Slibovali leteckou revoluci, místo toho Lilium vysílá insolvenční mayday. Český podnikatel to předvídal

Lilium chtělo za dva roky začít s komerčním prodejem svých vzdušných taxíků. Místo toho jeho zaměstnanci musí vyklidit hangár.

Lilium_DanielWiegandCEO-SebastianBorn-MatthiasMeiner-PatrickNathen

Foto: Lilium

Zakladatelé startupu Lilium Daniel Wiegand, Sebastian Born, Matthias Meiner a Patrick Nathen

1Zobrazit komentáře

Německý startup Lilium, vyvíjející vzdušné taxíky, zavírá krám. Došly peníze, investoři už nechtějí nic riskovat a stejného názoru je i stát, který odmítl podniku poskytnout půjčku. Namísto dvou letounů, se kterými chtěl startup začít létat za dva roky, tak celý projekt zamířil do hangáru, ze kterého už nevyletí.

Lilium před dvěma týdny vypustilo video, ve kterém ukázalo letoun s tím, že novinka dorazí na trh už v roce 2026. Tato informace ovšem přišla v době, kdy už začínalo být jasné, že se startup dostal do finančních problémů.

Vývoj vzdušných taxíků je finančně velice náročný podnik, jak dokazuje fakt, že Lilium vykázalo za poslední dva roky ztrátu převyšující 10 miliard korun. Společnost dokázala získat investice od řady silných investorů, ta poslední převyšující 2,5 miliardy korun přišla v květnu letošního roku, ani tak ale nebyla schopna projekt finančně uřídit.

Startup pálí peníze takovou rychlostí, že v posledních týdnech musel jednat o dalších investicích. Nicméně investoři jejich poskytnutí podmínili schválením úvěru od německé vlády a Bavorska. Ty ovšem k celé věci zaujaly negativní postoj a tím zpečetily osud celého Lilia. Společnost došla k závěru, že celý projekt ukončí, a Komisi pro kontrolu cenných papírů oznámila, že se dostává do insolvence.

Jedná se o špatnou zprávu nejen pro investory, ale i pro partnery, kteří do budoucna se stroji Lilia počítali. Mezi nimi je například i Saúdská Arábie, která měla držet objednávku na stovku strojů, a další čtyři stroje měla objednané také britská společnost Volare Aviation.

Je otázkou, co se bude nyní dít s majetkem a know-how Lilia. Je možné, že o ně projeví zájem některá z dalších velkých ryb vyvíjejících vzdušné taxíky. Nicméně technologie jednotlivých podniků se liší a to, na čem pracovalo Lilium, nemusí být zajímavé například pro Joby Aviation, které nedávno nabralo investici ve výši 500 milionů dolarů, tedy více než 11,5 miliardy korun, od Toyoty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jaké jsou konkrétní rozdíly, popisoval před časem pro CzechCrunch Michal Illich, český podnikatel, který se startupem Zuri vyvíjí vlastní vzdušný taxík. Už tehdy Illich pochyboval nad životností Lilia právě z důvodu zvolení nevhodného konstrukčního řešení letounů.

„Představte si třítunovou helikoptéru. Ta má obrovský rotor. Jestli jste někdy byli u vzletu helikoptéry, tak víte, jak obrovský proud vzduchu to je. Teď se koukněte na obrázek Lilia – má třicet malých zapouzdřených vrtulek. Jenže tou samou plochou, kterou vrtule obepisují, musí protlačit úplně stejně vzduchu za stejný čas jako ona třítunová helikoptéra,“ vysvětloval tehdy Illich s tím, že letoun Lilia potřebuje baterie s extrémně specifickým výkonem a energií. A takové podle něj neexistují.

Za nesmyslnou Illich označil i koncepci letounů, které vyvíjí další německá společnost jménem Volocopter. I ten se v dubnu tohoto roku potýkal s finančními problémy, ale finance se mu nakonec sehnat podařilo, a tak na koncepci svého vzdušného taxíku dále pracuje. Je ovšem jasné, že celý sektor se začíná dostávat do fáze, ve které uspějí jen ty projekty, které mají skutečné předpoklady onu vzdušnou revoluci přinést, a ne o ní jen mluvit.

