Slovák spoluzaložil OpenAI, v Tesle roky vedl vývoj autopilota. Teď vás chce umělou inteligenci učit

Andrej Karpathy oznámil, že zakládá vlastní startup, v němž chce díky umělé inteligenci změnit způsob vzdělávání. A začít chce přímo u AI.

Peter BrejčákPeter Brejčák

andrej-karpathy_finalStory

Foto: Microsoft Developer (YouTube) / Tesla / OpenAI / Canva Pro / CzechCrunch

Andrej Karpathy má velké plány na poli umělé inteligence

0Zobrazit komentáře

Ještě před revolucí se narodil v československé Bratislavě, postupnými krůčky se ale vypracoval mezi globální špičku odborníků na umělou inteligenci. Andrej Karpathy během své kariéry úzce spolupracoval i s Elonem Muskem, když oba stáli u vzniku organizace OpenAI, v posledních letech známé díky svému ChatGPT, a působil také v automobilce Tesla, kde řídil vývoj autopilota. Nedávno oznámil, že zakládá vlastní startup, ve kterém chce učit umělou inteligenci.

„Eureka Labs je vyvrcholením mé vášně pro umělou inteligenci a vzdělávání, která trvá již více než dvě desetiletí,“ napsal Karpathy nedávno na sociální síti X, kterou aktivně využívá na komunikaci. Zájem o vzdělávání jej přivedl od naučných videí na YouTube – kde natáčí videa o jazykových modelech umělé inteligence – až k vůbec prvnímu kurzu se zaměřením na tzv. hluboké učení na prestižní Stanfordově univerzitě, kde působil jako akademický výzkumník.

„Veškerá moje práce kombinující tyto dvě oblasti (umělá inteligence a vzdělávání – pozn. red.) byla dosud pouze na částečný úvazek, jako vedlejší úkoly k mé ‚skutečné práci‘, takže jsem docela nadšený, že se do toho mohu ponořit a vybudovat něco skvělého, profesionálně a na plný úvazek,“ pokračuje Karpathy v tweetu publikovaném minulý měsíc.

V Eureka Labs tak společně s kolegy buduje nový druh školy založené na umělé inteligenci s cílem přinést do vzdělávání co nejlepší zážitek. Jako příklad uvádí fyziku, kde vás kvalitními učebními materiály může provázet již zesnulý laureát Nobelové ceny Richard Feynman. „Bohužel odborníků na danou problematiku, kteří jsou hluboce zapálení, skvěle učí, jsou nekonečně trpěliví a plynně hovoří všemi světovými jazyky, je také velmi málo a nemohou osobně doučovat všech osm miliard z nás na požádání,“ vysvětluje s nadsázkou.

Pokud budeme úspěšní, pro kohokoliv bude jednoduché naučit se cokoliv.

Karpathy ale dále doplňuje, že díky nedávnému pokroku v oblasti generativní umělé inteligence se zdá, že takový způsob učení může existovat. Učitelé budou pořád navrhovat učební materiály, které ale budou navíc podporovány a škálovány právě s podporou umělé inteligence. Ta bude optimalizovaná tak, aby pomáhala studentům.

V symbióze učitelů a AI takovým způsobem můžou prý vznikat celé osnovy různých předmětů. „Pokud budeme úspěšní, pro kohokoliv bude jednoduché naučit se cokoliv, což rozšíří vzdělávání v dosahu (na velký počet lidí, kteří se něco učí) i v rozsahu (každý člověk se naučí velké množství předmětů nad rámec toho, co by dnes zvládl bez asistence),“ popisuje Karpathy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Co bude prvním kurzem? Nepřekvapivě: umělá inteligence. Má jít o kurz na úrovni bakalářského studia, jenž studenty provede tréninkem jejich vlastní AI. Vše má být dostupné online, Eureka Labs má ale v plánu starat se o digitální i fyzické skupiny žáků, kteří budou výukou procházet společně. Kdy by ke spuštění mohlo dojít, zatím Karpathy nekonkretizoval.

V Eureka Labs si tak plní jeden z dávných snů, kdy chce každému pomoci dospět k „heuréka“ momentu, právě proto má startup takový název (je v angličtině, takže bez v češtině úvodního h). K němu přidal dovětek labs. „Eureka jako taková už byla zabraná… a vždy jsem chtěl laboratoř,“ doplnil.

