Britský řetězec supermarketů Iceland Foods zavádí možnost nákupu stylem „kup nyní, splácej později“. Svým zákazníkům nabízí bezúročné půjčky ve výši až tří tisíc korun. Program zavádí ve zkušebním testování coby reakci na rostoucí životní náklady svých zákazníků. Novinka přichází v době, kdy byla země nucena nechat ladem část své úrody z důvodu nedostatku personálu v zemědělství.

Supermarkety dnes nenabízejí jen potraviny a spotřební zboží. Některé z nich mezi nabízené produkty zahrnuly i finanční služby. Ty i u nás nabízí například řetězec Tesco původem z Velké Británie. Tam působí také řetězec Iceland Foods zaměřující se na prodej levných potravin. Jenže ani na ně možná někteří Britové nebudou časem mít, a proto obchod začne jídlo nabízet na splátky.

Iceland Foods je jedním z prvních, kdo začne nabízet produkty formou spotřebitelského úvěru. Ten mohou zákazníci získat díky předem nabitým kartám s částkou 25 až 100 liber, tedy přibližně 730 až 2 900 korun. Bezúročné splácení vypůjčené sumy by následně mělo probíhat jednou týdně, kdy zákazník zaplatí z dluhu deset liber, tedy necelých 300 korun.

Supermarket novinkou reaguje na rostoucí ceny potravin a celkově se zvyšující životní náklady obyvatel Británie. Podobně jako v dalších zemích Evropy se i zde mimo výdajů na jídlo zvyšují také platby za energie, prudce klesají mzdy, míra inflace je rekordní za posledních 40 let, a rostou obavy z recese.

Foto: Depositphotos

S přicházející krizí bude plnění nákupních košíků dražší a dražší

„Více než kdy jindy mají lidé v době neúprosné krize životních nákladů potíže s nákupem tolik potřebných věcí denní potřeby,“ řekl pro agenturu Bloomberg Richard Walker, generální ředitel společnosti Iceland Foods.

Výdej předplacených karet probíhá ve spolupráci s neziskovým poskytovatelem půjček Fair For You a společností MasterCard. Podle odhadů by mohlo karty využít až 55 tisíc zákazníků řetězce.

Jde to i v Česku

O prodeji potravin v podobném modelu jako britský řetězec uvažuje i online supermarket Rohlík.cz. „Aktuálně řešíme konkrétní kroky realizace. Cítíme zodpovědnost našim zákazníkům v době krize co nejvíc vyjít vstříc a ulehčit jim. A proto neustále hledáme způsoby, jak udělat nákup u nás výhodný a cenově udržitelný,” řekla mluvčí internetového obchodu Lutfia Volfová.

Online supermarket Košík.cz naopak již delší dobu umožňuje nákup potravin s možností odložené platby prostřednictvím služby Mallpay. Dle jejích dat platí v současné době za potraviny kupované online pomocí odložené platby přibližně sedm procent z více než 100 tisíc klientů Mallpay. V případě nákupů potravin v klasických kamenných prodejnách pomocí fyzické Mallpay karty by však podle Tomáše Krásného, šéfa marketingu, měl být podíl podstatně větší.

„Obchody s potravinami generují jedny z největších objemů,“ vysvětluje Krásný. A dodává: „Rozhodně to není tak, že by nákup potravin s odložením platby využívaly domácnosti, které jsou v dlouhodobé finanční nouzi. To z podstaty našeho skoringu ani není možné. Ale představte si situaci, kdy musela domácnost zaplatit zálohy za energie a vodu, musí zaplatit pomůcky pro nástup dětí do školy, zároveň jí stoupl nájem a rodiče nechtějí rušit například termínované spoření,“ říká Krásný. Podle něj je v takovém případě zcela na místě odložit platbu třeba za nákup zásob na dovolenou. A zaplatit hned, jak bude výplata na účtu.

Odložené platby nabízí také startup Twisto. Dle jeho průměrných dat z posledních měsíců připadá na kategorii Grocery, tedy právě nákupy potravin a spotřebního zboží, 28,5 procenta, co se online nákupů skrze Twisto Pay týče. V případě fyzické karty Twisto Card její držitelé za potraviny a spotřební zboží platili přibližně v 13 procentech případů z celého objemu transakcí.

Foto: Mallpay

Platební karta startupu Mallpay

Paradoxem je, že Iceland Foods začne s úvěry v době, kdy Británie oznámila ztrátu úrody v hodnotě nejméně 22 milionů liber, tedy přibližně 641 milionů korun. Samotné farmy navíc odhadují celkové škody v až trojnásobně větší výši.

Za problémy může nedostatek pracovních sil, které chybí při sklizni ovoce a zeleniny. Raději než do zemědělství lidé míří do stabilnějších a lépe placených profesí. Proto se země pravidelně spoléhá na přicházející pracovní sílu z jiných částí Evropy. Letos bylo uděleno 38 tisíc sezónních pracovních víz, samotný zemědělských sektor však potřebuje až 70 tisíc pracovníků.

S přispěním ČTK.