Z floridského Kennedyho vesmírného centra 3. února odstartovala další raketa Falcon 9. Na palubě i tentokrát nesla dávku 49 satelitů Starlink, s nimiž chce Elon Musk zprostředkovat bezproblémové připojení k internetu po celém světě. Všechno probíhalo podle plánu a již tolikrát opakovaného scénáře. První stupeň rakety přistál na plošině v Atlantiku a satelity byly úspěšně vyslány na svou oběžnou dráhu v pouhých 210 kilometrech nad zemí. Jenže další osud několika desítek družic původní plány nenásledoval.

Od vypuštění na orbitu už většinou vesmírní nadšenci nevěnují konkrétním Starlinkům zvýšenou pozornost. Jakmile totiž satelity opustí vzletový bezpečný mód, z nízké oběžné dráhy se pomocí svých manévrů dostanou do vyšších letových hladin. To se však tentokrát nestalo.

„Předběžná analýza ukazuje, že zvýšený odpor v nízkých výškách zabránil družicím opustit bezpečný režim a zahájit manévry ke zvýšení oběžné dráhy. Až čtyřicet družic se vrátí nebo již vrátilo do zemské atmosféry,“ informovala v úterý společnost SpaceX.

Foto: SpaceX/Flickr

Raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu další dávku satelitů Starlink

SpaceX do takto nízkých výšek vypouští satelity proto, že v případě dysfunkce mohou rychle spadnout zpět k Zemi a shořet. Právě tak tomu tomu bude i tentokrát, nezůstanou tak v atmosféře v podobě odpadu. Zajímavé však je, co onen zvýšený odpor způsobilo. Jednalo se totiž o sluneční neboli geomagnetickou bouři.

Je to jev, který je výsledkem takzvaného slunečního větru. Při něm se s velkou rychlostí uvolní od sluneční korony částice, které mohou ovlivňovat dění v atmosféře. Na jednu stranu může vzniknout krásná polární záře, ale na stranu druhou se atmosféra ve vyšších polohách i zahřívá, zvyšuje se její hustota a tím pádem i odpor.

Data z GPS Starlinků podle SpaceX ukazují, že odpor se zvýšil až o 50 procent oproti předchozím startům. Firma na to reagovala tak, že satelity nasměrovala do pozice „listu papíru“, aby se minimalizovaly účinky odporu, zatímco spolupracovala s americkými vesmírnými silami a společností LeoLabs na jejich sledování pomocí pozemního radaru.

Ačkoliv následně geomagnetická bouře vyřadila z provozu několik desítek satelitů Starlink, nejedná se rozhodně o to nejhorší, co je tento jev schopný provést. Opravdu silné sluneční bouře totiž mohou především vyřadit z provozu elektroniku satelitů na oběžné dráze, což by způsobilo zásadní problémy v komunikaci po celém světě. Samotná planeta je díky magnetickému poli chráněná.

Starlinky pomáhají i po živelné katastrofě v Tonze

I přes malý zádrhel však po oběžné dráze létá přibližně 1 800 satelitů Starlink a další starty má společnost v plánu. Může tak nejen přenášet internetové připojení nadšencům, kteří jsou ochotni zaplatit zatím poměrně tučné částky, ale i pomáhat tam, kde je spojení se světem velmi omezené.

Takovým místem je v současnosti i pacifická země Tonga, kterou v lednu zdevastovala silná erupce podmořského vulkánu i následná vlna tsunami. SpaceX nyní vyslalo svůj tým na sousední souostroví Fidži, vzdálené asi 600 kilometrů vzdušnou čarou od Tongy.

Foto: NASA

Lednová erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai v satelitních záběrech

„Tým společnosti SpaceX je nyní na Fidži a zřizuje vstupní stanici Starlink, která Tongu znovu spojí se světem,“ napsal na Twitteru generální prokurátor Fidži Aiyaz Sayed-Khaiyum. Konkrétnější podobu nabídnuté pomoci však společnost ještě nezveřejnila.

Jak nicméně podotkl server Engadget, konektivita na Fidži a Tonze by byla pro Starlink novinkou. Doposud jsou totiž služby firmy Elona Musk dostupné v beta režimu jen v pětadvaceti zemích, a to zejména na severní polokouli.