Ze Slovenska přes Kanadu k Elonu Muskovi

K oblasti umělé inteligence se dnes sedmatřicetiletý Karpathy dopracoval postupnými krůčky, jejichž zárodek najdeme už v jeho dětství. Jak píše portál Startitup, oba rodiče byli inženýři, a tak měl od mladého věku přístup k technologiím i matematice, což jej přivedlo k počítačům a programování.

V patnácti letech se společně s rodinou přestěhoval do kanadského Toronta, kde na univerzitě dokončil bakalářské studium oboru počítačových věd a fyziky, magisterský titul pak získal na Univerzitě Britské Kolumbie. V akademické dráze pokračoval na prestižní Stanfordově univerzitě, kde v roce 2015 získal doktorandský titul a ve výzkumu se soustředil na zpracování přirozeného jazyka (NLP), počítačové vidění a modely hlubokého učení.

V této době se ale začal věnovat i dalším projektům. V roce 2015 stál jako spoluzakladatel u vzniku OpenAI, kde následně dva roky působil jako výzkumný pracovník. Poté jej Elon Musk, mimo jiné také spoluzakladatel OpenAI, zaměstnal přímo ve své automobilce Tesla, kde se stal ředitelem pro umělou inteligenci.

V automobilce pomáhal – vzhledem ke svým zkušenostem – zejména s vývojem autopilota, který se během pěti let posunul od schopnosti zůstat mezi jízdními pruhy až k plynulému provozu v ulicích měst. Tehdejšímu slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi během návštěvy Tesly také ukázal, na čem konkrétně pracuje.

Po letech práce si pak Karpathy vzal na čtyři měsíce volno, o čemž informoval přímo Musk. Do automobilky se ale již nevrátil. „Děkuju za všechno, co jsi pro Teslu udělal! Bylo mi ctí s tebou spolupracovat,“ tweetnul Musk poté, co Karpathy svůj odchod oznamoval. Začátkem loňska pak opět zavítal do OpenAI, kde pracoval na vylepšeních modelu GPT-4. Přibližně po roce, letos v únoru, ale z firmy odešel.

„Nic se nestalo a není to důsledek žádné konkrétní události, problému nebo dramatu (ale prosím, pokračujte v konspiračních teoriích, jsou velmi zábavné),“ napsal na X den poté, co v OpenAI ukončil svou štaci. Zároveň dodal, že road mapa dalšího vývoje ChatGPT vypadá zajímavě a že „se máme na co těšit“.

„Mým nejbližším plánem je pracovat na svých osobních projektech a uvidíme, co se stane. Ti z vás, kteří mě už nějakou dobu sledují, možná tuší, jak by to mohlo vypadat,“ doplnil Karpathy. A během léta představil zmiňované plány na nový startup Eureka Labs.

Intel ostře šlape na brzdu. Nestíhá konkurenci a musí zásadně šetřit, propustí proto přes 15 tisíc lidí

Šéf Intelu Pat Gelsinger po špatných výsledcích oznámil, že technologickou firmu čekají jedny z nejzásadnějších změn v její historii.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

pat-gelsinger

Foto: Intel

Pat Gelsinger, výkonný ředitel společnosti Intel

0Zobrazit komentáře

Zatímco Nvidia vydělává miliardy na horečce kolem umělé inteligence, díky které od ní největší technologické firmy odebírají výkonné čipy, konkurenční Intel strádá. Tradiční a jeden z největších světových výrobců procesorů totiž zatím do světa umělé inteligence nestihl pořádně naskočit a zásadně to ovlivňuje jeho byznys. Jeho výsledky za poslední čtvrtletí zůstaly významně za očekáváním, investory nepotěšil ani výhled na další měsíce a Intel v rámci proměny svého byznysu bude propouštět patnáct procent svých zaměstnanců. Akcie na burze Nasdaq reagovaly po uzavření trhů pádem o více než osmnáct procent.

„Je to pro mě bolestná zpráva, o kterou se musím podělit. Vím, že pro vás bude ještě těžší ji číst. Pro Intel je to neuvěřitelně těžký den, protože provádíme jedny z nejzávažnějších změn v historii naší společnosti,“ oznámil ve zprávě zaměstnancům šéf Intelu Pat Gelsinger a představil plán na zásadní snížení nákladů napříč celou firmou. „Do roku 2025 plánujeme dosáhnout úspory nákladů ve výši 10 miliard dolarů, což zahrnuje snížení počtu zaměstnanců o zhruba 15 tisíc pozic, tedy o 15 procent naší pracovní síly. Většina těchto opatření bude dokončena do konce tohoto roku,“ doplnil muž, který je v čele Intelu od roku 2021.

