Český Slevomat si za poslední léta prošel velkými změnami. Pod vedením Marie Havlíčkové se transformoval ze slevového na zážitkový portál s důrazem na cestování, které donedávna tvořilo polovinu jeho tržeb. Další velká změna pak přišla začátkem roku, kdy kormidlo vedení firmy největšího prodejce zájezdů po České republice přebral dřívější provozní ředitel Ladislav Veselý.

V nastalé koronavirové situaci musel Slevomat zavést úsporná opatření a všichni zaměstnanci s výjimkou zákaznické péče přešli na poloviční úvazky. Podle nového ředitele si i díky tomu firma staví ranvej, ze které chce posílena vystartovat za ještě lepšími výsledky.

Do karet jí například v případě hlubší ekonomické krize opět může hrát i jméno evokující výhodné nabídky. O interním dění ve Slevomatu i o stavu trhu a očekáváních do budoucna mluvil Veselý v rozhovoru pro CzechCrunch.

Zdá se, že Marie Havlíčková na mateřskou odešla v ten pravý čas…
(smích) Takhle jsem se na to ještě nekoukal. Myslím, že Marie takhle moc do budoucnosti nevidí, že by mi do začátku přichystala takový šprým. Jinak je to ale dobré, kdysi mi říkala, že být CEO je jako chodit na Harvard, a ještě za to dostávat zaplaceno. Tenhle stav je přitom možná ještě lepší než Harvard.

Takže teď právě procházíte tvrdou školou byznysu?
Je to tak, pro osobní rozvoj je to skvělé. Za posledních čtrnáct dní jsem se o tom, co děláme a kdo jsme, dozvěděl víc než za celý minulý rok (Veselý nastoupil do Slevomatu na pozici provozního ředitele v listopadu 2018 – pozn. redakce).

Co vás o Slevomatu nejvíc překvapilo?
Vždy jsem tušil, že adaptabilita a agilita je nám vlastní. Ale až pod tímhle tlakem je opravdu znát, jak extrémně firma dokáže táhnout za jeden provaz. A zároveň nelpět na věcech, s rozmyslem se situaci opravdu přizpůsobovat a reagovat na to, co se teď děje, nebýt zaseknutý ve stavu „tahle se to x let dělalo“. Tušil jsem to, ale teď mě překvapuje, jak moc to v sobě máme. Jsme docela velcí, Slevomat má dnes 300 lidí, ale přesto se chová spíš jako malá a rychlá firma.

Čím to podle vás je, jak se dá takový přístup v tak velké firmě udržet?
Myslím, že je to dobrou kombinací lidí. Jde o složení týmu, a tím konkrétně myslím to, že máme poměrně hodně takových lidí, kteří jsou ve Slevomatu od začátku. Nejsou tedy „zkažení“ korporátním přístupem. V managementu máme minimálně polovinu lidí, kteří jsou ve Slevomatu mnoho let a velmi často nikde jinde ani nepracovali. Jsou pamětníky a zároveň těmi, kdo dělali firmu, když byla ještě malá, a tak se nezměnilo ani jejich chování – ne víc, než nezbytně muselo.

Rok jste působil jako provozní ředitel, tedy pravá ruka bývalé šéfky Marie Havlíčkové, která Slevomat vedla šest let. Jak probíhal váš nástup na pozici CEO, jak velká změna to byla?
Pro mě osobně to nebyla velká změna, největší změna je, že ve Slevomatu není Marie. Hodně jsme celý rok pracovali ve třech s Marii a Kamilem (Hanzlíkem; původně finanční ředitel, který po Veselém nastoupil na pozici COO – pozn. redakce). Teď v práci pokračujeme s Kamilem, na změnu jsme se připravovali od podzimu, takže jsme byli připraveni.

V čem vám Marie nejvíc ve Slevomatu chybí?
Mně naštěstí nechybí, protože ji pořád můžu zavolat. (úsměv)

Takže je stále po ruce na konzultace, když je potřeba?
Ano, domluvili jsme se tak, že nám zůstává blízká, a jsem za to hrozně rád.

