Španělsko je první zemí na světě, která ve městech sníží maximální povolenou rychlost na 30 km/h. Úpravu zákona tamější vláda přijala už koncem minulého roku, legislativa nicméně vešla v platnost až 11. května. Důvodem pro zpomalení má být nižší nehodovost, plošné opatření se bude týkat zhruba 60 až 70 procent silnic ve městech.

Třicítka bude ve španělských městech nově platit v těch úsecích, kde je jeden jízdní pruh v každém směru, případně v jednosměrkách s odděleným chodníkem. V jednosměrných ulicích s chodníkem v úrovni vozovky bude rychlostní limit dokonce o 10 kilometrů za hodinu nižší, na větších silnicích se maximální povolená rychlost snižuje na 50 km/h.

K omezování rychlosti už se odhodlalo více států, ale žádný z nich to neudělal tak plošně jako Španělsko. Podobnou cestou se letos vydal belgický Brusel, postupně se chtějí přidat i další evropské metropole. Už dříve podobné opatření v obytných čtvrtích zavedly finské Helsinky, které poté zveřejnily statistiku, že v roce 2019 nezemřel jediný člověk při srážce s vozidlem. Pro srovnání v Praze za stejný rok při dopravních nehodách zahynulo osm chodců a trojice cyklistů.

Jak uvádí Ministerstvo dopravy ČR, při srážce vozidla s chodcem při rychlosti 30 km/h statisticky zemře pouze jediný člověk ze 40 případů. Jakmile se ale rychlost zvýší o 20 kilometrů za hodinu, úspěšnost přežití klesne na 80 procent. Ačkoliv se statistiky různých výzkumů liší, skutečností zůstává, že srážka při nižší rychlosti dává vždy větší šanci na přežití.

I z toho důvodu byla loni v hlavním městě Švédska podepsaná takzvaná Stockholmská dohoda, kterou stvrdilo podpisem 140 zemí. Jedním z jejích hlavních cílů je snižování nehodovosti ve městech, ale právě také zavádění rychlostního limitu 30 km/h v zónách, kde se nachází velké množství chodců.

Pravidla se mění také v České republice. V poslední době se mluvilo především o cyklistech, které možná brzy budeme muset objíždět s rozestupem minimálně 1,5 metru. Právě takovou úprava zákona v polovině dubna schválila Poslanecká sněmovna a nyní se čeká na potvrzení Senátem.

Snižování rychlostí má ještě druhý rozměr než ten bezpečnostní. A to jsou posledních několik let tolik oblíbené emisní dopady. Nižší rychlosti znamenají nižší spotřebu a tedy i nižší emise, se kterými bojuje prakticky každá světová metropole. A to nejen u osobní automobilové dopravy, ale i v případě vnitrostátních letů, které má ve Francii nahradit vlaková doprava, nebo v přepravě zboží, kde se objevují první prototypy, jež mají být brzy schopné vyjet i na dálnici.