Příjmy Intelu v jeho druhém čtvrtletí činily 12,8 miliardy dolarů, což představovalo meziroční pokles o jedno procento. Analytici přitom podle agentury Bloomberg očekávali 12,95 miliardy dolarů. Nepotěšil je pak ani výhled výrobce procesorů na aktuální kvartál, v němž Intel očekává tržby mezi 12,5 až 13,5 miliardy dolarů. Předpoklady analytiků se proti tomu pohybovaly v průměru kolem 14,4 miliardy dolarů.

Firma se sídlem v kalifornské Santa Claře se navíc propadla do ještě hlubší ztráty. Zatímco v prvním kvartálu reportovala minus 437 milionů dolarů, za poslední tři měsíce to bylo už 1,6 miliardy dolarů. V červených číslech by se měla pohybovat i v právě probíhajícím čtvrtletí.

intel-stock

Foto: Google Finance / CzechCrunch

Vývoj ceny akcií společnosti Intel od začátku letošního roku

„Musíme sladit strukturu nákladů s naším novým provozním modelem a zásadně změnit způsob fungování. Naše příjmy nerostou podle očekávání – a ještě jsme nedokázali plně využít silné trendy, jako je umělá inteligence. Naše náklady jsou příliš vysoké a naše marže příliš nízké. Potřebujeme odvážnější kroky k řešení obojího – zejména s ohledem na naše finanční výsledky a výhled na druhou polovinu roku 2024, který je těžší, než se dříve očekávalo,“ uvedl dále v oficiálně zveřejněné interní zprávě Pat Gelsinger.

Šéf Intelu také připomněl, že zatímco tržby firmy v roce 2020 byly o 24 miliard dolarů vyšší než loni, počet zaměstnanců je proti tomu o deset procent větší. Ke 29. červnu letošního roku měl Intel přes 125 tisíc zaměstnanců a mluvčí společnosti potvrdil, že propouštění se bude týkat více než patnácti tisíc lidí.

Vedle toho plánuje Intel do roku 2026 snížit každoročně o miliardy dolarů výdaje na výzkum a vývoj i marketing, letos chce snížit kapitálové výdaje o více než pětinu, v rámci restrukturalizace „zastaví nedůležité práce“ a přezkoumá všechny aktivní projekty, zda v rámci nich neutrácí příliš mnoho peněz.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Nedělám si iluze, že cesta, kterou máme před sebou, bude snadná. Ani vy byste neměli. Dnešní den je pro nás všechny těžký a čekají nás další těžké dny. Ale jakkoli je to všechno nepříjemné, provádíme změny nezbytné k tomu, abychom navázali na náš pokrok a zahájili novou éru růstu,“ doplnil Pat Gelsinger. Firma, kterou vede (a kde působil už mezi roky 2001 a 2009 jako technologický ředitel), patřila v posledních dekádách k dominantním hráčům v polovodičovém průmyslu.

Přestože řada jejích produktů je stále profitabilní, pálí velkém peníze právě na výrobě čipů, kde investuje do nových továren nebo extrémní UV litografie (EUV). Zásadní jsou nyní výkonné grafické čipy pro rozvoj umělé inteligence, kde si prozatím dokázala dominantní postavení vybudovat konkurenční Nvidia, jejíž akcie díky tomu neustále rostou a které se zároveň daří přetahovat některé klienty Intelu. Proti němu má Nvidia více než dvojnásobné čtvrtletní tržby a největší technologické firmy v čele s Microsoftem od ní plánují dál nakupovat.

Probouzí se navíc také další konkurent v podobě společnosti AMD, jejíž aktuální valuace na burze činí 214 miliard dolarů, což je o 90 miliard více, než kolik má aktuálně Intel. Také AMD naskočilo do vývoje čipů pro umělou inteligenci a eviduje rostoucí zájem, přičemž v posledním kvartálu oznámilo lepší výsledky, než se očekávalo. Šéfka firmy Lisa Su uvedla, že jen v letošním roce očekává příjmy z těchto produktů ve výši 4,5 miliardy dolarů, což je o jedenáct procent více, než firma předpokládala původně. AMD v uplynulém čtvrtletí jen z čipového byznysu poprvé vygenerovalo přes miliardu dolarů.