Zmínil jste i Kamila Hanzlíka, který řídil finance, teď je provozním ředitelem. Našli jste za něj na finance náhradu?
Ne, a vzhledem k aktuálním okolnostem ani hledat nebudeme, pozastavili jsme výběrové řízení. Měli jsme ale neskutečné množství zájemců, odhadem několik set lidí. Teď však finanční oddělení povede Kamil prostřednictvím času, který aktuálně má.

Během let, kdy Slevomat vedla Marie Havlíčková, se transformoval ze slevového na zážitkový portál, velký důraz kladete na cestování. Jak vás v byznysu ovlivňuje aktuální situace?
Velmi silně, cestování tvořilo zhruba polovinu našeho obratu, dalších přibližně 40 procent pak lokální služby – ty, které jsou dnes zavřeny. Zbývá nám tak deset až patnáct procent obratu, který jsme plánovali, na naší zbožové vertikále. Ta jediná dnes nějaký byznys přináší.

Segmenty cestování a služeb se propadly na úplnou nulu?
Ano, zároveň jsme je i přestali promovat. Vidíme, že lidi dnes neuvažují, kam v létě pojedou na dovolenou, protože nevědí, co bude. U lokálních služeb se řídíme podle vládních nařízení a posouváme platnosti, ale také vidíme, že tam zájem není.

Ve zbožové vertikále vidíte nějaké změny poptávky?
Poptávka po zboží roste, proto jsme se na tento segment za posledních čtrnáct dní zaměřili a už je to vidět. Opravdu nabízíme všechno možné, co dnes jde dělat doma, s dětmi, na zahradě, na balkoně. Jde o péči o zdraví, domácnost, psí žrádlo, online kurzy… prostě experimentujeme.

Kdokoliv má e-shop, dodává a složitě zjišťuje, jak si pomoct s marketingem, tak mu dokážeme pomoct a prodávat i v dnešní době. Měli jsme například hezkou spolupráci se Zootem, kterému myslím znatelně pomohla, prodali jsme asi šest tisíc voucherů. Několik dalších spoluprací, i s těmi největšími e-shopy, je teď na spadnutí.

S ohledem na současnou situaci jste ve Slevomatu přijali několik úsporných opatření. O jaká konkrétně jde?
Od prvního dubna jsme přešli na poloviční pracovní týden. Asi není překvapením, že největší nákladovou položkou Slevomatu jsou lidé, kteří pro něj pracují.

Kompletně celá firma tedy jedete na 50 procent?
Vyjmuta je zákaznická péče, ze strany zákazníků si to nemůžeme dovolit a byla by chyba v tuhle chvíli ubírat kvalitu služby. V této oblasti pracujeme stále na sto procent.

Kolik úspor tímhle krokem dosáhnete?
Snížením práce na 50 procent u drtivé většiny lidí ubíráme 20 procent ze mzdy. Reakce je ale taková, že sice lidi nařízení rozumí, ale nehodlají ho moc respektovat. (smích) Lidé chtějí pomoct, vědí, že když teď zamakají, tak si to pak vezmou zpátky. Jsou neskutečně solidární, oznamovali jsme to v pátek (27. března – pozn. redakce) a reakce na takhle potenciálně špatnou správu byla hrozně hezká.

Když se bavíme o personálních nákladech – plánujete i propouštění, nebo si tímhle krokem vystačíte?
Zkrácení úvazků jsme dělali tak plošné a velké právě proto, abychom nemuseli hromadně propouštět. Přesto jsme se rozloučili asi s deseti lidmi, kteří v nejbližších měsících nemají přímý vliv na byznys. Snažili jsme se to udělat co nejrozumněji, rozpustili jsme třeba tým vyvíjející mobilní aplikaci.

