hrajte Doom zatímco hrajete Doom

Na ScreenPad posunete prakticky libovolné okno z hlavního displeje. Stačí ho čapnout kurzorem, chvíli podržet a na ploše se objeví šipka, kterou program teleportujete na menší obrazovku. Podobně ho můžete podržením a potažením na touchpadu vrátit zpátky, případně si po vzoru mobilního telefonu vysunete ovládací lištu s tlačítkem se stejnou funkcí.

Nakombinovat lze takřka všechno možné, prostě jako při používání dvou displejů. Například si pustíte online pohovor se šéfredaktorem CzechCrunche a zábavnější videohru k tomu. Nebo excelovskou tabulku a zmiňovaný AZ kvíz. Nevyzkoušenou, ale zajímavou možností je využití ScreenPadu pro ovládací prvky nějaké aplikace, se kterou byste operovali na primárním displeji.

Potenciál ScreenPadu také trochu paradoxně násobí připojení klasické myši, kdy se zbavíte rušivé nutnosti přepínat mezi displejem a touchpadem. Nicméně stále počítejte s tím, že se bavíme o malé ploše, která především v kontrastu se skvělou OLED obrazovkou o pár centimetrů výš působí jako chudý příbuzný a je primárně zlepšovákem běžného touchpadu, nikoliv náhradou za druhý monitor.

zenbook04

Foto: CzechCrunch

Starý Doom nahoře, nový Doom dole. Se Zenbookem jdou dělat ďábelské věci

Ale to víte, když dostanete novou hračku, chcete vyzkoušet, kam až můžete zajít. Takže ano, klidně si na jedné obrazovce pustíte moderní Doom a na té druhé jeho nestárnoucího devadesátkového předchůdce. Sice k tomu duševně zcela vyrovnaný člověk nemůže mít jediný důvod (a skutečně simultánnímu hraní zamezuje realita jedné klávesnice i automatická pauza hry v neaktivním okně), ale jde to. A to je milé.

Zmínka o relativně nedávném zmrtvýchvstání legendární střílečky je mimochodem ďábelským oslím můstkem k hardwaru Zenbooku. Šestnáct gigabajtů operační paměti a procesor i5 nebo i7 jedenácté generace od Intelu s frekvencí až 4,7 GHz doplňuje mobilní grafický čip MX450, který pohání krásu na OLED displeji. To parametrů dražších herních notebooků nedosahuje, ale třeba právě destrukci pekla motorovou pilou v novodobém Doomu i jeho předloňském pokračování Doom Eternal to zvládá bez záseku (tedy hardwarového, ne motorovkového) i na vyšší úroveň detailů.

Každopádně při tom všem přemýšlení nad tím, že ScreenPad se nevymotá ze stínu veselé kuriozitky, bez které se obejdete a která rozhodně není všemocným nástrojem pro vyšší produktivitu, nesmíme zapomenout na to hlavní. A to že Zenbook 14X OLED (s cenovkou zhruba od 30 do 40 tisíc korun podle modelu) přináší u notebooků stále neobvyklou technologii OLED, díky které obraz vypadá náramně, že pro každodenní používání má fajn rozměry i výkon – a že zvládne i ten Doom. A vlastně nejen jeden.

Načítám formulář...