Před čtyřmi lety závodil jako muž, pak se nechal přeoperovat a začal plavat jako žena. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by se ve Spojených státech nerozjel skandál, že má Lia Thomasová velkou výhodu oproti plavkyním, které se jako ženy narodily. A samozřejmě to bylo znát na jejích výsledcích. Mezinárodní profesionální plavání ale teď prochází důležitou změnou, díky níž transgenderoví sportovci dostanou zvláštní kategorii, ve které budou plavat. Proč? I kvůli férovosti.

Světová plavecká federace oznámila, že spouští pilotní projekt, v rámci kterého doplní pánskou a dámskou kategorii o novou, takzvanou Open, neboli otevřenou. A právě do ní budou spadat plavkyně a plavci, kteří prošli změnou pohlaví. Svým způsobem se tak do hry vrátí transgenderové sportovkyně, které měly od loňského roku zákaz účasti v elitních dámských plaveckých závodech.

Prezident světových plavců Husain Al-Musallam odůvodnil nové rozhodnutí tak, že chce plavání zpřístupnit všem pohlavím a genderovým identitám – a první zkouška tohoto „průkopnického projektu“ proběhne už začátkem října v německém Berlíně, kde se uskuteční Světový šampionát s vypsanými dvoudenními závody na tratích 50 metrů a 100 metrů, na nichž budou bojovat o medaile právě trans sportovci.

„World Aquatics chce tímto projektem naplnit jeden z pilířů nově zvoleného prezidenta, a sice, že sport, v tomto případě plavání, by měl být dostupný pro všechny bez výjimky, ale zároveň je třeba ochránit plavkyně od neférových soutěžních podmínek z pohledu fyziologických a hormonálních předpokladů,“ říká pro CzechCrunch Jakub Tesárek, předseda Českého svazu plaveckých sportů.

Právě ona nespravedlnost během závodění se jeví jako největší problém, když dojde na samotné výsledky. A to nejen u plavání – například Světová atletika (WA) zakázala startovat transgenderovým sportovkyním v elitních ženských soutěžích, pokud prošly mužskou pubertou, což chválila také tenisová ikona Martina Navrátilová. Podobný krok udělala i Mezinárodní cyklistická unie (UCI).

Problematika je ale komplikovaná, a to i podle nejslavnějšího plavce a rekordmana v počtu získaných olympijských medailí Michaela Phelpse, který se nicméně přiklání spíše na stranu toho, že sport potřebuje rovné podmínky a tento „typ dopingu“ k tomu nepřihrává. „Pro mě je ale také důležitou otázkou, jestli toto rozhodnutí nenaruší organizaci závodů jako takových,“ doplňuje Tesárek.

Foto: Depositphotos

Slavný plavec Michael Phelps

S tím, jak jsou v dnešní době všechny sportovní aktivity svázané náročnými a zdlouhavými byrokratickými úkony, postupy a standardy, se právem obává o narušení plynulé organizační stránky věci. „Nemusí to být nutně na té nejvyšší, mezinárodní úrovni, ale na té národní nebo regionální. Alespoň tedy v případě, že by zájem o tuto otevřenou kategorii byl mezi sportovci vyšší,“ dodává ředitel Czech Aquatics, který zároveň zmiňuje, že v Česku neví o nikom, kdo by z pozice profesionálního plavce nebo plavkyně změnou pohlaví prošel.

Jestli se nový projekt setká s úspěchem, ukáže až čas a právě zájem transgenderových plavkyň a plavců. V souvislosti s tím se nabízí i otázka, jak k tomu přistupuje Mezinárodní olympijský výbor (MOV), který se v těchto měsících plně soustředí na Letní olympijské hry v Paříži, které za dosud bezprecedentního ceremoniálu, jenž se bude odehrávat na lodích na řece Seině, vypuknou už v červenci příštího roku.

„Pro olympijské hry v Paříži, kde bude poprvé soutěžit 50 procent mužů a 50 procent žen, jsou disciplíny jasně dané. Soutěží se v mužských, ženských a smíšených disciplínách. Obecně MOV nechává řešení transgenderových otázek na jednotlivých mezinárodních federacích vzhledem k tomu, že ony samy mohou nejlépe zohlednit specifika daného sportu,“ komentuje pro CzechCrunch tisková mluvčí Českého olympijského výboru (ČOV) Veronika Linková.