Jde o pětičlenný tým, nejde pro nás o moc velké riziko a dokážeme dělat údržbu s mnohem menším počtem hodin. Klukům jsme rovnou zařídili nabídku z jiných firem, vyjednávají o svém novém působišti a je velmi pravděpodobné, že se nám je podaří upíchnout jako celý tým. Když je budeme potřebovat, zavoláme jim, ať se vrátí zpátky. Snad budou chtít. (úsměv)

Jde tedy o něco jako sdílení kapacit firem, které jich aktuálně mají přebytek, s těmi, kde jich mají nedostatek?
To je krásně eufemistický popis. Skvěle se zachoval šéf jejich týmu Michal Bilka, který jim to dovedl krásně vysvětlit a zároveň obvolat pár svých kamarádů a firem. Během pár dnů měli nabídky, dobří lidé se ani v této době neztratí, a to byl také jeden z důvodů, že jsme si „troufli“ škrtnout právě mobilní tým.

Jak dlouho dokážete s těmito úspornými opatřeními fungovat? Za předpokladu, že by se situace dlouhodobě příliš neměnila.
My si těmito opatřeními vyrábíme dost dlouhou ranvej na to, abychom se z ní pak odlepili. S informacemi o vládních opatřeních, které dnes máme, jsem si jistý, že to úplně v pohodě zvládneme. Vytváříme si prostor na celý letošní rok, přičemž si myslím, že tak špatné, jak to je dnes, to už po Velikonocích přestane být. Opatření jsme vyhlásili na tři měsíce a myslím si, že některé z nich budeme během těchto tří měsíců povolovat.

Takže očekáváte, že se situace už v průběhu týdnů začne zlepšovat?
Myslím si, že ano. Pan premiér například říkal, že se mu zželelo účesů žen a že je možné, že už po Velikonocích budou kadeřnictví nebo nějaké zkrášlovací salony otevřeny. To je přesně ten moment, po kterém jsme už skočili. Budeme mít nejlepší nabídku, jaká půjde na internetu sehnat.

Věřím, že postupně, jak se budou provozy uvádět zpátky v život, když se stát a zdravotnictví dokáže nadechnout a připravit na postupný nápor nemocných lidí, tak bude to moment, když my se začneme vracet zpátky. I kadeřnictví nebo salóny krásy nás posunou správným směrem.

Znamená to, že už pracujete i na akvizicích do budoucna?
Ano, je pravda, že prvních čtrnáct dní vládních nařízení naše obchodní týmy strávili hlavně account managementem různých partnerů, vymýšleli jsme různá řešení. Už více než týden máme polovinu obchodů překlopenou do akvizice. V gastru zkoušíme všechno, od otevřených „hladových oken“ restaurací po vinaře, kteří u nás budou dělat online degustace. Vznikají úplně nové byznys modely.

A co oblast cestování?
V cestování máme rozjednanou spoustu dalších partnerství. Na Slevomatu budou hotely, o kterých se nám možná ani nesnilo, a to všude tam, kde chybí zahraniční turisté, tedy nejvíc v Praze a Českém Krumlově. Luxusní hotely k nám přicházejí samy a chtějí rozjíždět spolupráce.

U hotelů se počítá, že pravděpodobně budou hranice zavřeny déle, takže turismus bude vnitrostátní.
S tím počítáme i my. Letos jsme měli mít velkou cestovní marketingovou kampaň, ve které jsme chtěli říkat: pojeďte se Slevomatem na dovolenou. To pořád říkat chceme, ale když se situace uvolní, navíc budeme říkat „na dovolenou v Česku“. Trh se třese, budeme mít nejlepší nabídku v historii firmy. V českém cestování chceme být neotřesitelná jednička.

Jaká je současná situace ve vaší cestovní kanceláři Zanzo, která se naopak specializovala na exotické zájezdy?
Zanzo úspěšně dostalo všechny své klienty zpátky do Česka a teď víme, že příštích pár měsíců neprodáme vůbec nic. V Zanzo se soustředíme na zahraniční pobyty, je to pro nás testovací píseček pro nové technologické produkty. Počítali jsme s tím, že letos spustíme službu, která by stavěla balíčky cestování a zážitků v zahraničí. To velmi pravděpodobně nebude, ale je dost možné, že něco podobného vyzkoušíme v Česku.