Michal Strnad chce posílit v munici. CSG kupuje německou chemičku, která vyrábí nitrocelulózu

V Dolním Sasku se dosud vyráběla nitrocelulóza pro průmyslové účely. Po akvizici výroby skupinou CSG se má přidat také materiál pro munici.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

strnad

Foto: CSG

Michal Strnad, majitel Czechoslovak Group

0Zobrazit komentáře

Do rychle se rozvíjejícího průmyslového a zbrojařského království Michala Strnada přibývá nový podnik. Skupina CSG (Czechoslovak Group) oznámila, že prostřednictvím své slovenské dceřiné společnosti MSM Group uzavřela kupní smlouvu s americkou veřejně obchodovanou společností IFF za účelem akvizice podniku na výrobu nitrocelulózy, přidruženého závodu a průmyslového parku Walsrode v německém Dolním Sasku. Tam se dosud vyráběl vysoce hořlavý chemický derivát celulózy výhradně pro průmyslové účely, ale nově má přibýt také výroba energetické nitrocelulózy využitelné v munici. Cena akvizice nebyla zveřejněna, k vypořádání transakce by mělo dojít v první polovině příštího roku.

Nitrocelulóza se používá jako základní složka například v lacích nebo barvách a právě na to se dosud soustředili v Dolním Sasku. Průmyslový park o rozloze necelé dva kilometry čtvereční poblíž Hamburku, Hannoveru a Brém má v chemickém průmyslu dlouholetou tradici a CSG přebírá spolu s výrobou nitrocelulózy i celý areál včetně více než 350 zaměstnanců. Česká skupina, kterou vede a vlastní dvaatřicetiletý Michal Strnad, tu chce do budoucna vyrábět také energetickou nitrocelulózu sloužící jako vstupní komodita pro výrobu munice.

To si má nicméně podle vyjádření CSG vyžádat další investice v řádu několika miliard korun a také konzultace s příslušnými regulačními orgány. Nitrocelulóza je totiž chemická látka vyrobená nitrací celulózy (bavlny nebo dřevěné buničiny) pomocí směsi kyseliny dusičné a sírové a je výbušná a vysoce hořlavá. Proto její výroba, skladování a manipulace podléhá přísným bezpečnostním předpisům.

fiocchi-csg

Foto: CSG

Společnost Fiocchi Munizioni ze skupiny CSG vyrábí malorážovou munici pro různé účely

„Chemická výroba v průmyslovém parku Walsrode historicky zahrnovala také výrobu pro vojenské potřeby. I v současné situaci, kdy chemický průmysl v Evropě čelí vysokým cenám energií a náročné regulaci, může výroba nitrocelulózy pro muniční průmysl a další důležitá odvětví, jako jsou tiskařské barvy a nátěry, zajistit firmám působícím v tomto oboru dlouhodobou perspektivu,“ říká Jan Marinov, generální ředitel obranné divize CSG.

Strnadova skupina je dnes široce rozkročená. Patří do ní například automobilka Tatra Trucks, světový výrobce malorážové munice Fiocchi nebo český výrobce radarů Eldis. Klíčové výrobní podniky má vedle Česka na Slovensku, ve Španělsku, v Itálii, Indii, Velké Británii nebo Spojených státech a teď zapíchne pomyslnou vlajku také do Německa. Šéf obranné divize CSG, která zahrnuje mimo jiné vývoj, výrobu a prodej vojenských a speciálních kolových i pásových vozidel, terénních nákladních automobilů nebo zbraní, uvádí, že energetická nitrocelulóza je strategicky důležitá pro bezpečnost zemí NATO a EU a jejich spojenců.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Evropa nesmí upadnout do závislosti na dovozu této strategické komodity, protože je nezbytné mít jistotu dodávek i v případě krize,“ říká Jan Marinov, podle kterého je bezpečnostní hrozbou pro země NATO a jejich spojence nedostatečná evropská kapacita pro výrobu munice, zejména velkorážné. „Proto již několik let usilovně pracujeme a investujeme stovky milionů eur do vytvoření vertikálně integrované výroby velkorážové munice v rámci skupiny CSG, a to od vstupních komodit a polotovarů až po finální produkt. Tato akvizice nás k tomuto cíli výrazně přiblížila,“ doplňuje šéf CSG Defence.

Ve společnostech začleněných do skupiny CSG a v dalších propojených firmách dnes pracuje přes deset tisíc zaměstnanců. Hlavními obory skupiny jsou obranný a bezpečnostní průmysl, automotive, letectví a železniční průmysl a mezi produkty, které vyrábí, jsou kupříkladu těžká terénní vozidla, radary, systémy řízení letového provozu, munice všech ráží i luxusní náramkové hodinky. V roce 2023 dosáhly konsolidované tržby CSG 1,73 miliardy eur, což je v přepočtu zhruba 42 miliard korun. Provozní zisk EBITDA (před úroky, daněmi, odpisy a amortizací) činil 439 milionů eur, tedy zhruba 11 miliard korun. Zakladatelem CSG je Jaroslav Strnad, který firmu před šesti lety předal do rukou syna Michala.