Zanzo tedy ani netvoří podstatnou část byznysu Slevomatu?
Vůbec ne, pro nás je to laboratoř, jde o úplně maličký tým, který tvoří dva lidi. Testovali jsme si poptávku a to, co lidé v zahraničí budou chtít dělat, to jsme se chtěli naučit. Víme, kolik lidí a za kolik peněz chce co dělat na Srí Lance, kolik lidí si udělá svatbu na Bali a podobně.

Ptám se i kvůli tomu, že když se Zanzo koncem roku 2018 spouštělo, tak plánem bylo utržit do tří let miliardu.
Myslím si, že spousta těch aktivit bude probíhat přímo na Slevomatu. Nemyslím si, že nám Zanzo přinese miliardu navíc. To byla jedna z věcí, kterou jsme si ověřili – není sranda dělat cestovku na drahé exotické zájezdy.

Když se podíváme na Slevomat v horizontu několika měsíců nebo let, čeká jej nějaká změna strategie?
Myslím si, že ne. Pravděpodobně ale přestaneme dostávat otázky, jestli se přejmenujeme. Teď jsme úplně skvěle připraveni na to, co přijde. Jsem přesvědčen, že všechno to, co teď ztrácíme – 90 procent plnění plánu – si rychle dokážeme nabrat zpátky, protože jsme silní v českém cestování, máme dobré partnery a lidé budou hrozně hladoví po lokálních službách. Věřím, že na tom znovu vyrosteme.

Jestli budou lidé opravdu hladoví, je ale otázka, protože začíná i ekonomická krize. Neobáváte se výraznějšího propadu poptávky po podobných službách?
Trh je pořád dost velký i v tomto naznačeném krizovém tématu. Určitě dokážeme růst a je dost možné, že na úkor někoho jiného. Myslím si, že naše zbývající konkurence bude mít problém, zahraniční cestovky najednou nebudou mít moc co prodávat. V cestování po Česku jsme jednička, loni jsme prodali 250 tisíc pobytů a letos jich prodáme určitě víc.

Očekáváte, že se nějakým způsobem změní zákaznické chování?
V tomto ohledu se nám může opět hodit naše jméno. S námi si lidé spojují, že nabídka je výhodná. Ve chvíli, kdy začnou být cenově senzibilní a začnou víc šetřit, tak možná paradoxně k nám přijde víc zákazníků, kteří k nám dřív nechodili, protože vědí, že si u nás slevu koupí.

Jaké je aktuální dění ve vaší mateřské skupině Secret Escapes? Jako prodejce zájezdů pravděpodobně bude na nule. V jakém stavu je celá skupina, do které jste se připojili v roce 2017?
Skupina je hodně blízko nuly, protože na západ od Německa se v rámci ní prodává jen zahraniční cestování. Zajímavým faktem je, že my jsme i díky zboží nejziskovější firma v celé skupině, byť sami máme dost svých problémů.

Secret Escapes přistoupili k ještě přísnějším šetřícím opatřením než my, nikdo tam nepracuje víc než dva dny v týdnu. Ve všech zemích v našich sesterských firmách se šetří, co to jde, ale pořád prizmatem lidského britského uvažování, že se nepropouští, ale úplně všem se skrouhly hodiny.

Tím, že jste v problémech i vy, nemůže to být ohrožením celé skupiny?
Secret Escapes jsou z 90 procent závislí na zahraničním cestování. Tahle situace pro ně je ohrožující, ale i oni si dnes vyrábí co nejdelší ranvej. Investoři je podrželi, britská vláda je podrží, takže musí co nejdéle vydržet, než se začne opět cestovat.

Máte informace o tom, jak na tom aktuálně je váš sesterský Skrz?
Velmi podobně jako my, oproti nám je, co se týče lidí, desetinová firma, takže jsou semknutější. Vzhledem k tomu, že transformace na cestování u nich proběhla ještě více než u nás, tak na tom nemohou být lépe než my.